Jordánsko strana 3 z 5

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Jordánsko zažilo velkolepou svatbu korunního prince Husajna a dcery saúdskoarabského magnáta. Na rozdíl od evropských monarchií jde nejen o společenskou, ale i politickou událost. Podle agentury AP tento sňatek osvěžuje image jordánské monarchie a mohl by zemi, která je ceněna pro svou dlouhodobou stabilitu, pomoci navázat strategické partnerství se Saúdskou Arábií. Přestože Jordánsko nemá ropu a nedokáže obyvatelům poskytnout trvalý blahobyt, přežilo sto let v neklidné části Blízkého východu.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Na palubě německého evakuačního letadla opustili súdánský Chartúm dva čeští občané, kteří ve městě pobývali. Jeden se podle ministerstva zahraničí rozhodl v metropoli země zmítané násilím zůstat. Další dva Češi, kteří pobývají na jihu Súdánu, by měli zemi brzy opustit spolu se svými tureckými kolegy. V neděli ze země evakuovaly svůj diplomatický personál i s rodinami Spojené státy, Velká Británie, Francie i Německo. Súdánem zmítá konflikt o moc mezi státní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Izraelští policisté se v noci na čtvrtek znovu střetli s Palestinci u jeruzalémské mešity al-Aksá, zraněno bylo několik lidí. Podle izraelské policie se desítky Palestinců pokusily zabarikádovat uvnitř modlitebny. Zůstat v budově přes noc je ale běžně povolené jen posledních deset dní postního měsíce ramadán. Hnutí Hamás vypálilo několik raket z pásma Gazy, třiačtyřicet střel mířilo na izraelské území také z jižního Libanonu. Podle izraelské armády jich nejméně pět dopadlo. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že země bude reagovat rozhodně a že nepřátelé za každý akt agrese zaplatí.

Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Zástupci Izraele a Palestinské autonomie se na bezpečnostní schůzce v Jordánsku dohodli, že se budou snažit zmírnit izraelsko-palestinské napětí a zabránit dalšímu násilí. Znovu setkat se hodlají v Egyptě, a to do měsíce, než začne muslimský postní měsíc ramadán. Během něj se v Izraeli zostřuje napětí, obzvlášť pokud se stejně jako letos kryje se židovským svátkem pesach. Někteří ministři ale už zpochybnili informace ohledně zmrazení procesu schvalování nových osad. A i v neděli pokračovaly násilnosti.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Vrak dávno ztracené lodi, fascinující artefakty i recyklace a hybridizace podle našich předků. Rok 2022 potěšil fanoušky archeologie desítkami úžasných objevů.

Seskokem výsadkářů s vlajkami České republiky, Švédska a Finska z vrtulníku začal na ostravském letišti v Mošnově na Novojičínsku druhý, závěrečný den Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Provoz v okolí letiště byl podstatně klidnější než v sobotu, kdy přehlídku navštívilo 85 tisíc lidí. V neděli jich kvůli horšímu počasí dorazilo 25 tisíc, řekl za pořadatele Jaromír Krišica, informace vycházejí z policejních údajů.

OSN odhaduje, že řekou Jordán proteče ročně od dvaceti do dvou set milionů kubíků vody. Dříve to však bylo nesrovnatelně více – řeka vysychá a ekologové tak volají po rychlé akci. Tu ovšem komplikují napjaté vztahy mezi Izraelem, Palestinou a Jordánskem. Izraelská vláda nyní odstartovala velký projekt, do tří let chce zvednout průtok o čtyřicet milionů kubických metrů vody.

Spojené státy zůstanou aktivním a angažovaným partnerem Blízkého východu a nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně, řekl Joe Biden na summitu zemí Perského zálivu. Americký prezident rovněž apeloval na lídry arabských států, aby zajistili ve svých zemích svobodu slova a dodržování lidských práv.

Izrael jako první země na světě začne odvádět odsolenou mořskou vodu do přírodního jezera. Podzemní kanál, jímž bude voda proudit do Galilejského jezera, má být v provozu na jaře příštího roku. Jezero je největším sladkovodním v Izraeli a významnou zásobárnou vody. Podle serveru The Times of Israel budou odborníci sledovat, do jaké míry přivedená voda ovlivní ekosystém. Dosavadní výzkum ukazuje, že přínos převyšuje nevýhody.

Únik toxického plynu ze skladovací nádrže v jordánském přístavu Akaba zabil nejméně třináct lidí a dalších zhruba dvě stě padesát jich zranil, píše agentura AP s odkazem na jordánské úřady a státní média. Podle informací agentury Reuters zřejmě unikl chlor.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Izraelská vláda hodlá stanovit pevný limit na úroveň hladiny Mrtvého moře. Nemá jít jen o deklaraci, ale i závaznou hranici, která vytvoří tlak na rychlé řešení problému s vysycháním tohoto unikátního slaného jezera. Každý rok klesne hladina asi o metr. Pláže se zavírají a obnažené břehy se propadají.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli jako první hlava státu této blízkovýchodní země přicestoval na návštěvu Spojených arabských emirátů. Ty s Izraelem navázaly diplomatické vztahy teprve v roce 2020.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

Jordánsko a Izrael uzavřely pod záštitou USA a Spojených arabských emirátů významnou ekonomickou dohodu. V Jordánsku má vyrůst obří solární elektrárna, která bude zásobovat i Izrael. Židovský stát zase postaví u moře odsolovací zařízení, které poskytne pitnou vodu sousednímu království. Informoval o tom zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Americká základna Tanf na jihu Sýrie byla ve čtvrtek cílem útoku, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Oběti mezi Američany ale hlášeny nejsou, upřesnila agentura. Podle jejích zdrojů nelze zatím říci, kdo za útokem stojí, úder byl ale zřejmě proveden bezpilotním letounem.