Abbás Arakčí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že stále existuje velká šance na nalezení diplomatického řešení sporu, který Írán vede se Spojenými státy ohledně svého jaderného programu. Příští kolo jednání se podle šéfa íránské diplomacie i ministra zahraničí Ománu, který rozhovory zprostředkovává, uskuteční ve čtvrtek v Ženevě, informovala v neděli agentura Reuters.

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.

Nad chystaným pátečním jednáním mezi Íránem a Spojenými státy v Ománu visel podle médií v uplynulých hodinách otazník. Ve středu večer však íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí informoval, že jednání začnou v pátek dopoledne. Agentuře Reuters následně konání rozhovorů potvrdil i nejmenovaný americký představitel.

Írán tvrdí, že vybudoval síť podmořských tunelů se stovkami raket s dosahem přes tisíc kilometrů, které by mohl použít v případě konfliktu s USA v Perském zálivu. Pohrozil rovněž uzavřením klíčové ropné tepny – Hormuzského průlivu. Revoluční gardy chtějí v oblasti o víkendu uspořádat vojenské cvičení. Teherán, jehož obranu a jaderný program oslabila loňská válka s Izraelem, nadále disponuje tisícovkami balistických střel.

Nová svědectví a videa z Íránu ukazují, že masakry protestujících represe v zemi zdaleka neskončily. Řada Íránců se po brutálním zásahu bezpečnostních složek marně snažila získat pozůstatky svých blízkých. Úřady často pohřbívaly demonstranty na tajných místech nebo zakázaly uspořádat veřejné pohřby. Přesto se řada ceremonií proměnila v protesty. Některé rodiny místo truchlení zvolily cestu oslav s tancem a hudbou, aby tak vyjádřily odpor proti teokratické vládě.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.

Žádná skupina v Libanonu nesmí držet zbraně ani se opírat o podporu ze zahraničí, řekl prezident země Joseph Aún vysoce postavenému íránskému představiteli Alímu Larídžánímu při jeho návštěvě Bejrútu. Zároveň varoval před zahraničním vměšováním do vnitřních záležitostí Libanonu a prohlásil, že země je otevřena spolupráci s Teheránem, ale pouze v mezích národní suverenity a vzájemného respektu.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.

Írán zahájil nový raketový úder na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda to vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.