Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.
Trump si podle izraelského činitele citovaného webem Axios telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Spojené státy se zároveň rozhodly od středy do pátku uzavřít své velvyslanectví v Jeruzalémě, informovalo americké ministerstvo zahraničí.
Izraelské letectvo, které v noci na středu zahájilo další útok na Teherán, podle stanice CNN čeká na informaci, zda se k němu Američané připojí. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí prohlásil, že americká intervence do konfliktu by vedla k totální válce v regionu.
„V případné intervenci by role USA mohla spočívat v poskytnutí brizantnější munice Izraeli, která by například sloužila k eliminaci podzemního nukleárního komplexu ve Fordo,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
„Teherán říká, že v takovém případě bude útočit na americké vojenské základny na Blízkém východě, na americké vojáky, kterých je tam na čtyřicet tisíc,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
„Mluví se o přímých íránských útocích na americké vojáky v regionu nebo o útocích, které by mohli provést spojenci Íránu v regionu, například šíitské milice v Iráku nebo jemenští hútíové,“ nastínil zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský, jak by mohla případná íránská odveta vypadat. „Mohla by to být ze strany Íránu snaha narušit export nerostných surovin z oblasti Perského zálivu, uzavření či zaminování Hormuzského průlivu.“
Trump: Nikdo neví, co udělám
Trump později dodal, že ještě neví, zda Spojené státy na Írán zaútočí. „Možná ano, možná ne. Nikdo neví, co udělám,“ nechal se slyšet odpoledne středoevropského času. Podle něj chce Teherán vyjednávat. Írán má „mnoho problémů“, uvedl americký prezident, podle nějž je naprosto bezbranný, bez jakékoli protivzdušné obrany.
Trump doplnil, že Íránci se s Washingtonem spojili a navrhli jednání v Bílém domě. Další podrobnosti neposkytl, ale na rozhovory je podle něj příliš pozdě. „Je velký rozdíl mezi dneškem (středou) a situací před týdnem,“ podotkl Trump. „Proč se mnou nevyjednávali před vším tím ničením a zabíjením?“ dodal.
Íránská diplomatická mise při OSN následně Trumpovo tvrzení o zájmu Teheránu rokovat popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu. Írán nevyjednává pod nátlakem, neuzavře mír pod tlakem, a už vůbec ne s válečným štváčem, který se snaží zůstat relevantní,“ stojí v příspěvku mise na sociální síti X. Trumpovo úterní vyjádření, že íránský duchovní vůdce Alí Chameneí je snadným terčem, ale že jeho zabití zatím není v plánu, mise označila za zbabělou výhrůžku.
Chameneí: Bitva začala
Izrael a Írán šestým dnem pokračují ve vzájemných vzdušných úderech, které začaly po pátečním rozsáhlém izraelském útoku, jenž židovský stát zdůvodnil snahou zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.
Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel tvrdí, že Írán od pátku na Izrael vyslal přes čtyři sta balistických raket a přibližně tisíc dronů. Do obydlených oblastí dopadlo více než dvacet raket. Do izraelského vzdušného prostoru proniklo méně než dvě stě dronů a všechny byly zničeny protivzdušnou obranou. Podle armády dosud v Izraeli v tomto konfliktu zahynulo 24 lidí a více než pět set jich bylo zraněno. Počty obětí jsou podle armády nižší, než se před zahájením konfliktu předpokládalo.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce Alí Chameneí Izraeli ve středu podle médií vzkázal, že „bitva začala“. V reakci na výzvu amerického prezidenta Trumpa ke kapitulaci také prohlásil, že Írán se nevzdá. „Američané by měli vědět, že jakoukoliv americkou vojenskou intervenci nepochybně doprovodí nenapravitelné škody,“ řekl také.
List The Times of Israel (ToI) na svém webu napsal, že na židovský stát v noci letělo 25 střel ve dvou salvách, nikdo však nebyl zraněn. Jedna z raket poničila několik desítek vozů na parkovišti v centrální části země.
Podle deníku Ha'arec Izrael čelil v noci dvěma raketovým útokům z Íránu, ani podle tohoto zdroje nezpůsobily oběti. Izraelská armáda tvrdí, že zničila také několik íránských bezpilotních prostředků.
Íránské revoluční gardy poté uvedly, že vypálily na Izrael střely Fattáh. Tyto střely jsou dvojího typu, Fattáh-1 má dolet čtrnáct set kilometrů, u Fattáhu-2 se uvádí i patnáct set kilometrů. Mluvčí íránské armády prohlásil, že Írán nyní kontroluje izraelský vzdušný prostor. Podobnými slovy se v minulých dnech vyjádřil Jeruzalém na adresu Teheránu.
Íránská státní televize uvedla, že v noci na středu protivzdušná obrana zničila ve vzduchu izraelský bezpilotní prostředek Hermes. Stalo se tak podle ní v provincii Isfahán, kde se nachází důležité jaderné středisko. Izrael ztrátu dronu potvrdil, stalo se tak podle něj po vypuštění rakety země-vzduch na zařízení. Letectvo situaci prošetří.
Írán již dříve informoval o zničení dvou izraelských bojových letounů, což Jeruzalém popřel. Všechny stíhačky zapojené do operací se podle něj vrátily do Izraele.
Izrael útočil na továrny na rakety
Izraelská armáda zase tvrdí, že v noci zasáhla továrnu na výrobu zařízení pro obohacování uranu v Teheránu. Oznámila také, že letectvo udeřilo na továrny, které vyrábí materiály a součástky pro rakety země-země, které Írán používá pro ostřelování Izraele, a raket země-vzduch, které využívá jeho protivzdušná obrana. Do úderů se mělo zapojit na padesát bojových letounů.
Izraelské útoky se podle ToI soustředily na bezprostřední okolí Teheránu, například oblast u zdejšího mezinárodního letiště či na univerzitu spojenou s revolučními gardami. Agentura Reuters s odvoláním na íránská média napsala, že cílem byl komplex Chodžir, v němž Írán vyrábí rakety.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac později uvedl, že Jeruzalém při úderech na Teherán zničil velitelství íránské vnitřní bezpečnostní služby. Íránská média tvrdí, že zasaženo bylo i sídlo Íránské společnosti Červeného půlměsíce.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) později potvrdila údery na dvě továrny zapojené do výroby zařízení na obohacování uranu. Nejméně jeden cíl úderu byl v Teheránu.
„MAAE má informace o úderech na dvě střediska pro výrobu centrifug (na obohacování uranu) v Íránu,“ uvedla agentura. V Karadži podle MAAE byly zničeny dvě budovy, kde se vyráběly součástky pro tato zařízení. „V závodě v Teheránu byla zasažena budova, kde se vyráběly a testovaly rotory pro centrifugy,“ uvedla MAAE.
List The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na nejmenovaného amerického představitele upozornil, že Izraeli docházejí interceptory Arrow, což vyvolává obavy ohledně schopnosti země čelit íránským balistickým raketám dlouhého doletu, pokud se konflikt brzy nevyřeší.
USA si jsou tohoto problému již měsíce vědomy a posilují izraelskou obranu systémy na zemi, na moři i ve vzduchu, dodal podle WSJ zdroj.
„Izrael ví, že ten úder byl tak silný, potupný, dehonestující, a tak ohrožující samu podstatu íránského režimu, že to musí za každou cenu dokončit,“ podotkl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy. „Izrael musí z vojenského úhlu pohledu dokončit operaci tak, aby ochromil íránský jaderný program na roky dopředu.“
Při izraelských útocích zahynulo podle íránských úřadů nejméně 224 lidí a více než dvanáct set jich bylo zraněno, píše AFP.
Cílem byla i íránská státní televize
Izrael také krátce pronikl do vysílání íránské státní televize a odvysílal záběry dřívějších íránských protestů za ženská práva spolu s výzvami k tamním občanům, aby vyšli do ulic. Íránský deník Hamšahrí na platformě Telegram sdílel videozáznam tohoto narušení vysílání s poznámkou, že se jedná o hackerský útok, píše agentura AFP. Video údajného kyberútoku se začalo šířit také na dalších sociálních sítích.
Íránská televize později diváky varovala, že došlo k izraelskému kybernetickému útoku, který narušil satelitní přenos. Teherán zároveň oznámil další omezování přístupu k internetu v zemi s odůvodněním, že Izrael internet zneužívá k vojenským účelům. Podle ministerstva komunikací jde o dočasné omezení. Írán začal s restrikcemi již v pátek, tedy v první den izraelského vojenského útoku na íránské cíle, píše AFP. Organizace Netblocks, která monitoruje přístup k internetu ve světě, ve středu na síti X uvedla, že v Íránu je téměř úplný výpadek internetu.
Do Izraele přiletěli první turisté, kteří uvázli v zahraničí
V Izraeli ve středu ráno přistál první let s turisty, kteří uvázli v zahraničí, uvádí místní média a agentura AFP. Let společnosti El Al byl vypraven z kyperské Larnaky. Očekává se, že budou následovat i další lety s Izraelci, kteří se chtějí vrátit domů. Izraelské ministerstvo dopravy podle stanice BBC uvedlo, že se v zahraničí nachází na 150 tisíc Izraelců, z nichž třetina se chce vrátit domů.
Izraelský vzdušný prostor je od pátku zavřený pro civilní provoz, repatriační lety ale dostaly výjimku. Kvůli konfliktu už řada zemí včetně Česka organizuje evakuace svých občanů z Izraele či Íránu.
Česko pracuje na případném dalším repatriačním letu z Izraele, není ale finálně odsouhlasen, řekl ve středu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr). Vládní speciál v úterý přepravil 66 lidí. Lety, které organizovalo Slovensko, se postupně přepravilo 24 českých občanů, dodal Lipavský. Česko se podle něj intenzivně zabývá situací z hlediska zastupitelského úřadu, není ale možno nyní sdělit více informací.
Ačkoli íránské odvetné útoky si od pátku v Izraeli podle agentury AP vyžádaly 24 mrtvých a více než pět set zraněných, většinu raket zachytily systémy protivzdušné obrany. V Íránu zemřelo přes 220 lidí a více než tisícovka utrpěla zranění. Informace nicméně nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
NYT: Jeruzalém plánoval údery od prosince
Nynější údery na Írán začal Izrael plánovat už v prosinci po svém rozsáhlém zářijovém útoku na libanonské šíitské hnutí Hizballáh a prosincovém pádu režimu syrského vůdce Bašára Asada, čímž se Izraeli otevřel vzdušný koridor nad Sýrií, napsal deník The New York Times (NYT).
Americký prezident Trump se po svém lednovém návratu do Bílého domu k možnosti útoku na Írán stavěl zdrženlivě, ale postupně začal měnit názor. Americké zpravodajské služby nakonec v květnu dospěly k závěru, že Izrael zaútočí na íránský jaderný program i bez americké účasti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v únoru při návštěvě Washingtonu Trumpovi podle NYT ukázal prezentaci o íránském jaderném programu. Navzdory izraelským tvrzením si vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy nebyli vědomi žádných nových zpravodajských informací, které by naznačovaly, že se Íránci urychleně snaží vyrobit jadernou bombu, což by mohlo ospravedlnit preventivní úder.
Když však Trumpovi poradci viděli, že s největší pravděpodobností nedokážou Netanjahua od útoku odradit a už nad vývojem událostí nemají kontrolu, začali zvažovat alternativy. Trump se podle deníku rozhodl pro střední cestu, nechtěl neudělat nic, ale také byl proti přímému zapojení USA do útoku na Írán. Zvolil tak podle NYT střední cestu v podobě příslibu podpory amerických zpravodajských služeb při izraelském útoku.
