Azyl

Svržený syrský diktátor Bašár Asad před rokem uprchl s rodinou do Ruska. Za „humanitární“ azyl prý musel uzavřít dohodu o mlčenlivosti. Podle zdrojů listu Die Zeit pobývá v luxusním mrakodrapu v Moskvě, kde hraje on-line hry. Vládce, jemuž se přezdívá „Řezník z Damašku“, za války nechal bombardovat civilní obyvatelstvo a mučit své odpůrce. Přes sto tisíc lidí za jeho vlády zmizelo.

Americká imigrační služba USCIS v pátek pozastavila udělování azylu všem cizincům. Den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že zastaví přijímaní migrantů ze zemí třetího světa do Spojených států, to podle agentury Reuters oznámil šéf služby Joseph Edlow. Ministerstvo zahraničí zároveň přestalo vydávat víza Afgháncům v reakci na středeční střelbu, při níž podle úřadů afghánský imigrant nedaleko Bílého domu zastřelil příslušnici Národní gardy a těžce zranil jejího kolegu.

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů, vyplývá z návrhu programového prohlášení. V resortu obrany chce vznikající vláda mezi klíčové úkoly zařadit posílení protivzdušné obrany státu. Dále chce prosadit audit hospodaření resortu nebo přehodnotit koncepci armády a investičních plánů. Strany slibují také odmítnutí migračního paktu EU či zpřísnění pravidel pro pobyt cizinců.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Polsko pokračuje v zabezpečování své hranice s Běloruskem. Do Evropské unie se přes ni pravidelně snaží nelegálně dostat běženci z Asie nebo Afriky. Jen za poslední týden pohraničníci zadrželi na 600 lidí, od začátku roku už přes 25 tisíc. Pohraniční stráž kvůli tomu nadále buduje další obranné prvky a vylepšuje infrastrukturu. Na bezpečnost hranice dohlíží přes šest tisíc vojáků. Polská vláda navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila i právo na azyl a uvádí, že Moskva a Minsk běžence k hranici posílají záměrně. Obě země nicméně obvinění popírají.

V Německu poprvé za čtrnáct let ubylo uprchlíků. S odvoláním na data německé vlády o tom informovala agentura DPA. Zatímco na konci loňského roku lidí s různými druhy mezinárodní ochrany v zemi žilo 3,545 milionu, na konci letošního prvního pololetí to bylo 3,495 milionu.

Až donedávna Velká Británie umožňovala rodinám osob, které na ostrovech obdržely azyl, volný vstup do země. Jen za poslední rok vydaly úřady 20 817 takových víz. Tuto praxi teď vláda zastavila. „Do té doby, než zavedeme nový systém, se budou na uprchlíky vztahovat stejná pravidla a podmínky pro migraci rodin jako na všechny ostatní,“ řekla britská ministryně vnitra Yvette Cooperová. Lidé, kteří již obdrželi azyl, budou tedy muset nejdřív vydělávat v přepočtu nejméně 815 tisíc korun ročně a poskytnout tak příbuzným vhodné bydlení. Ti zase budou dokazovat aspoň základní znalosti angličtiny. Úplně nová pravidla se chystají na jaro.

Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Vystoupení Tuska a von der Leyenové před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, sledovali přes hraniční bariéru ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

Zaměstnavatelé budou od příštího roku posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) informace o zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším institucím. Jednotné měsíční hlášení má nahradit až pětadvacet dosavadních formulářů. Zákon podepsal prezident Petr Pavel. Podepsal i další novely, mezi nimi například tu, podle níž budou od ledna přísnější azylová a migrační pravidla.

Nová taktika administrativy Donalda Trumpa vede k rozdělování rodin přistěhovalců a odstrašení dalších příchozích, píše zpravodajský server The New York Times (NYT). Ten popsal několik případů, kdy si migranti museli vybrat mezi deportací ze Spojených států, nebo odebráním dětí do zvláštní péče. „Nepřála bych to ani nepříteli. Je to neustálý smutek a stesk,“ svěřila se jedna z nich, která se rozhodla zůstat v USA a přistoupila na odloučení od syna.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Azylová a migrační pravidla pravděpodobně čeká zpřísnění. Senát schválil novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů z řad koaličních poslanců zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Horní komora podpořila také koaliční návrh zákona, podle kterého zaměstnavatelé pravděpodobně budou muset od ledna příštího roku přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Senátoři odsouhlasili i jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které má nahradit až 25 současných formulářů.

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.

Čerstvé německé statistiky ukazují prudký pokles žádostí o azyl v Německu. Koaliční vláda to přičítá přísnějším migračním pravidlům. Požaduje jejich zavedení i napříč Evropskou unií. V Bavorsku se kvůli tomu příští týden sejdou ministři vnitra podobně smýšlejících evropských států včetně České republiky.

Británie a Francie se dohodly na programu navracení migrantů, v jehož rámci bude Londýn posílat lidi bez dokladů připlouvající přes Lamanšský průliv na malých lodích zpět na kontinent a výměnou přijme stejný počet legitimních žadatelů o azyl, kteří mají rodinné vazby ve Spojeném království. Podle agentury Reuters to oznámili britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr třídenní státní návštěvy šéfa Elysejského paláce v ostrovní zemi.

Lednové nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa o pozastavení přístupu k azylu na hranici s Mexikem je nezákonné, prohlásil podle agentur AP a Reuters federální soudce. Zpochybnil tak jeden z hlavních pilířů plánu staronového šéfa Bílého domu na potlačení migrace na jižní hranici Spojených států, píší agentury. Soudce však odložil platnost rozhodnutí o dva týdny, aby dal administrativě čas na odvolání.

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.