Vojenská technologie

V Lotyšsku se koná dosud největší cvičení mezinárodní brigády NATO v zemi. Operace Resolute Reforger 2026 prověřuje schopnost aliančních jednotek přesouvat se na velké vzdálenosti a udržet bojeschopnost v náročných podmínkách. Do cvičení, které potrvá do 8. listopadu, se zapojilo přibližně 3 tisíce a tisíc kusů vojenské techniky. Vojáci testují logistické, zdravotnické i vojenské policejní zabezpečení jednotek v terénu. Jednou z hlavních výzev je zásobování bojových jednotek v první linii palivem, potravinami a vodou prostřednictvím sítě logistických stanovišť. Cvičení zahrnuje i operace v realistických podmínkách včetně civilních oblastí východního Lotyšska.

Satelitní systém Starlink už nad Ukrajinou funguje bez omezení, potvrdil v sobotu prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev si víc než týden stěžoval na výpadky, které Ukrajincům komplikovaly obranu před ruskými raketami a drony. Lidé ve městech mezitím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci po svém – v Záporoží jim pomáhají detektory dronů, roste zájem i o kurzy první pomoci.

Technologický pokrok a geopolitické napětí společně vedou k tomu, že stále více států mění své armády na alespoň částečně robotické. Experti OSN varují před riziky.

Ukrajinský voják Kosťantyn Vlasenko vypověděl, že strávil na své pozici na frontě 491 dní. Většinou sám. V záchranu tak po nedávném vážném zranění nohou už nedoufal. „Dva kolegové už při pokusu mě zachránit zemřeli,“ sdělil v rozhovoru pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda nakonec k jeho záchraně poprvé použila speciální dron určený k přepravě raněných z nebezpečných zón.

Úspěšné odstrašování a obrana budou v budoucnu záviset na tom, jak rychle budou státy schopny zavádět nové technologie a inovace, řekl při zahájení mezinárodního veletrhu Future Forces Forum v Praze prezident Petr Pavel. Zdůraznil také potřebu úzké spolupráce mezi vládami a obranným průmyslem a význam připravenosti celé společnosti na bezpečnostní hrozby. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) zdůraznil, že obranný průmysl se stává novým pilířem české ekonomiky.

Vojensky cenné informace ze satelitů získává Ukrajina nejen od americké vlády, ale také třeba ze soustavy družic Iceye. Vyrábí ji stejnojmenná finská firma a právě s Kyjevem letos prohloubila spolupráci. K jedné z družic, ze které podle expertů může Kyjev získávat data přímo, se zvláštním způsobem přiblížil ruský satelit.

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.

Kyjev testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spojené státy disponují zbraněmi rozmístěnými na oběžné dráze, uvedly v pondělí americké vesmírné síly (USSF), které jsou samostatnou složkou amerických ozbrojených sil zaměřenou na operace ve vesmíru. Jde o první veřejné potvrzení přítomnosti amerických zbraní ve vesmíru. Informovala o tom agentura AFP. Čína v reakci vyzvala Spojené státy, aby se přestaly připravovat na válku ve vesmíru, jak tvrdí Peking.

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.

Americká technologická společnost Anthropic odhalila a zmařila několik pokusů o využití svých modelů umělé inteligence (AI) k vývoji biologických zbraní. Firma to uvedla ve 154stránkové zprávě, v níž představuje nejzávažnější incidenty z letošního roku, kdy byly její modely Claude zneužity nebo se o zneužití někdo pokoušel.

Armády zemí Severoatlantické aliance překazily sabotáž ruských ponorek, které poblíž souostroví Špicberky nacvičovaly poškozování podmořských kabelů. Operaci, při níž Rusko zkoušelo využití sofistikované vojenské techniky nezanechávající stopy, odhalily na jaře armády Spojených států, Británie a Norska, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje.

Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí kritice svých nejvyšších generálů kvůli konfliktu s Íránem, který podle nich ohrožuje schopnost plnit úkoly jinde ve světě. Hegseth nechal odejít nebo propustit řadu amerických vysokých důstojníků a v Pentagonu vytvořil „atmosféru strachu“. To se dotklo i lidí, kteří v armádě usilovali o modernizaci. Místo toho administrativa zvolila strategii „zpátky k základům“. Proti Hegsethovi vystoupili i někteří republikáni.

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.

Americká armáda zřídila letos v lednu v Evropě nový moderní prapor specializující se na takzvanou válku budoucnosti – tedy boj s útočnými drony a pozemními roboty. Cílem bylo poučit se z rusko-ukrajinské války a vyvinout špičkové vojenské systémy a taktiky k boji proti ruské hrozbě, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Po změně ve vedení armády USA se ale klíčová jednotka ruší, aby se zaměřila na více „tradiční úkoly“.

Stíhací letouny čtvrtek v noci do vzduchu preventivně vyslaly členské země NATO Polsko a Rumunsko, důvodem byl rozsáhlý ruský vzdušný útok na Ukrajinu. Plyne to z hlášení úřadů obou zemí. Na území Rumunska spadl blíže neupřesněný dron, oznámilo ministerstvo obrany v Bukurešti. Bezpilotní letoun podle něj dopadl na neobydleném místě v okrese Tulcea. Nikomu se nic nestalo.

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.

Rumunská stíhačka F-16 v pátek sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj v rumunském vzdušném prostoru nacházel zhruba hodinu a po sestřelení se zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.

Šéf hasičů Vladimír Vlček ve čtvrtek odvolal ředitele ústavu jaderné ochrany Tomáše Dropu kvůli školení čínských vojenských expertů. Zadal i kontrolu tohoto ústavu u Příbrami, který spadá pod hasiče. O odvolání hovořil dříve ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Dropa řekl Deníku N, že Číňané o návštěvu a kurz požádali a že se českému výzkumu vyplatí. Na informaci o odvolání podle serveru ředitel ústavu zatím nereagoval. Vedením bude dočasně pověřen náměstek pro výzkum a vývoj Jakub Vaněk.