Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
Íránská státní média v neděli vpodvečer SELČ informovala, že „nepřítel“ odpoledne zasáhl nejméně deseti projektily ostrov Kešm v Hormuzském průlivu. Portál Axios s odvoláním na americké činitele uvedl, že armáda USA udeřila proti tamním íránským raketovým a protivzdušným systémům a rovněž proti menším lodím íránských gard v úžině.
Agentura Fars napsala, že výbuchy jsou hlášeny nejen z ostrova Kešm, ale také z přístavního města Bandar Abbás na íránské pevnině, které je vzdáleno několik kilometrů od Kešmu. Podle agentury IRNA byly všechny cíle na ostrově Kešm vojenské a údery si nevyžádaly žádné oběti.
Generální tajemník OSN António Guterres zároveň vyzval Spojené státy a Írán, aby zastavily novou vlnu bojů a pokračovaly v mírových jednáních. V neděli o tom s odkazem na Guterresova mluvčího Stéphana Dujarrice informovala agentura AFP.
Guterres výslovně zmínil americké údery na islámskou republiku a íránské útoky na plavidla v Hormuzském průlivu a na americké spojence v Perském zálivu. „Tyto útoky musí přestat,“ uvedl Dujarric ke Guterresovu prohlášení.
Podle prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa z nedělního odpoledne SELČ je Hormuzský průliv otevřen pro obchodní plavbu. Rovněž americká armáda uvádí, že Teherán úžinu nekontroluje.
„Žádným lodím nebude povolen průjezd“
„Loď byla zasažena varovnými výstřely a zastavena,“ citovala agentura AFP z nočního prohlášení revolučních gard. „Po tomto incidentu a vzhledem k nejistotě způsobené nezákonným zásahem cizích mocností bude Hormuzský průliv uzavřen do odvolání a do ukončení operací Spojených států v regionu; žádným lodím nebude povolen průjezd,“ dodaly gardy. Zároveň pohrozily útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu. Hormuzský průliv má pro Írán větší význam než jeho jaderný program, citovala v neděli agentura ISNA Mohsena Ridáího, vojenského poradce íránského vůdce.
Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM na sociální síti X v noci na neděli SELČ napsalo, že spustilo další vlnu útoků proti Íránu poté, co revoluční gardy zaútočily na kontejnerovou loď M/V GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou. Jeden člen posádky je pohřešován, loď nemůže pokračovat v plavbě kvůli požáru a značnému poškození strojovny, oznámilo velitelství a dodalo, že americké útoky mají oslabit íránskou schopnost napadat civilní plavidla. Podle velitelství šlo o třetí vlnu útoků na islámskou republiku v tomto týdnu.
„Írán učinil špatnou volbu a nyní (za to) platí,“ prohlásil dle AFP americký ministr obrany Pete Hegseth.
Hormuzský průliv, klíčový pro mezinárodní obchod s energetickými surovinami, zůstává podle Íránu uzavřený až do odvolání, zatímco americké velitelství CENTCOM tvrdí, že plavba průlivem volně pokračuje. Později velitelství zdůraznilo, že průliv je otevřen pro všechna plavidla a americké ozbrojené složky jsou „rozmístěny a připraveny“ zajistit lodím svobodnou plavbu.
Indické ministerstvo zahraničí sdělilo, že po íránském útoku na obchodní loď u ománského pobřeží je pohřešován jeden Ind. „Z jedenácti indických občanů na palubě bylo dosud zachráněno deset, zatímco jeden je podle zpráv pohřešován,“ přiblížila indická diplomacie, která zároveň útok odsoudila.
USA zasáhly na 140 cílů v Íránu
Americká armáda oznámila ukončení vlny úderů na Írán v neděli ráno SELČ. „Americké síly zasáhly přibližně 140 íránských vojenských cílů přesnou municí odpálenou pozemními i námořními stíhacími letouny, drony a námořními plavidly. Mezi cíle patřily íránské raketové a dronové základny, námořní kapacity, sklady munice, komunikační sítě a místa ostrahy pobřeží,“ vypočítalo velitelství amerických sil.
Dodalo, že za tři noci úderů v tomto týdnu zasáhly americké síly na pokyn „vrchního velitele“ více než tři stovky cílů, aby omezily schopnost Teheránu útočit na civilní námořníky a obchodní plavidla proplouvající průlivem.
„Tranzit obchodních plavidel tímto životně důležitým mezinárodním námořním koridorem pokračuje. Od začátku května americké síly pomohly úspěšné plavbě více než 800 obchodních plavidel a 400 milionům barelů ropy Hormuzským průlivem,“ tvrdí CENTCOM.
Zasažena byla vojenská základna ve městě Chondáb na západě země, uvedla íránská agentura IRNA. Americké útoky dále zasáhly alespoň pět měst v íránské provincii Búšehr. Podle tamních agentur údery zabily vojáka íránské armády, který byl příslušníkem námořnictva, v přístavu Džásk na jihu země.
Írán udeřil na sousední země
Teherán mezitím zaútočil na cíle v sousedních zemích. Úderům čelily Spojené arabské emiráty, v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před nálety a ozbrojené síly Kuvajtu oznámily, že protivzdušná obrana odrážela vzdušný útok, uvedly agentury. Později Kuvajt oznámil, že dron zasáhl těžební plošinu, kde způsobil materiální škody a zranil jednoho pracovníka. Plošina patří národní ropné společnosti Kuwait Oil Company. Původ dronu kuvajtská armáda neupřesnila, označila ho jen jako nepřátelský.
Reuters s odvoláním na zdroje z bezpečnostních sil uvedl, že dalším cílem dronového útoku byl tábor opozičních íránských Kurdů v provincii Sulajmáníja na severu Iráku.
Katarské ministerstvo vnitra v neděli již podruhé zvýšilo úroveň bezpečnostní hrozby na vysokou a vyzvalo obyvatele, aby nevycházeli z domovů. Později média s odkazem na tamní ministerstvo vnitra informovala, že úlomek sestřelené íránské rakety zranil v Kataru tři lidi včetně dítěte. Jordánsko zasáhly tři íránské rakety, sdělila dle agentury AFP jordánská armáda. Katar a Jordánsko íránské útoky na své území a území okolních států v Perském zálivu odsoudily.
Íránské revoluční gardy podle státní agentury IRIB oznámily, že zaútočily na zařízení sloužící k podpoře a zásobování palivem amerických letadlových lodí v ománském přístavu Dakm. Omán si předvolal íránského velvyslance.
Éra jednostranných dohod skončila, napsal na síti X hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bágher Ghalíbáf. „Říkali jsme vám: dodržujte slovo, nebo za to zaplatíte,“ pohrozil s tím, že „realita klepe na dveře“.
Útoky přicházejí jen den poté, co se íránská delegace sešla v Ománu se svými tamními protějšky v rámci diplomatických jednání. Těch se účastnil také Katar, který působí jako hlavní prostředník při vyjednávání mezi Teheránem a Washingtonem. Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí Teherán souhlasil s pokračováním mírových rozhovorů se Spojenými státy s cílem dosáhnout dohody, která by zajistila bezpečnost námořní dopravy v Hormuzském průlivu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v telefonickém hovoru se svým pákistánským protějškem Ishákem Dárem jednal o vývoji bezpečnostní situace v regionu. Dár vyzval ke zmírnění napětí a zdůraznil, že diplomacie představuje „jedinou schůdnou cestu“ k nastolení trvalého míru a stability v regionu.
Trump pohrozil eskalací
Írán i USA se vzájemně obviňují z porušování příměří a zároveň tvrdí, že jejich strana podmínky ujednání dodržuje. Americký prezident Trump v posledních dnech opakovaně označil stávající klid zbraní za ukončený kvůli íránským útokům na lodě v Hormuzském průlivu.
Spojené státy rovněž tento týden obnovily vzdušné útoky na cíle v Íránu. Trump také pohrozil eskalací konfliktu, pokud podobné útoky na plavidla v Hormuzu nepřestanou.
Válku zahájily 28. února Spojené státy a Izrael útoky na Írán, při kterých zabily mimo jiné nejvyššího íránského duchovního vůdce Alího Chameneího a další vrcholné činitele tamního režimu.
Svět po desetiletí považuje Hormuzský průliv za mezinárodní vodní cestu. Írán po vypuknutí války požadoval, aby získal nad průlivem kontrolu a také aby mohl inkasovat poplatky od lodí, které jím proplouvají. Spojené státy vybízejí lodě, aby se plavily po jižní trase přes teritoriální vody Ománu. Před začátkem války úžinou procházela asi pětina veškeré obchodované ropy a zemního plynu. Íránské sevření průlivu během války vedlo ke globální energetické krizi, ačkoli ceny ropy od válečných maxim 120 dolarů za barel mezitím prudce klesly, poznamenala agentura AP.
