Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
„Zatímco se Írán probouzí do nového dne, dostupná měření ukazují, že celostátní výpadek internetu trvá už více než 84 hodin,“ uvedla nevládní organizace NetBlocks. Zároveň však upozornila, že blokaci je možné obejít například pomocí krátkovlnného rádia, připojením k mobilním sítím v pohraničí, přes Starlink nebo pomocí satelitních telefonů.
Íránskému režimu se ale daří částečně Starlink blokovat, upozornil magazín Forbes. Írán od červnové krátké války s Izraelem blokuje vojenskými rušičkami přístup k GPS, což negativně ovlivňuje také připojení přes Starlink, který spoléhá na signál GPS. Režimu se tak během několika hodin podařilo zablokovat až osmdesát procent provozu přes Starlink, přestože v zemi fungují desítky tisíc jednotek tohoto připojení.
Stovky mrtvých
Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál.
Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi a podle BBC se rozšířily nejméně do sedmdesáti měst.
Nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech uvedla, že při masových protestech za poslední dva týdny zahynulo nejméně 538 lidí, včetně 490 demonstrantů a 48 členů bezpečnostních složek.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí podle agentury AP uvedl, že komunikační kanál s USA zůstává otevřený, ale že jednání musejí být založena na „přijetí vzájemných zájmů a obav, nikoliv na jednostranném vyjednávání a diktátu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí mezitím bez důkazů tvrdil, že při demonstracích propuklo násilí, aby Trump měl záminku zasáhnout“. Zároveň uvedl, že Írán má situaci pod kontrolou a že je otevřený diplomacii.
EU ostře odsoudila zákroky proti demonstrantům
Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to v pondělí bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech.
„Režim je z minulosti známý násilným potlačováním protestů a nyní jsme svědky tvrdé reakce bezpečnostních složek,“ citovalo Politico Kallasovou. Bývalá estonská premiérka uvedla, že je připravena navrhnout nové sankce, které by rozšířily již platné postihy přijaté v minulých letech kvůli porušování lidských práv, možné snaze získat jadernou zbraň či kvůli podpoře Ruska v jeho agresi proti Ukrajině.
Zatímco americký prezident Donald Trump pohrozil Teheránu tvrdým zásahem, představitelé EU dosud pouze dávali najevo podporu demonstrantům a o konkrétních reakcích nehovořili. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu odsoudila násilnosti a uvedla, že Brusel monitoruje situaci. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová bez podrobností napsala, že Evropa musí pochopit svou roli a jednat.
Na unijním seznamu íránských subjektů vystavených sankcím za porušování lidských práv je nyní přes 230 jednotlivců včetně členů vlád či parlamentu a více než čtyřicet právnických osob. Všichni v sedmadvacítce čelí zmrazení majetku a jednotlivci mají zákaz cestovat do zemí Evropské unie. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.
Zpravodaj ČT Borek: Režim už neoslovuje masy jako na konci sedmdesátých let
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí sice uvádí, že situace je zcela pod kontrolou, jeho výrok je však podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Davida Borka nutno to brát s rezervou. Domnívá se, že se v těchto dnech rozhoduje, zda jde o věc, která změnila Írán. Klerici v Teheránu od čtvrtku až pátku podle něj uplatňují razantnější represe.
Írán kombinuje výhrůžky s ochotou jednat o svém jaderném programu a zbrojním arzenálu. Pro režim to může znamenat způsob, jak obnovit svou legitimitu. Spojené státy podle Borka zvažují dvě možné vývojové linie, tedy přitvrzení sankcí a možnost, že Írán ukončí své jaderné aktivity a redukuje vojenskou hrozbu pro region Blízkého východu. Dle Borka se obě varianty nemusejí vylučovat.
Zpravodaj se domnívá, že se obtížně odhaduje stabilita režimu v Teheránu. Je však jisté, že už nemůže oslovovat masy jako na konci sedmdesátých let. „Leckterý Íránec poměřuje dogmata režimu, ideologii a růžové vize s realitou, která je daleko šedivější, než mohla vypadat na přelomu 70. a 80. let,“ vysvětluje Borek.
Borek uvádí, že islámskou republiku štěpí mnoho linií. Patří mezi ně například sekularismus versus islámský konzervatismus, města versus venkov, bohatí versus chudí. Tento stav ale platí i pro opozici, která podle Borka má těžký úkol, jestli se dokáže propojit a komunikovat napříč celým státem.
Stále zůstává otevřená otázka Izraele. „Je nepochybné, že mezi izraelskou armádou a politickým vedením zesílily v posledních dnech obavy z přenosu konfliktu směrem k Izraeli v případě vojenské konfrontace,“ vysvětluje Borek. Íránský režim se může pokusit přenést domácí problém na zahraniční pole, například odpálením raket na Izrael nebo jeho cíle v zahraničí.
Bidenův diplomat kritizuje Teherán
Americký diplomat David Satterfield, který působil jako velvyslanec na Blízkém východě a zmocněnec bývalého amerického prezidenta Joea Bidena pro Blízký východ, sdělil BBC, že íránský režim tentokrát není schopen zajistit obyvatelům země cenově dostupné potraviny, vodu, palivo a elektřinu a že se to tentokrát netýká pouze chudých, nýbrž i střední třídy.
„Režim nemá prostředky na to, aby řešil příčiny protestů,“ uvedl Satterfield. „Pokud jde o kulturní otázky, jako tomu bylo při protestech v roce 2022, režim může, a také to udělal, zmírnit tlak na ženy: uvolnit pravidla oblékání a náboženská policie přestala striktně vymáhat zahalování vlasů... Pokud však lidé požadují důstojnou mzdu, měnu, která neztrácí hodnotu, a zajištění základních potřeb, jako jsou pohonné hmoty, elektřina či voda, pak jde o věci, na které se režim jen těžko dokáže rychle zaměřit,“ dodal.
