Balkán

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Některé balkánské země bojují s ničivými požáry, které byly umocněny silným větrem a dlouhotrvajícím suchem. Situace v regionu je kritická: v Albánii muselo být evakuováno letovisko Shëngjin kvůli plamenům, které pohltily okolní borové lesy. V Severní Makedonii požáry nedaleko řeckých hranic zničily pět domů a vedly k evakuaci místních obyvatel. V Chorvatsku u města Šibenik shořelo přibližně 450 hektarů borového lesa. Požáry v regionu jsou stále častější a intenzivnější, což odborníci přisuzují změnám klimatu.

Jižní Evropa se potí. Od Španělska přes Itálii až po Balkán, všichni řeší čtyřicetistupňová vedra. Třeba v Chorvatsku skoro nepomůže ani koupel v moři. Jadran je o pět stupňů teplejší, než je průměr.

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.

Počet civilních obětí izraelské operace v Pásmu Gazy neustále roste. Po úderu v Rafahu Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství. Nevinné oběti ozbrojených konfliktů mají v novodobé historii na svědomí i další země, například Spojené státy.

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Česká armáda prostřídala vojáky v zahraničních operacích. Momentálně nejvyšší počet jich působí na Slovensku a v Pobaltí, kde posilují obranu východního křídla NATO. Na dvě stovky příslušníků, kteří se z misí vrátili, dostalo na pražském Vítkově vyznamenání za službu v zahraničí.

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.

Státy Visegrádské skupiny (V4) se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) shodly na společné deklaraci o podpoře Ukrajiny v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Uvedla to na závěr dvoudenního summitu ministrů obrany V4 v Praze. Její maďarský protějšek Kristóf Szalay-Bobrovniczky řekl, že Budapešť nepošle Kyjevu vojenskou pomoc, napadenou zemi ale bude dál zásobovat humanitárními dodávkami. Ke schůzce se připojili také zástupci dalších států střední Evropy a západního Balkánu.

Nárůst napětí v Kosovu a hrozba rozpadu Bosny a Hercegoviny znepokojují šéfa NATO Jense Stoltenberga. Západní Balkán sice podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, konflikty z 90. let ale stále nejsou překonané. Situace se navíc spíše komplikuje. Hlavně ruský vliv podle Stoltenberga ohrožuje stabilitu v regionu i potřebné reformy. Obavy má i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Ten navštívil vojáky, kteří působí v misích v Kosovu i Bosně a Hercegovině. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, který se zabývá bezpečností a výzvami dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Barbora Maxová.

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Rozlehlé oblasti v Řecku zůstávají nadále zatopené kvůli záplavám, které zejména centrální část země sužují od úterý. Počet obětí záplav vzrostl na deset a stovky lidí stále čekají na pomoc. Záchranáři, hasiči a armáda pokračují ve vyprošťování lidí, které uvěznila voda. Deště na Balkán přinesla bouře Daniel.

Policie podle závěru Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v rámci svých misí na hranici s Balkánem neporušila zákon. Inspekce se zabývala možným porušením Evropské úmluvy o lidských právech ze strany policie a údajným násilím vůči migrantům. Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová to uvedla na dotaz České televize. Případ nyní podle mluvčí inspekce takzvaně uložila, aniž by zahájila trestní řízení.

Na západním Balkáně bude sílit vliv Ruska a dalších autoritářských hráčů, pokud tam nebude dostatečně silná evropská přítomnost. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, který ve středu končí svou třídenní návštěvu Česka. Během ní se sešel mimo jiné s prezidentem Petrem Pavlem, podle něhož chce Česko pomoct zlepšit dialog mezi Severní Makedonií a Bulharskem, aby se odstranily překážky možného vstupu země do Evropské unie. Integrace by podle Pavla měla zabránit destabilizaci regionu. Pendarovski podporu Česka ocenil.

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.