Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.

Ukrajinské drony se vynořují z mraků v oblastech, které jsou stovky kilometrů daleko od míst, kde na ně v Rusku byli zvyklí. Jejich dolet je pro ruskou obranu matoucí. Právě tyto drony jsou zodpovědné za nedávné útoky na Moskvu, ale také za ničení dalších cílů až sto kilometrů za bojovými liniemi.

Toho, jak Ukrajinci přenášejí válku pomocí dronů stále více na území nepřítele, si všímají nejen analytici, ale také velká média. Americká stanice CNN poznamenala v rozsáhlém článku, že nová generace ukrajinských dronů středního dosahu výrazně narušuje zásobovací trasy ruské armády, které směřují k frontovým liniím, útočí na mosty, vlaky i cisterny, a dává Kyjevu šanci narušit plány Moskvy na letní ofenzivu.

Stanici se podařilo analyzovat ve spolupráci se skupinou Geoconfirmed asi sto padesát ukrajinských útoků na ruské cisterny, nákladní auta a další vozidla, které byly provedené pomocí dronů. Šlo ale zřejmě jen o vrchol ledovce, nezaznamenaných nebo nedostatečně geolokovaných útoků bylo zřejmě mnohem víc. Podle zveřejněné analýzy začalo těchto útoků přibývat od začátku května, přičemž došlo také k nárůstu útoků na další cíle, jako jsou přístavní zařízení a lodě.

Drony, které Rusko nečekalo

Ukrajině tyto útoky, které zpomalují ruské zásobování, umožňuje nová generace jejich dronů domácí výroby, jež dokazují, že se z bývalé svazové republiky stala světová velmoc ve vývoji i výrobě vojenských dronů.

Jde konkrétně o dva typy dronů, které byly speciálně vytvořené právě pro útoky za frontovými liniemi. Jedná se o stroje FP-2 a Behemoth.

První z nich je výrobkem společnosti Fire Point. Vychází technologicky ze staršího modelu, který byl během letošního jara na základě bojových zkušeností výrazně vylepšený. Designéři upravili tvar a strukturu jeho křídel tak, že teď může nést až 200kilogramovou nálož na vzdálenost přes 370 kilometrů. Do křídel se totiž nyní vejde větší množství paliva.

Jak motor, tak i další klíčové komponenty jsou přitom podle agentury United 24 Media vyráběné na Ukrajině, což pomohlo snížit cenu tohoto stroje a současně zvýšit vyráběné množství.

Společnost Fire Point přitom už přišla i s dalšími variantami těchto dronů. Jeden z nich slouží jako jakási „mateřská loď“. Měl by být podle vyjádření firmy schopný transportovat menší drony na velké vzdálenosti. Další model zase může nést rakety, které by mu ještě zvýšily schopnost zasahovat nepřátelské zásobovací kolony.

Drony Behemoth představila Ukrajina v květnu letošního roku. Tyto asi dvoumetrové stroje inspirované íránskými drony Šáhed mohou nést kombinaci dvou hlavic o celkové hmotnosti 75 kilogramů na maximální vzdálenost 300 kilometrů. Vyznačuje se schopností létat velmi nízko nad zemí, což znesnadňuje jeho zachycení pomocí radaru, protože může splynout s terénem. Vyrábí je ukrajinské společnosti Glefa a Culver Aerospace. Na cíl může letět částečně autonomně, nebo díky navigaci skrze satelitní systém Starlink.

Vzdálenější místa za frontou

Oba stroje spojuje schopnost útočit levně na cíle, na které byla Ukrajina dříve schopná útočit jen pomocí řízených střel nebo dražších strojů – vzdálenější místa za frontou, kam Rusko přesunulo své skladovací kapacity techniky i munice, logistické uzly, radary, ale také velitelská stanoviště poté, co je z míst blíže frontě vyhnaly starší drony typu Bulava nebo Hornet s doletem do 200 kilometrů.

Ruská armáda samozřejmě může přesunout tyto linie ještě hlouběji do svého území, kde budou ve větším bezpečí, jenže tím by narušila zásobování svých frontových jednotek.

Cena a jednoduchost těchto ukrajinských bezpilotních letadel navíc umožňují, aby útočily na klíčové místa ruské infrastruktury ve velkém množství.

Bobr, který vypadá jako žralok

Klíčovou roli v útoku na Moskvu v noci na 18. června hrály podle dosavadních informací ukrajinské drony UJ-26 Bober, neboli bobr. Dají se snadno rozeznat díky jejich menším předním křídlům, díky nimž připomínají žraloka kladivouna.

Také v tomto případě útočí jako japonský pilot kamikadze, tedy se snaží navést na cíl, na který narazí a tím odpálí svou hlavici. Ukrajina tyto stroje využívá už tři roky, celou dobu je přitom intenzivně vylepšuje. Dron váží přes sto kilogramů a odhaduje se, že v současné době má dolet kolem tisíce kilometrů. Vyrábí ho společnost Ukrjet a jde o specializovaný stroj určený právě pro útoky na ty nejvzdálenější cíle.

Je složitější ho odpalovat, protože musí být vystřelovaný z katapultu, což znesnadňuje jeho praktické využití. Když už má dojít k jeho nasazení, musí pro to být důvod. Bobr nese přibližně dvacetikilogramovou nálož, silnější mít nemůže, protože potřebuje dost energie pro let na velkou vzdálenost. Ovládá se pomocí satelitní navigace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 3 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 4 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 18 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 19 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 20 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 21 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

VideoVědci pořídili zatím nejdetailnější záběry povrchu Slunce

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.
včera v 10:54

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.