Bezpilotní systémy

Krátce po pondělní půlnoci začalo hořet ve skladu a ve výrobní hale polské továrny, která se specializuje na výrobu dronů. Příčina požáru, který byl rychle uhašen a nikdo při něm nebyl zraněn, je předmětem vyšetřování. Policie dosud nevyloučila žádnou možnost, včetně sabotáže. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na vyjádření policie a majitele závodu.

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.

Slovenská policie v pátek zadržela dalšího občana Ukrajiny v souvislosti s překaženým útokem na továrnu výrobce bezpilotních systémů Skyeton na východním Slovensku. Řekli to zástupci policie, která v případu už dříve obvinila tři cizince z trestného činu obecného ohrožení. Slovenská policie uvedla, že nedisponuje důkazem, že za chystaným útokem stálo Rusko.

Soud na Slovensku poslal do vazby dva obviněné v případu připravovaného žhářského útoku na továrnu výrobce bezpilotních systémů, jehož odhalení oznámila slovenská policie v úterý. Potvrdila to mluvčí krajského soudu v Prešově Ivana Petrufová. Kvůli podané stížnosti se rozhodnutím okresního soudu v Prešově bude zabývat odvolací soud, na jeho verdikt vyčkají oba obvinění ve vazbě.

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.

Americká armáda zřídila letos v lednu v Evropě nový moderní prapor specializující se na takzvanou válku budoucnosti – tedy boj s útočnými drony a pozemními roboty. Cílem bylo poučit se z rusko-ukrajinské války a vyvinout špičkové vojenské systémy a taktiky k boji proti ruské hrozbě, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Po změně ve vedení armády USA se ale klíčová jednotka ruší, aby se zaměřila na více „tradiční úkoly“.

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.

Americké tajné služby se domnívají, že ruský vládce Vladimir Putin může už letos na podzim vyprovokovat některou ze zemí NATO omezeným útokem. Píše to deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se představitelé ve Washingtonu dříve domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud je Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Mezi možné scénáře nyní patří kybernetický útok, ale i omezená pozemní invaze.

Vyšetřování incidentů na německém letišti Lipsko/Halle převzalo spolkové státní zastupitelství, které se zabývá nejzávažnější kriminalitou týkající se například ohrožení bezpečnosti. Úřad se sídlem v Karlsruhe má podle agentury DPA podezření na úmyslný pokus o způsobení exploze. Některá německá média uvedla, že ukrajinské letadlo Antonov, u něhož byl nalezen dron s výbušninou, bylo naložené vojenskou municí. Podle jiných médií to ale ministerstvo vnitra interně, i když zatím neoficiálně, popřelo. Později zprávy o munici v letadle dementoval i provozovatel letiště.

Nákladní letadlo německé společnosti DHL se krátce po startu z letiště u Lipska srazilo s neznámým objektem, patrně dronem, potvrdil mluvčí německého ministerstva vnitra i státní zastupitelství. Šéf resortu Alexander Dobrindt později sdělil, že šlo o hybridní útok a nevyloučil, že se podobné incidenty mohou stát i v budoucnu. Letiště muselo kvůli podezřelému stroji v noci na středu přerušit provoz. Další bezpilotní letoun s připevněnou výbušninou našli zaměstnanci letiště na ranveji poblíž ukrajinských letadel, což potvrdilo i státní zastupitelství.

Bezprecedentní útok Ukrajiny na íránskou loď v Kaspickém moři zvýšil riziko, že se zástupný konflikt mezi oběma státy změní v přímý střet a dojde ke splynutí dvou válek. Kvůli americké blokádě íránských přístavů se stala z Kaspického moře klíčová obchodní trasa. Kromě ropy či pšenice proudí mezi Ruskem a islámskou republikou také zbraně. Podle expertů měl Kyjev nejspíš k operaci v této oblasti svolení USA a mohl spolupracovat s Izraelem.

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.