Chorvatsko obnoví povinnou vojnu pro muže nad osmnáct let

Chorvatští poslanci v pátek v parlamentu odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v devadesátých letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance, a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Chorvatská armáda v současnosti podle odhadů čítá téměř patnáct tisíc vojáků v aktivní službě a dalších dvacet tisíc rezervistů.

Agentura AFP uvádí, že každý rok bude do služby povoláno osmnáct tisíc mužů nad osmnáct let, kteří projdou dvouměsíčním vojenským výcvikem. První kurzy odstartují na začátku příštího roku. Žen se povinná služba netýká. Muži, kteří se nebudou chtít účastnit vojenské služby kvůli přesvědčení, budou moci absolvovat civilní službu, která bude trvat tři až čtyři měsíce. Při této službě budou například součástí týmů, které pomáhají při přírodních katastrofách.

Odvedení branci budou mít plat 1100 eur

Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 korun) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.

Někteří poslanci zavedení povinné vojenské služby kritizovali s tím, že zákon diskriminuje ženy a osoby, které se služby odmítnou z přesvědčení účastnit. Podle nich například není spravedlivé, aby ti, kteří absolvují civilní službu, dostávali nižší mzdy a nebyli zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve veřejném sektoru.

V Evropě funguje povinná vojenská služba v šestnácti zemích, Chorvatsko bude sedmnácté. Jako poslední zavedlo povinnou službu Lotyšsko v roce 2023 v reakci na ruskou invazi na Ukrajině. Debata o možnosti znovuzavedení vojny se vede například ve Francii, německá vláda v srpnu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě. Ohledně vojenské služby ale Německo zatím sází na dobrovolnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci spočítali dopady znečištění z lesních požárů na úmrtí

Znečištění z hořících lesů proniká do tkání hlouběji než třeba to z automobilů. Nová analýza tak varuje před dopady na veřejné zdraví.
před 11 mminutami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 45 mminutami

USA oznámily, že udeřily na další loď s údajnými pašeráky drog

Americká armáda uvedla, že ve čtvrtek zlikvidovala ve východním Pacifiku loď a zabila dva lidi, které označila za pašeráky drog. Počet lidí, kteří zemřeli při amerických úderech na lodě pašující podle Washingtonu ve vodách u Latinské Ameriky narkotika, tím vzrostl na nejméně 128, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

USA navýšily humanitární pomoc Kubě. V tlaku skrze ropu nepolevují

Spojené státy poskytnou Kubě dalších šest milionů dolarů (v přepočtu zhruba 123 milionů korun) jako humanitární pomoc. Ve čtvrtek večer to oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Rozhodnutí přichází v době, kdy se Washington snaží odříznout ostrovní stát od dodávek ropy, podotkla agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Část amerických senátorů zvažuje kvůli sporu neúčast na mnichovské konferenci

Někteří američtí republikánští senátoři uvažují, že letos nepojedou na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která začíná příští týden. Mohou za to spory o financování ministerstva pro vnitřní bezpečnost, napsal server Politico. Podle něj mezi senátory, kteří zvažují, že se do Evropy nevydají, je i vlivný republikán Lindsey Graham.
před 7 hhodinami

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zadržel dva tankery a připravil raketu dlouhého doletu

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruským raketám a dronům čelily Kyjev či železnice v Sumské oblasti

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony, informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Klyčko řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Další dva raněné hlásí úřady po leteckém útoku ze Záporožské oblasti. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...