Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.
Evropská komise připraví plán, jak omezit počty migrantů přicházejících přes Balkán
Ministři se v Bruselu scházejí poté, co nová italská vláda začala odmítat lodě nevládních organizací zachraňujících migranty. Kvůli nevpuštění lodě Ocean Viking do svých přístavů se minulý týden dostala do sporu s Francií, která plavidlu nakonec dovolila přistát u svých břehů.
„Vlády v Athénách nebo Římě si následně stěžují, že organizace často jednají bez konzultace s úřady, čímž mohou motivovat další lidi k tomu, aby podnikli nebezpečnou cestu přes moře,“ podotkl v Událostech zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
Komise minulý týden představila plán pro rychlé zlepšení situace na středomořské cestě. Ten počítá mimo jiné s tím, že odpovědnost za přijímání lodí se zachráněnými migranty bude nadále na státech, do nichž zamíří. Itálie naproti tomu chce, aby se o ně postaraly země, z nichž pocházejí organizace provozující záchranářské lodě. Podle Rakušana páteční jednání provázela konstruktivní atmosféra bez emocí a Itálie nijak neodmítala plán Komise. O spokojenosti s jednáním mluvil po jeho skončení i italský ministr vnitra Matteo Piantedosi.
281 tisíc migrantů během letošního roku
Během debaty se probírala i situace Rakouska, Slovenska a dalších zemí střední Evropy, které požadují i nová opatření na balkánské trase. „My chceme definovat problémy na všech trasách,“ prohlásil v pátek Rakušan, který za české předsednictví EU schůzku vede.
Podle unijních statistik narostl za deset měsíců letošního roku proti stejnému období loňska počet migrantů mířících nelegální cestou do EU o 77 procent na celkových 281 tisíc lidí. Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol a další tento krok zvažují. Opatření na česko-slovenské hranici vneslo napětí do vztahů Prahy a Bratislavy.
Rakousko zase kvůli nespokojenosti s dosavadní situací hrozí, že nepodpoří rozšíření schengenského prostoru. Prostor volného pohybu by se měl podle výzvy Evropské komise brzy rozšířit o Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner sice označil páteční jednání za velmi přínosné, dodal však, že v současnosti si rozšíření Schengenu „neumí představit“.
„Je důležité, abychom řešili balkánskou trasu efektivněji než dosud,“ řekla Johanssonová. EU se podle ní snaží uzavírat dohody se zeměmi, přes něž migranti putují, na jejich vracení. Chce také přesvědčit Srbsko k rychlému sladění vízové politiky, které by zabránilo migrantům z některých bezpečných zemí dostávat se do EU. Místopředseda Komise Margaritis Schinas po jednání upřesnil, že plán počítající s okamžitými opatřeními Komise zveřejní do 6. prosince, kdy se uskuteční summit EU se zeměmi západního Balkánu.
Johanssonová i Rakušan podotkli, že dlouhodobé řešení problémů na všech trasách by měla přinést dohoda na reformě migrační politiky, jejíž návrh před více než dvěma lety předložila Komise. České předsednictví by chtělo její část včetně principů posilujících vzájemnou solidaritu států projednat na příštím zasedání ministrů 8. prosince. Tam budou zástupci vlád probírat také zmíněné rozšíření schengenského prostoru.
Na česko-slovenské hranici migrantů ubylo
Nelegální migranty z Blízkého východu hledají čeští policisté ve spolupráci se slovenskými kolegy také na železniční stanici v Kútoch na česko-slovenské hranici. Jejich počty v posledních týdnech výrazně klesly. Všimli si toho třeba i lidé v Lanžhotě. „Poslední dobou nemáme informace o tom, že by se až sem do Lanžhota kdokoli z těchto emigrantů dostal,“ podotýká místostarostka Lanžhota Petra Říhová.
Fakt, že policejní kontroly na hranicích zafungovaly, potvrdilo nejen vedení Lanžhota, ale i okolních obcí. Migrantů tudy v současné době prochází naprosté minimum a dokládají to i statistiky jihomoravských policistů. „V prvních sedmi týdnech po znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích se Slovenskem jsme zajistili 996 migrantů. V posledních sedmi dnech to bylo 153 migrantů,“ informoval mluvčí Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje Pavel Šváb.
Hraniční město teď žije přípravou adventního jarmarku, avšak ani minulé měsíce tam nebyli uprchlíci mezi lidmi velké téma. Přesto v obcích na moravsko-slovenském pomezí doufají, že kontroly budou pokračovat i dál. „Samozřejmě bychom byli rádi, i takové to občanské povědomí by bylo klidnější. Uvidíme, jak zareaguje stát,“ poznamenala Říhová. Tyto kontroly budou nejspíše pokračovat i po 12. prosinci, zmínil Obrovský.
4 minuty
Události: Migranti na česko-slovenských hranicích
Podle slovenské strany je pro nižší počet zachycených běženců klíčová hlavně aktivita na maďarsko-slovenském pomezí. „Já myslím, že to má efekt hlavně ve společných hlídkách na maďarském území, které máme zavedené s maďarskými kolegy. A samozřejmě ochrana vnější hranice,“ uvedl ministr vnitra Roman Mikulec.
Od zavedení kontrol hranic mezi Slovenskem a Českou republikou na konci září překročilo nelegálně hranice v Jihomoravském kraji více než 5300 migrantů. Denně je na dvanáctihodinovou službu v kraji nasazeno 150 policistů.
