Americké tajné služby se domnívají, že ruský vládce Vladimir Putin může už letos na podzim vyprovokovat některou ze zemí NATO omezeným útokem. Píše to deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se představitelé ve Washingtonu dříve domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud je Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Mezi možné scénáře nyní patří kybernetický útok, ale i omezená pozemní invaze.
Putin se podle WSJ ocitá na domácí půdě pod tlakem, aby zajistil vítězství. Ukrajinské drony v současné době způsobují významné škody ruské armádě i ropnému průmyslu, zatímco kremelské síly dosahují menších zisků na frontové linii za cenu těžkých ztrát.
Ruský útok by pravděpodobně cílil na východní křídlo NATO, aby otestoval závazky Aliance podle článku 5 – klauzule o kolektivní obraně členských států, napsal americký deník. Pravděpodobnost nejextrémnějšího scénáře – omezeného pozemního vpádu – je podle zpráv nízká, ale s postupem času roste.
Varování zní i z Evropy
Nové zjištění amerických tajných služeb se shoduje s řadou podobných varování, která v posledních měsících vydali evropští činitelé. V červnu náčelník německé armády, generálporučík Christian Freuding, varoval, že Rusko by mohlo mít kapacity k úderu na země NATO během následujících tří let.
Podle WSJ se američtí představitelé domnívají, že k rozsáhlému hybridnímu útoku, nebo dokonce k omezenému pozemnímu vpádu, by mohlo dojít mezi podzimem letošního roku a rokem 2029.
Nejnovější zpravodajská zpráva přichází uprostřed varování evropských zemí, že se Kreml může pokusit využít útoky pod falešnou vlajkou za pomoci dronů ukrajinské výroby k úderům na kritickou infrastrukturu v baltském regionu.
„Kreml a Putin potřebují novou eskalaci, jakési nové vítězství, a v tomto případě jsou Pobaltí a Polsko nejbližšími cíli,“ prohlásil 6. srpna litevský ministr obrany Robert Kaunas, když tlumočil nové poznatky zpravodajských služeb.
Incidentů přibývá
Incidenty s drony a vpády bezpilotních strojů ve všech třech pobaltských státech v posledních měsících zvýšily napětí v regionu. Ruské řízené střely dopadly v Polsku, v Rumunsku to byly opakovaně bezpilotní prostředky.
Ve středu se údajně neidentifikovaný dron srazil s ukrajinským nákladním letadlem na letišti v Lipsku v Německu. Některá německá média ve čtvrtek uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen další dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt označil incident za „hybridní útok“. Nejmenoval Rusko, ale Kreml už několik let vede hybridní válku zaměřenou na destabilizaci evropských zemí, připomíná server Kyiv Independent.
USA údajně dochází munice
Varování zpravodajských služeb přicházejí také uprostřed zpráv, že USA nyní čelí nedostatku kritické munice kvůli dodávkám na Ukrajinu a pokračující válce s Íránem. Zásoby některých raketových systémů dlouhého a krátkého doletu, jako jsou systémy Patriot a protiraketové systémy THAAD, se tenčí, píše WSJ.
Trump krizi popírá, na výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k vojenské pomoci Kyjevu v rámci protivzdušné obrany nicméně šéf Bílého domu odvětil, že Spojené státy „také potřebují rakety“, podotýká Kyiv Independent.
V potenciálním konfliktu s Ruskem jsou klíčové balistické rakety, střely Stinger a střely dlouhého doletu ATACMS, uvedl Tom Karako z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Nedostatek kriticky důležité munice vyvolal v americké vládě debatu o tenčících se zásobách zbraní v době, kdy Trump zvažuje další kroky vůči Íránu. Podle nevládních analytiků by spotřeba munice na Blízkém východě mohla oslabit schopnost USA odradit agresory po celém světě, a to nejen Rusko, ale také Čínu.
Nedávná zpráva CSIS se zabývala sedmi klíčovými druhy munice, které byly ve válce s Íránem použity. Aktualizovaná zpráva například odhaduje, že USA ve válce s Íránem spotřebovaly 1060 až 1430 střel systému Patriot, což v americkém arsenálu zanechalo pouhých 870 kusů.
„Pokud jde čistě o boj s Íránem, i když jsme spotřebovali polovinu interceptorů (obranných střel) nebo o něco více, stále nám jich polovina zbývá. Proti Íránu bychom tedy mohli pokračovat ještě poměrně dlouho,“ řekl Mark Cancian, spoluautor zprávy CSIS. „Problém je v tom, že Pentagon má nyní velké obavy z toho, jaký dopad to bude mít v západním Pacifiku kvůli Číně,“ cituje experta WSJ.
Mluvčí ministerstva obrany USA a vrchního velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě odmítli s deníkem hovořit o citlivých zpravodajských informacích. Mluvčí kanceláře ředitele národní zpravodajské služby na žádost WSJ o komentář nereagoval.
