Azyl strana 4 z 4

Velká Británie zpřísní svůj azylový systém. Uprchlíci, kteří do země vstoupí ilegálně, budou mít ztíženou možnost v ní zůstat. Oznámila to britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž bude systém přísný, ale spravedlivý. Zpřísní se také tresty pro pašeráky lidí.

USA umožní vstup tisícům uchazečů o azyl, kteří nyní čekají na rozhodnutí amerického imigračního soudu v Mexiku. Oznámila to s odvoláním na administrativu prezidenta Joea Bidena agentura AP. V této situaci je asi 25 tisíc lidí a počínaje 19. únorem se první z nich budou moci přesunout na území Spojených států.

Americký prezident Joe Biden prostřednictvím tří exekutivních příkazů nařídil přezkoumání azylových postupů na americko-mexické hranici a imigračního systému. Rozhodnutí má zrušit některá příkrá opatření zavedená jeho předchůdcem Donaldem Trumpem a sjednotit zbývající rodiny migrantů, které byly za vlády bývalého prezidenta rozděleny na hranici s Mexikem.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ostře kritizoval evropské země, které podle něj od svých hranic protiprávně vyhánějí uprchlíky, aniž by jim poskytly možnost požádat o azyl. Podle vyjádření úřadu je tato praxe čím dál častější na moři i na pozemních hranicích a státy by s takovým postupem měly okamžitě skoncovat a zahájit vyšetřování přečinů. Konkrétní země UNHCR nejmenoval.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Ministři vnitra zemí EU zahájili vyjednávání o návrhu společné migrační a azylové politiky, kterým chce Evropská komise (EK) nahradit současná pravidla. Balíček počítající s urychlením návratů neúspěšných žadatelů i s povinnou solidaritou všech členských zemí vyvolal hned po zářijovém zveřejnění kritiku zvláště ze států východní části Unie. Německý ministr vnitra Horst Seehofer po videokonferenci prohlásil, že všechny státy ukázaly vůli k dohodě. Přes různé postoje proto vidí šanci na shodu na základních principech ještě letos.

V Řecku se začínají přesouvat první žadatelé o azyl z táborů na ostrovech do ubytovacích zařízení na pevnině. Celkem se to týká více než 2300 lidí. V první vlně se přesunou staří a nemocní, zbytek z tohoto počtu by měl následovat do dvou týdnů. Cílem je snížit riziko nakažení koronavirem, které je v přeplněných táborech vysoké.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales hodlá požádat OSN a možná i papeže Františka, aby se chopili role prostředníků v úsilí o urovnání konfliktu v jeho zemi. Řekl to v mexickém azylu v rozhovoru s agenturou AP. Potvrdil také, že se nadále považuje za prezidenta Bolívie,protože zákonodárci dosud neschválili jeho demisi z minulého týdne.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales přiletěl do Mexika, které mu udělilo azyl. Na letišti, kam ho s mezipřistáním v Paraguayi dopravil stroj mexického letectva, ho přivítal tamní ministr zahraničí Marcelo Ebrard. Morales odstoupil v neděli po téměř dvou týdnech pod tlakem masových demonstrací a v reakci na výzvu armády. Dění ve své zemi označil za puč.

Islamisté na severovýchodě Sýrie mohou, zdá se, brzy nabrat na síle. Naděje extremistů údajně živí chaos po stažení Američanů a zejména po vpádu Turecka. Tento pohled sdílí také Abdalazíz Alhamza, zakladatel novinářské organizace Raqqa is Being Slaughtered Silently (Rakká je v tichosti masakrováno). Její spolupracovníci opakovaně usvědčovali takzvaný Islámský stát v době největších vojenských a územních zisků z brutálních zločinů i rozsáhlého porušování lidských práv. Rozhovor s novinářem vedl Andreas Papadopulos.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.

Počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionu. Oznámila to agentura OSN pro uprchlíky, podle níž je údaj nejvyšší za její sedmdesátiletou historii. Více než polovina z nich se přesunula v rámci své země, drtivá většina ostatních přebývá v sousedním státu. Nejvíc uprchlíků hostí Turecko, Pákistán a Uganda. Každý den roku 2018 přibylo 37 tisíc násilně vyhnaných lidí.

Americký prezident Donald Trump ve snaze snížit počet přistěhovalců z latinskoamerických zemí zpřísnil azylová pravidla. V pondělí vládním úřadům mimo jiné nařídil, aby zavedly poplatky za žádosti o azyl či zakázaly žadatelům pracovat do chvíle, než bude o jejich případech rozhodnuto. Organizace hájící lidská práva se obávají, že nová opatření mohou poškodit lidi, kteří do Spojených států utíkají před násilím či pronásledováním. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že mu na zvládání migrační vlny docházejí peníze.

Mexická Tijuana uzavřela většinu zařízení, kde před třemi měsíci ubytovala až deset tisíc lidí ze Střední Ameriky. Už nejsou potřeba. Naprostá většina z těch, kteří přišli se třemi velkými karavanami s cílem dostat se do Spojených států, už město opustila. Část z nich získala azyl a žije v USA, jiní byli deportováni do země původu. V Tijuaně natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.