Téměř polovinu íránských a jemenských dronů mířících na Izrael sestřelili Američané, uvedlo velitelství

Nahrávám video

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

Teherán při útoku v noci ze soboty na neděli vyslal k izraelskému území přes tři stovky dronů a raket, uvedla dříve izraelská armáda. Na 99 procent z nich se jich podle ní podařilo sestřelit.

Jednalo se o vůbec první útok proti Izraeli vedený přímo z íránského území. Podle Teheránu šlo o odvetu za nedávný úder proti íránskému konzulátu v Damašku připisovaný Izraeli.

CENTCOM uvedl, že v noci ze soboty na neděli zničil střely a drony vypálené z Íránu a částí Jemenu pod kontrolou povstaleckých hútíů, a to „včetně balistické rakety na odpalovacím zařízení a sedmi bezpilotních letounů zničených na zemi před jejich vysláním“.

Íránem podporovaní šíitští povstalci hútíové ovládají velkou část západního Jemenu. Noční íránský útok na Izrael mluvčí hútíů už dříve označil za legitimní čin a dodal, že také sami povstalci jsou v přímé konfrontaci s Izraelem.

List The Times of Israel (ToI) poznamenal, že americkou armádou zmíněná osmdesátka zneškodněných dronů by znamenala téměř polovinu ze 170 bezpilotních letounů, které podle izraelských ozbrojených sil Írán o víkendu na Izrael vyslal.

„CENTCOM zůstává připraven podpořit obranu Izraele proti těmto nebezpečným akcím Íránu. Budeme nadále spolupracovat se všemi našimi regionálními partnery na zvýšení regionální bezpečnosti,“ napsala americká armáda.

Biden s Blinkenem hovořili s představiteli blízkovýchodních zemí

O bezprecedentním íránském útoku spolu v noci na pondělí hovořili Biden s jordánským králem Abdalláhem II., napsal list The New York Times s odkazem na Bílý dům. Oba státníci spolu mluvili i o humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde proti sobě bojuje izraelská armáda a teroristické hnutí Hamás. Americký prezident i jordánský král se zavázali, že budou usilovat o co nejrychlejší ukončení konfliktu.

V telefonátu s egyptským ministrem zahraničí Sámím Šukrím se Blinken také zmínil o potřebě navýšit humanitární pomoc Pásmu Gazy, chránit palestinské civilisty a dosáhnout okamžitého příměří, které zajistí propuštění všech zbývajících rukojmí odvlečených do Palestiny při útoku Hamásu na Izrael ze 7. října minulého roku, uvedlo americké ministerstvo zahraničí v sérii prohlášení.

Blinken telefonicky při samostatných jednáních hovořil o íránském útoku se svými protějšky z Jordánska, Saúdské Arábie, Egypta a Turecka, napsala agentura Reuters. Zopakoval při nich, že se Spojené státy chtějí vyhnout dalšímu zvýšení napětí v regionu a že budou nadále podporovat izraelskou obranu.

Nahrávám video

Znovu zasedne izraelský válečný kabinet

Izraelské vedení se kloní k tomu, že na íránský útok odpoví, zatím ale není jasné, jakou formou a kdy. „Může to být za několik dnů, může to být za několik měsíců, může to být přímo v Íránu, může to být proti íránským proxies v regionu. Těch možností je řada, nemusí to být jedna reakce,“ podotkl zástupce velvyslankyně Česka v Izraeli Cyril Bumbálek s tím, že velký regionální konflikt není v zájmu USA ani Izraele.

„Všichni se snaží Izrael dotlačit k tomu, aby odražení útoku považoval za vítězství a aby tu situaci dále neeskaloval, respektive aby nepřistoupil k nějakému silnému protiútoku či protireakci,“ shrnul postoje západních spojenců Izraele zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal na pondělí další zasedání svého válečného kabinetu, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z izraelské vlády. Izraelský válečný kabinet je užší vládní orgán, jejž ostatní ministři zplnomocnili rozhodnout o případné reakci na íránský útok.

Francie a Velká Británie, které se o víkendu vojensky podílely na obraně Izraele, uznávají jeho právo na sebeobranu, židovský stát by však neměl svou reakci vůči Íránu stupňovat, aby nedošlo k dalšímu rozšíření konfliktu na Blízkém východě, uvedli nezávisle na sobě francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministr zahraničí David Cameron. Podobně se vyjádřil také německý kancléř Olaf Scholz, který dodal, že Izrael by měl chápat jako své vítězství úspěšnou obranu proti íránským úderům. Také Spojené státy vyzívají Tel Aviv ke zdrženlivosti.

Íránské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že západní spojenci Izraele by měli ocenit zdrženlivost, kterou Írán projevoval v posledních měsících vůči židovskému státu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled