Jordánsko

Při letošní velké muslimské pouti do Mekky hadždž zemřelo nejméně 577 lidí, napsala s odvoláním na údaje jednotlivých států agentura AFP. Největší počet jich patrně pochází z Egypta, který eviduje 323 mrtvých poutníků. Většina z nich přišla o život v důsledku veder, která nyní v Saúdské Arábii panují. Teploty ve Velké mešitě v Mekce dosahovaly ve stínu až 51,8 stupně Celsia, připojila agentura Reuters.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Konflikt v Gaze musí být co nejdříve ukončen. Čím déle potrvá, tím horší bude pozice Izraele a hledání řešení, shodli se český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Pavel jednal v Jordánsku i s korunním princem Husajnem a s premiérem Bišerem Chasávnou. Setkal se také s předsedy obou komor tamního Národního shromáždění – předsedou Senátu Fajsalem Fáizem a Poslanecké sněmovny Ahmadem Safádím.

Česko by se mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejdřívější zastavení konfliktu v Gaze, je potřeba nalézt dlouhodobé řešení mezi Izraelci a Palestinci, řekl při návštěvě Jordánska český prezident Petr Pavel. Do Ammánu v pondělí večer přivezl i více než tunu sušeného kojeneckého mléka, která podle něj pokryje potřebu několika tisíc dětí v Gaze po několik týdnů. Česko podle hlavy státu bude hledat i další cesty, jak pomoci civilistům zasaženým válkou.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Před 27 lety zastřelil radikalizovaný jordánský voják v pohraniční zóně sedm izraelských školaček. Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají v dnešní době přinejlepším chladné. Současná válka v Pásmu Gazy a také opakované spory okolo Chrámové hory v Jeruzalémě je dále zhoršují.

Také v poslední den Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Palestinský premiér Muhammad Ištajja na konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s Hamásem. Příležitost podle něj bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Americké údery v Iráku a Sýrii jsou strategickou chybou Washingtonu, která dál zvýší napětí v regionu, uvedl podle agentury AFP mluvčí íránské diplomacie. V podobném duchu se vyjádřil mluvčí irácké armády, který varoval, že nálety mohou mít vážné následky na stabilitu a bezpečnost Iráku i celého Blízkého východu. Podle Bagdádu zemřelo při náletech 16 lidí včetně civilistů. Damašek operaci označil za agresi a zmínil se o americké okupaci syrského území. Na žádost Ruska se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. USA chtějí v úderech pokračovat. Páteční operaci považují za první fázi své odpovědi na lednový útok na americké vojáky v Jordánsku.

Spojené státy zahájily letecké údery na cíle v Iráku a Sýrii v odvetě za útok dronem, který v neděli zabil tři americké vojáky na základně na severovýchodě Jordánska. Podle Pentagonu armáda zasáhla více než 85 cílů spojených s íránskými revolučními gardami a proíránskými milicemi. Syrská státní média už oznámila mrtvé a zraněné. Washington nedělní útok připisuje ozbrojencům podporovaným Íránem. Teherán podíl na incidentu už dříve popřel.

Při úderu bezpilotního prostředku na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrií zemřeli tři vojáci a další desítky jich byly zraněny. Uvádí to agentury s odkazem na americké úřady, podle kterých se úder stal v Jordánsku, což tamní vláda popřela. Podle amerického prezidenta Joea Bidena úder provedly radikální skupiny podporované Íránem, které působí v Iráku a Sýrii. Jde o první případ amerických vojáků, kteří zemřeli při vojenské operaci na Blízkém východě od začátku konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás loni v říjnu.

Izraelská armáda oznámila, že při náletech v Pásmu Gazy zabila šest příslušníků Hamásu, včetně jeho vyšetřovatele, který vyslýchal osoby podezřelé z vykonávání špionáže proti této teroristické skupině. Armáda také tvrdí, že zničila odpaliště raket, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý útočili na jihoizraelské město Netivot, píše The Times of Israel. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, si izraelské noční nálety vyžádaly životy 81 lidí. Jordánská armáda uvedla, že byla ve středu při izraelském ostřelování v Chán Júnisu také vážně poškozena jordánská polní nemocnice. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Uplynulo přesně čtvrt roku od útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael; 7. říjen proměnil a dál proměňuje Blízký východ. Izraelská armáda v sobotu oznámila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy. Boje se nyní přesouvají na jih, eliminace teroristů tam ale bude složitější. Zesilují navíc útoky vedené na Izrael z Libanonu.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Izraelské obranné síly pokračují v útocích na Pásmo Gazy. Armáda židovského státu informovala o pozemním postupu. Podle údajů z Gazy podnikla v noci také vzdušné útoky, které cílily nejen na sever území, ale i na jeho jih, kam Izrael doporučil civilistům, aby se přesunuli. Konkrétní tvrzení jednotlivých stran konfliktu o průběhu bojů však nelze nezávisle ověřit. Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s arabskými protějšky v Jordánsku, varoval před hrozbou rozšíření konfliktu.

Nad Pásmem Gazy létají americké bezpilotní letouny, které armáda Spojených států nasadila ve snaze pomoci najít a osvobodit rukojmí zadržované palestinským teroristickým hnutím Hamás. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v Tel Avivu zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardováním předem varuje.

Izraelští vojáci se nyní nacházejí hluboko v Pásmu Gazy a jsou skoro před branami města Gaza. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to během středy prohlásil brigádní generál Icik Kohen. Izraelská armáda odpoledne potvrdila, že od úterý při pozemní operaci zahynulo patnáct vojáků. Na severu Pásma Gazy pokračují podle Jeruzaléma tvrdé boje proti islamistickému hnutí Hamás, armáda prý od začátku nynější války udeřila na více než jedenáct tisíc cílů spojených s teroristy, což není možné bezprostředně ověřit.

Izrael nařídil evakuaci obyvatel města Kirjat Šmona u libanonské hranice, kde v posledních dnech dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci na libanonské straně. S odvoláním na izraelské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters. Český resort zahraničí v pátek kvůli vzrůstajícímu napětí vyzval Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.