Bezprecedentní útok Ukrajiny na íránskou loď v Kaspickém moři zvýšil riziko, že se zástupný konflikt mezi oběma státy změní v přímý střet a dojde ke splynutí dvou válek. Kvůli americké blokádě íránských přístavů se stala z Kaspického moře klíčová obchodní trasa. Kromě ropy či pšenice proudí mezi Ruskem a islámskou republikou také zbraně. Podle expertů měl Kyjev nejspíš k operaci v této oblasti svolení USA a mohl spolupracovat s Izraelem.
Okolnosti incidentu z 25. července zůstávají nejasné. Ukrajinská kontrarozvědka SBU tvrdí, že bezpilotní stroje zasáhly ruskou válečnou loď Molnyja a dvě nákladní lodě, kterých se týkají mezinárodní sankce. Obě plavidla měla s vojenským nákladem opustit Írán a vydat se do ruského přístavu.
Tento popis ukazuje na dvě nákladní lodě plující pod ruskou vlajkou s názvy Port Olya 2 a Begey, podotýká Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Obě čelí restrikcím spojeným s ruskou agresí proti Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu chválil „slibné údery“ dlouhého dosahu v Kaspickém moři, největší vnitrozemské vodní ploše na světě. Teherán operaci ostře odsoudil a slíbil odvetu. Podle něj šlo o jeho civilní obchodní loď převážející železo. Ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevgenij Kornijčuk ale tvrdí, že loď převážela komponenty pro drony a rakety z Íránu do Ruska.
Při incidentu měl zemřít jeden námořník a další tři utrpěli zranění. Írán si na protest předvolal ukrajinského chargé d'affaires v Teheránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil údery za „do očí bijící porušení Charty Organizace spojených národů, k němuž došlo na popud Izraele s cílem zatáhnout Evropu do jeho války“. Kyjev brzy zjistí, že Teherán „nenechává žádné kroky bez odpovědi“, uvedl Ebrahím Azízí, předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu.
Strategická námořní trasa
Kaspické moře se tak stalo dalším regionem, který byl vtažen do eskalujícího konfliktu mezi Íránem a jeho soupeři. Vodní plocha hraničí s pěti zeměmi, včetně Íránu a Ruska. S americkou blokádou íránských přístavů v Perském a Ománském zálivu, z nichž Teherán vyváží ropu, nabylo Kaspické moře nového významu jako klíčová obchodní cesta.
„Kaspické moře může Íránu pomoci k diverzifikované obchodní strategii, zejména pokud Teherán podpoří obchod s Ruskem, Kavkazem, Střední Asií, Čínou prostřednictvím železnice a nepřímo i s východní Evropou. Jedná se o strategickou alternativu, nikoli náhradu stávajícího námořního přístupu Íránu přes jižní vody,“ řekl americké stanici CNN Bižan Chádžepúr, řídící partner vídeňské poradenské společnosti Eurasian Nexus Partners.
Přes Kaspické moře proudí ruské obilí a ocel. Írán na pobřeží tohoto obřího slaného jezera vybudoval několik významných přístavů, mezi nimi i Anzali. Ropa a plyn z Kazachstánu se pak z Kaspického moře přepravují do logistického centra u Černého moře.
Pro Rusko představuje důležitou spojnici se Střední Asií a Íránem – a klíčovou trasu v jeho rozšiřujícím se strategickém partnerství s Teheránem. Kromě vojenské spolupráce Moskva hraje roli v íránském civilním jaderném programu a průzkumu ložisek ropy v islámské republice, upozornila CNN.
Vymáhání mezinárodních sankcí je navíc v této oblasti obtížnější, protože jde o vnitrozemskou vodní plochu, která je z velké části kontrolována Íránem, Ruskem a sousedními státy a západní námořní síly tam nedosáhnou.
Vztahy středoasijských států, jako jsou Turkmenistán, Ázerbájdžán a Kazachstán, kvůli ruské agresi na Ukrajině s Moskvou sice lehce ochladly, žádný z nich ale nezavedl protiruské sankce.
Šáhedy pro Moskvu
Vztahy mezi Teheránem a Kyjevem se zhoršily už v roce 2020, kdy íránská protivzdušná obrana v obavách z útoku omylem sestřelila ukrajinské civilní letadlo. Zahynulo všech 176 lidí na palubě.
Islámská republika následně začala po rozsáhlém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zásobovat Moskvu svými bezpilotními letouny typu Šáhed-136, Mohádžer-6 a Araš-2, které Kreml využívá k úderům na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, vojenské i civilní cíle. Podle Kyjeva obranné síly sestřelily už více než 44 tisíc těchto bezpilotních strojů.
První várky těchto zbraní proudily před čtyřmi lety právě přes Kaspické moře, připomíná CNN. V současné době již Kreml vyrábí nové verze dronů ve vlastních závodech na ruské půdě.
Moskva dříve popřela, že by kupovala od Teheránu zbraně včetně útočných dronů. Teherán to nejprve rovněž odmítal, později začal tvrdit, že šlo o dodávky z dob před ruskou invazí z 24. února 2022. Dodnes ale trvá na tom, že se na konfliktu nepodílí. Mluvčí Kremlu nyní prohlásil, že ukrajinský útok v Kaspickém moři by měl být vnímán jako útok na samotný Írán.
Kaspická trasa spojující přístavy na severu islámské republiky s ruským přístavem Astrachaň se stala terčem ukrajinských útoků již dříve. Loni v srpnu byla zničena nákladní loď Port Olja 4, která údajně převážela součástky do šáhedů a íránskou munici.
V roce 2024 CNN informovala, že v ruském přístavu u Kaspického moře byla spatřena ruská nákladní loď podezřelá z přepravy íránských balistických raket pro válku Moskvy proti Kyjevu. Podle USA se nejspíše jednalo o střely krátkého doletu. Tehdejší americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Washington se domnívá, že ruská armáda obdržela zásilky íránských balistických raket Fatah-360. Spojené státy tehdy varovaly před prohlubující se vojenskou spoluprací mezi Íránem a Ruskem.
Ta se nezamlouvá ani Jeruzalému. V polovině letošního března udeřil Izrael na íránský přístav Anzali v Kaspickém moři, kde potopil několik válečných plavidel. Útok byl namířen proti ruské podpoře Íránu v blízkovýchodní válce a zasáhl zásobovací trasu, kterou země používají k přepravě munice, dronů a dalších zbraní, sdělily listu The Wall Street Journal zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Zelenskyj tento týden varoval, že podle ukrajinských tajných služeb Moskva poskytla Teheránu satelitní data k provedení útoků na americké základny na Blízkém východě. Tvrdil také, že islámská republika plánuje poslat Kremlu balistické rakety.
Udělat dojem na Trumpa
Podle analytiků se Kyjev útoky v Kaspickém moři a pokračujícími údery na cíle hluboko v Ruské federaci snaží demonstrovat své rostoucí schopnosti dalekosáhlých zásahů a úspěšnou snahou poškodit průmyslová odvětví, která podporují ruskou válečnou mašinérii. „Je to také uznání, že Írán – stejně jako Severní Korea – hraje významnou roli v dodávkách zbraní Rusku,“ analyzuje CNN.
Expert na blízkovýchodní politiku Hamídrezá Azízí z think tanku SWP Berlin se domnívá, že nejnovější ukrajinské údery lze interpretovat hned několika způsoby. Jedním z nich je, že Kyjev chce demonstrovat svou hodnotu jako partner Spojených států, které mu dodávají životně důležité zbraně, jako jsou systémy Patriot. Operace v Kaspickém moři by se nemohla uskutečnit bez svolení Washingtonu a dalších západních partnerů, uvedl.
Možné je i to, že Izrael a USA požádaly Ukrajinu, aby v jejich zastoupení vyvinula tlak na Írán, a to kvůli obavám, že jakékoli jejich útoky na íránskou infrastrukturu by vyvolaly odvetu proti jejich ekonomickým aktivům v regionu, myslí si Azízí.
„Čím více Zelenskyj dokáže Trumpovi signalizovat, že je na Trumpově straně proti Íránu, tím lépe,“ uvedla pro list The Wall Street Journal Hanna Notteová z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní v Kalifornii.
Útok Ukrajiny mohl být také reakcí na to, že proíránští jemenští islamisté hútíové ohrožovali lodě v úžině Báb al-Mandeb, na kterou se Saúdská Arábie spoléhá pro vývoz ropy a obcházení blokovaného Hormuzského průlivu.
Průliv na jižním cípu Arabského poloostrova je dalším důležitým dopravním uzlem, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem. Hútíové minulý týden zasáhli v Rudém moři hned dva saúdskoarabské ropné tankery, což donutilo Rijád zaútočit na jemenské přístavní město Hudajdá.
„Jinými slovy, kaspická fronta spolu s Indickým oceánem – kde Spojené státy uvalily na Írán námořní blokádu – má nyní uzavřít kruh ekonomického a vojenského tlaku na zemi,“ citoval Azízího magazín Fortune. Dodal, že Teherán se navíc obává, že ukrajinské zpravodajské služby by mohly podporovat etnické povstalecké skupiny namířené proti Teheránu.
Bezpečnostní experti tvrdí, že Ukrajina je v dosahu některých íránských raket. V reakci na zapojení Kyjeva by Teherán mohl zahájit vlastní přímé útoky proti plavidlům spojeným s Ukrajinou na jiných námořních trasách nebo proti ukrajinské infrastruktuře. Teherán by také mohl uznat Krym a Donbas za součást ruského území, píše Fortune.
„V každém případě je jasné, že íránská válka se stále více prolíná se dvěma dalšími konflikty: konfrontací Saúdské Arábie a hútíů a válkou mezi Ruskem a Ukrajinou,“ varoval Azízí. „S každým dalším dnem se válka vyvíjí ve stále složitější, vícerozměrný a mezinárodní konflikt,“ dodal expert.
Ukrajinská pomoc Perskému zálivu
Ukrajina v posledních měsících poskytla své technologie a vyslala dvě stovky vojenských expertů do řady států Perského zálivu, aby pomohli s obranou proti útokům íránských dronů, které byly odvetou za americké a izraelské údery, připomíná server BBC News.
Kyjev blízkovýchodní krizi vnímá jako příležitost k prezentaci a exportu svých levných protidronových systémů, napsal deník The New York Times. „Nechceme, aby tento teror íránského režimu vůči jeho sousedům uspěl,“ konstatoval Zelenskyj.
Ukrajina pak uzavřela obranné dohody se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty zaměřené na boj proti íránským raketovým a dronovým hrozbám.
Írán „štěká, ale nekousne“, míní experti
Podle některých analytiků ale není jasné, jestli je Teherán kromě ostré rétoriky schopen a ochoten podniknout odvetu. „Teherán je evidentně rozzlobený, ale má velmi omezené možnosti promítnout vojenskou sílu proti Ukrajině,“ míní Saíd Golkár, expert na íránskou armádu, který působí jako profesor na Univerzitě v Tennessee.
„Pokud se rozhodne reagovat, očekával bych spíše než konvenční vojenský úder něco nepřímého, jako jsou kybernetické operace, zpravodajská činnost, podpora ruských operací nebo případné zaměření se na ukrajinské zájmy v zahraničí,“ řekl RFE/RL Golkár.
„Íránský štěkot je v případě Ukrajiny větší než kousnutí,“ myslí si Nate Swanson, výzkumník washingtonského think tanku Atlantic Council, který dříve působil v Radě národní bezpečnosti Bílého domu.
Podobně to vidí i rusko-íránská analytička Nicole Grajewski. „Není nutně v nejlepším zájmu Íránu zatahovat Ukrajinu do tohoto konfliktu a nemyslím si, že je to ani v zájmu Ruska. Rusové možná vyvíjejí na Írán tlak, aby se zdržel (odvety),“ soudí expertka.
Někteří experti zpochybňují samotné rozhodnutí Kyjeva pustit se do křížku s Íránem. „Hlavní myšlenkou... je narušit obchodní trasy a způsobit co největší škody,“ řekl BBC bývalý důstojník zpravodajských služeb Ivan Stupak. „Pro Ukrajinu ale není dobrý nápad otevírat další bitevní frontu s Íránem. Není to pro nás dobré,“ dodal.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha před pár dny označil íránské hrozby za neoprávněné a bezdůvodné. „Teheránský režim je přímým komplicem ruské agrese proti Ukrajině a podporuje zločinnou válku Moskvy zbraněmi, které od roku 2022 zabíjejí Ukrajince,“ zdůraznil.
Náznaky diplomacie
V úterý se ale objevily na obou stranách první známky snah o vyřešení situace diplomatickou cestou poté, co si Arakčí se Sybihou telefonovali a následně vyzvali k deeskalaci. „Naše pozice zůstává nezměněna: Evropa a Blízký východ si zaslouží stabilitu, bezpečnost a mír,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie na sítích.
Arakčí na X uvedl, že ho Sybiha ujistil, že útok na íránskou loď byl neúmyslný a Kyjev o zvýšení vzájemného napětí nestojí. „Ani Írán neusiluje o eskalaci, ale dal jasně najevo, že jakýkoliv útok na naše občany nebo zájmy je nepřijatelný. Musí dojít k odškodnění za ztráty,“ zdůraznil šéf íránské diplomacie bez dalších podrobností.
K incidentu v Kaspickém moři došlo v době, kdy regionální mediátoři pokračují v úsilí zabránit další eskalaci konfliktu mezi USA a Íránem. Analytici tvrdí, že ukrajinský útok by mohl být pokusem o vyvinutí většího tlaku na Teherán a jeho donucení k určitým ústupkům. Situace ale zůstává do značné míry patová, jelikož islámská republika odmítá odblokovat Hormuz.
