Starlink

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Rusko uvedlo, že v noci na sobotu drony zasáhlo ukrajinský přístav Čornomorsk a nákladní loď směřující do Oděsy. Informuje o tom agentura Reuters. Ukrajina informovala o zásahu petrochemické továrny v ruské Samarské oblasti či průmyslové zóny v Omsku. K systémům Starlink a Starshield, které Kyjev v bojích využívá, má země obnovený přístup bez omezení rychlosti, oznámil v sobotu odpoledne ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který tak potvrdil dřívější informace médií.

Satelitní systém Starlink už nad Ukrajinou funguje bez omezení, potvrdil v sobotu prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev si víc než týden stěžoval na výpadky, které Ukrajincům komplikovaly obranu před ruskými raketami a drony. Lidé ve městech mezitím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci po svém – v Záporoží jim pomáhají detektory dronů, roste zájem i o kurzy první pomoci.

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.

Zpomalení vojenské verze Starlinku (Starshield) na Ukrajině nařídil miliardář a šéf společnosti SpaceX Elon Musk, řekli listu The Wall Street Journal (WSJ) američtí úředníci a lidé obeznámení s touto záležitostí. Rozhodnutí podle nich vyvolalo paniku v Kyjevě a zmatek v americké administrativě. Musk dříve tvrdil, že o omezení rychlosti rozhoduje armáda USA, potažmo Bílý dům. Americká diplomacie to odmítla. SpaceX na žádost WSJ o komentář nereagovala. Krok ohrozil ukrajinské obranné operace.

Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku, zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Čistý zisk činil 4,4 miliardy dolarů (95 miliard korun) ve srovnání se ztrátou 1,1 miliardy dolarů ve třetím čtvrtletí loni. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali zisk jen 1,57 miliardy dolarů.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o povolebním vyjednávání na komunální úrovni a o druhém kole senátních voleb. Zaměřili se také na přístup amerického prezidenta Donalda Trumpa k ruské válce na Ukrajině a roli Evropy v podpoře napadené země. Věnovali se rovněž rostoucímu zájmu o digitální detox. Pozvání přijali publicista Roman Joch, spisovatelka Markéta Čermák Lukášková, advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda, komentátor Martin Zvěřina a novinářka Tereza Povolná. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Předávání informací amerických zpravodajských služeb o blížících se ruských balistických raketách Ukrajině je opět „odblokováno“. Stanici NBC News to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsme za to velmi vděční, teď to funguje,“ sdělil poté, co Spojené státy sdílení na několik dní přerušily. Doplnil však, že Ukrajina stále čelí omezení rychlosti při využívání služby Starshield a agentuře Bloomberg řekl, že americký prezident Donald Trump se na Kyjev snaží vyvinout tlak, aby se vzdal Moskvě.

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.

Družicový systém Starshield na Ukrajině opět funguje. Vyplývá to ze zpráv agentury Reuters a serveru RBK-Ukrajina, které se odvolávají na zdroje z ukrajinského ministerstva obrany. Poradce prezidenta Serhij Beskrestnov o den dříve uvedl, že společnost SpaceX Elona Muska omezila na Ukrajině některé služby sítě Starlink, konkrétně právě systému Starshield, což omezilo bojové operace, protože armáda o omezení dopředu nevěděla. Musk uvedl, že systém Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.

Pozemní antény satelitní internetové služby Starlink u Sofie byly terčem žhářů, řekl bulharský premiér Rumen Radev, který podle portálu The Sofia Globe žádné další podrobnosti nesdělil. Opozice naopak incident označuje jako sabotáž a spojuje ji s Ruskem. Radev odpovědnost žádné zemi nepřipsal a uvedl, že je třeba počkat na výsledky vyšetřování.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.

Ruský postup na ukrajinském bojišti se zpomaluje, a proto se Moskva snaží vykreslit své vojenské „úspěchy“ pomocí AI videí, uvedl Institut pro studium války (ISW). Kyjev zároveň tvrdí, že na frontě přebral iniciativu – podle analytika Jana Kofroně je však předčasné o takové situaci mluvit. Větším postupům na frontě pak dle experta Jana Šíra neprospívá stávající podoba bojiště, kde se v řadě úseků nachází i deset kilometrů hluboká „kill zóna“.

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Kubu navštívila v minulých týdnech americká delegace, která Havaně zdůraznila, že se jí krátí čas na „provedení klíčových reforem podporovaných USA, než se okolnosti nenávratně zhorší“. S odkazem na zdroj z amerického ministerstva zahraničí to uvedla stanice CNN. Washington v poslední době stupňuje na Kubu tlak, americký prezident Donald Trump naznačil i možnou vojenskou akci.

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.