Jordánsko strana 3 z 5

OSN odhaduje, že řekou Jordán proteče ročně od dvaceti do dvou set milionů kubíků vody. Dříve to však bylo nesrovnatelně více – řeka vysychá a ekologové tak volají po rychlé akci. Tu ovšem komplikují napjaté vztahy mezi Izraelem, Palestinou a Jordánskem. Izraelská vláda nyní odstartovala velký projekt, do tří let chce zvednout průtok o čtyřicet milionů kubických metrů vody.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Únik toxického plynu ze skladovací nádrže v jordánském přístavu Akaba zabil nejméně třináct lidí a dalších zhruba dvě stě padesát jich zranil, píše agentura AP s odkazem na jordánské úřady a státní média. Podle informací agentury Reuters zřejmě unikl chlor.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Izraelská vláda hodlá stanovit pevný limit na úroveň hladiny Mrtvého moře. Nemá jít jen o deklaraci, ale i závaznou hranici, která vytvoří tlak na rychlé řešení problému s vysycháním tohoto unikátního slaného jezera. Každý rok klesne hladina asi o metr. Pláže se zavírají a obnažené břehy se propadají.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli jako první hlava státu této blízkovýchodní země přicestoval na návštěvu Spojených arabských emirátů. Ty s Izraelem navázaly diplomatické vztahy teprve v roce 2020.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

Jordánsko a Izrael uzavřely pod záštitou USA a Spojených arabských emirátů významnou ekonomickou dohodu. V Jordánsku má vyrůst obří solární elektrárna, která bude zásobovat i Izrael. Židovský stát zase postaví u moře odsolovací zařízení, které poskytne pitnou vodu sousednímu království. Informoval o tom zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Americká základna Tanf na jihu Sýrie byla ve čtvrtek cílem útoku, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Oběti mezi Američany ale hlášeny nejsou, upřesnila agentura. Podle jejích zdrojů nelze zatím říci, kdo za útokem stojí, úder byl ale zřejmě proveden bezpilotním letounem.

Významný sponzor britské Konzervativní strany, který financoval i předvolební kampaň premiéra Borise Johnsona, se podle stanice BBC objevuje v Pandora Papers o podezřelých finančních transakcích stovek politiků a osobností. Korporátní právník Mohamed Amersi věnoval straně od roku 2018 téměř 525 tisíc liber (15,5 milionu korun). Podle premiéra Johnsona jsou ale všechny dary Konzervativní straně prověřené.

Lokalita Tall el Hammam v dnešním Jordánsku byla v době střední doby bronzové kvetoucím civilizačním centrem, které velikostí i počtem obyvatel až čtyřikrát převyšovalo známější nedaleké Jericho, nebo dokonce Jeruzalém. Podobně jako další sídla v okolí Jordánu ho ale čekal nemilý osud – okolo roku 1600 před naším letopočtem se po civilizaci na dlouhých šest set let slehla zem. Co přivodilo na dlouhá staletí zkázu této oblasti? Odpovědi hledal mezinárodní tým archeologů, geologů a dalších odborníků, jehož členem byl i Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Izraelská policie dopadla další dva z šesti Palestinců, kteří začátkem týdne uprchli z izraelské věznice s nejvyšší ostrahou. Informoval o tom policejní mluvčí. Je mezi nimi i Zakaríja Zubajdí, bývalý velitel Brigád mučedníků od al-Aksá. Další jsou členy Palestinského islámského džihádu. Dopadeni tak byli čtyři z šestice vězňů.

Šest Palestinců odsouzených za teroristické útoky uprchlo v noci z věznice v severním Izraeli. Je mezi nimi i bývalý velitel Brigád mučedníků od al-Aksá. Další jsou napojení na hnutí Palestinský islámský džihád. Izraelská policie i armáda po nich spustily velkou pátrací akci.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Jordánský soud udělil patnáctileté tresty vězení v případu údajného spiknutí. Do vězení poslal dva bývalé vysoce postavené muže souzené za pobuřování a spiknutí proti králi Abdalláhovi II. Jednat měli ve prospěch bývalého korunního prince Hamzy.

Izraelská armáda vůbec poprvé vyšle k obraně hranice tank s čistě ženskou posádkou. Od srpna má být tank Merkava nasazen na hranici s Egyptem. Informovala o tom ve středu večer izraelská stanice Kan, podle níž jde o izraelskou premiéru. V tanku o hmotnosti 65 tun je čtyřčlenná posádka včetně velitele, řidiče, střelce a nabíječe.

Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid otevřel v Abú Zabí izraelské velvyslanectví. Židovský stát loni normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty a dalšími třemi muslimskými státy. Lapid při inauguraci mluvil o „historickém okamžiku“ a poděkoval předešlému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi za to, že normalizační dohodu vyjednal. Spolu s Lapidem byla u otevření úřadu ministryně kultury emirátů Núra Kaabíová, která svůj krátký projev zakončila poděkováním v hebrejštině.

Do konce června česká armáda stáhne z alianční mise v Afghánistánu své poslední vojáky. Na středečním jednání sněmovního výboru pro obranu to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. V současné době v zemi zůstává pouze dvanáctičlenná koordinační jednotka, většina vojáků i materiálu už byla odvezena. I po 11. září, dokdy spojenci ohlásili odchod ze země, v Kábulu zůstane jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.

Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka v loňském roce schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání zveřejněných na webu kabinetu. Vláda také schválila humanitární pomoc ve výši 75 milionů korun, vklad více než dvou miliard korun do Evropského mírového nástroje či návrh novely autorského zákona, která má zajistit ochranu a licencování autorských práv na internetu a spravedlivou odměnu pro autory.

Česko usiluje o uspořádání dvou summitů během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku. Na sobotním jednání s poradním týmem prezidenta Miloše Zemana o nich hovořil ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Novinářům po schůzce řekl, že jako priority předsednictví vidí transatlantické vazby a přípravy zemí západního Balkánu na vstup do EU.

Spojené státy plně podporují právo Izraele na sebeobranu. V úterý po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem to řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle něho mezinárodní společenství nicméně musí pomoci při obnově Pásma Gazy, které těžce zasáhly nedávné boje mezi židovským státem a palestinským hnutím Hamás. USA na obnovu významně přispějí, je ale třeba zajistit, aby z pomoci neprofitoval Hamás, uvedl Blinken.

Při večerním palestinském raketovém útoku na oblast Tel Avivu zemřela padesátiletá žena. Skupina Hamas oznámila, že na Tel Aviv z Pásma Gazy vzlétlo 130 raket. V noci na úterý rakety zabily dvě ženy také v jihoizraelském Aškelonu. Izraelská armáda v odpovědi zasáhla v Gaze 130 cílů a informovala o zabití 15 Palestinců, ti uvádějí vyšší počet mrtvých. Situace eskalovala po několika týdnech napětí v Jeruzalémě způsobeného izraelským rozhodnutím vystěhovat palestinské rodiny z jejich domovů a nastěhovat do nich izraelské osadníky.