Íránská jaderná továrna Fordo se dá zničit jedinou zbraní. Mají ji USA

Nahrávám video
Události: Jak vznikalo zařízení ve Fordo
Zdroj: ČT24

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.

Vesnice Fordo má asi tři stovky domů, nejčastěji klasických bílých íránských staveb s plochými střechami. Školu, tři menší mešity, jeden větší obchod, kousek za městem malebný vodopád – a také největší íránské zařízení na obohacování jaderného materiálu. Je to místo, kde může vznikat atomová bomba.

Když Izrael v pátek podnikl první vlnu útoků na íránská jaderná zařízení, zasáhl jich rovnou několik. Podle satelitních snímků několik těchto míst přesně zasáhl a přinejmenším na povrchu je značně poškodil – to se týká především továren v Natanzu a Isfahánu.

Fordo ale těmto útokům uniklo, zejména proto, že nemělo smysl na něj mrhat municí. Toto zařízení, kde probíhá v kaskádě centrifug obohacování uranu, je totiž ukryté asi devadesát metrů pod zemí, kam izraelské zbraně nedokáží proniknout a způsobit tam dostatečné poškození.

Utajovaná základna

Svět se o tomto jaderném zařízení oficiálně dozvěděl roku 2009, kdy Írán oznámil, že ho provozuje. „Velikost a konfigurace tohoto zařízení neodpovídá mírovému programu,“ prohlásil tehdy americký prezident Barack Obama, když spolu s někdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Gordonem Brownem odhalil světu existenci Fordo.

Stalo se to ale až poté, co na jeho existenci upozornily západní tajné služby, které ho už nějakou dobu sledovaly.

Podle íránské zprávy pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) zde probíhá úprava materiálu pro atomové elektrárny, tajné služby se obávají, že uran je zde obohacován za účelem výroby jaderné zbraně. Podle poslední zprávy MAAE Írán nepovoluje pravidelné přístupy inspektorů do tohoto zařízení, aby tam mohli monitorovat výrobu nebo úpravu jaderného materiálu.

Írán informoval MAAE na konci roku 2024, že zde probíhá obohacování uranu na šedesát procent – podle českého experta na jaderné instalace Ondřeje Nováka je takto vysoce obohacený uran využitelný prakticky jen pro atomové zbraně.

Zařízení Fordo ze satelitu
Zdroj: Reuters/Maxar company

Cílem bylo, aby země dokázala vyrábět přibližně 34 kilogramů obohaceného jaderného materiálu. Tomu může sloužit až tři tisíce centrifug v celkem šestnácti kaskádách, v současné době jich je asi 2700 v šesti funkčních kaskádách.

Zabezpečená základna

Satelitní snímky, které ukazují, jak základna vypadá, toho příliš nenabízejí. Je vidět hlavně rozsáhlý bezpečnostní perimetr a pak pětice tunelů, které míří pod horu. Právě pod ní, asi devadesát metrů pod zemí, je ukryté samotné zařízení, které uran obohacuje.

Přesto se ví, jak vypadá. Roku 2018 totiž izraelská tajná služba Mosad získala „jaderný archiv“, 55 tisíc stránek, které obsahovaly spoustu utajovaných informací o íránském jaderném programu, a to včetně mapy zařízení ve Fordo. Dokumenty prozradily, že by továrna pod horou mohla vyrábět dost materiálu na jednu až dvě atomové bomby ročně.

Dále z nich vyplývá, že možnost přímého leteckého nebo raketového útoku na cíl je vyloučená. Izrael totiž nemá k dispozici žádnou známou speciální munici, která by dokázala tak hluboko ukryté cíle ničit. Masivnějšímu útoku brání podle analytiků také obavy z blízkosti nedalekého města Qom: to má přes milion obyvatel a pokládá se za posvátnou metropoli šíitských muslimů.

Přímý útok nějakými elitními skupinami pěchoty je zase nesmírně riskantní. Boj v rozsáhlých podzemních prostorách, které jsou dobře zabezpečené a navíc plné jaderného materiálu, je z hlediska hrozby nepředstavitelný.

Dvacet let příprav

Írán toto zařízení buduje už přibližně dvě desítky let, podle MAAE se s jeho výstavbou začalo už kolem roku 2002, o dva roky později zachytily první reálné stavební práce i veřejně dostupné satelitní snímky. Do roku 2010 byly dokončené větrací šachty a vnější podpůrná konstrukce.

Írán tehdy mezinárodní inspektory ujišťoval, že má jít o zálohu, kdyby byla poškozena nebo zničena základna v Natanzu, jež byla primárním místem pro obohacování íránského uranu. Fordo tehdy podle analytiků představovalo významnou hrozbu. Její intenzita poklesla, když na jaře 2015 světové velmoci podepsaly s Teheránem slavnou „jadernou dohodu“, podle které měla země přestat se snahou o jaderné zbrojení výměnou za zrušení sankcí.

Prezident USA Donald Trump v květnu 2018 oznámil, že USA odstupují od dohody, Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání a omezil tak i možnosti inspektorů kontrolovat Fordo.

Současné informace o kapacitě továrny jsou proto značně omezené. Podle think tanku ISIS (Institute for Science and International Security) „Írán dokáže ve Fordo přeměnit své současné zásoby uranu obohaceného na šedesát procent na 233 kilogramů zbraňového uranu za tři týdny“, což by stačilo na devět jaderných zbraní.

Napětí kolem Fordo

Podle stanice CNN jsou Spojené státy v současnosti jedinou zemí, která disponuje takovým druhem bomby, který je potřebný k úderu na tuto podzemní továrnu. Potvrdil to tento týden izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter v pondělním rozhovoru pro televizi Merit: „Aby bylo možné Fordo zničit bombou z nebe, jedinou zemí na světě, která takovou bombu má, jsou Spojené státy. A to je rozhodnutí, které musí Spojené státy učinit, ať už se rozhodnou tento postup skutečně realizovat, nebo ne,“ řekl Leiter. Dodal ale, že to není jediná možnost: „Existují i jiné způsoby, jak se s Fordo vypořádat.“ Detaily ale nijak neupřesnil.

Podle březnové zprávy britského think tanku Royal United Services Institute (RUSI) by bylo pro Izrael téměř nemožné zničit Fordo ze vzduchu a vyžadovalo by to značnou palebnou sílu a pomoc Spojených států.

Podle zprávy RUSI by ho nebylo možné dosáhnout ani americkými masivními průbojnými bombami GBU-57, které dosáhnou pouze do hloubky asi šedesáti metrů. A bomby GBU-57 mohou být na cíl dopraveny pouze velkými bombardéry, jako jsou B-2 nebo B-52 amerického letectva, které Izrael nemá – i kdyby mu USA tyto bomby poskytly.

GBU-57A/B MOP je přesně naváděná bomba o hmotnosti 13 600 kilogramů používaná letectvem Spojených států amerických. GBU-57 (Guided Bomb Unit-57) je podstatně větší než ostatní podobná munice na ničení podzemních bunkrů. Vzhledem k jejím rozměrům (délka šest metrů) a hmotnosti (přes třináct tun) ji mohou nést pouze velké bombardéry, jako jsou například americký B-2 Spirit nebo B-52.

Je určená k ničení podzemních bunkrů, které jsou chráněny desítkami metrů půdy nebo skály. Odhaduje se, že je schopná likvidovat i cíle až šedesát metrů pod zemí.

Cvičná puma GBU-57 vypuštěná z letadla B-52
Zdroj: DoD photo

„Dokonce i GBU-57/B by pravděpodobně vyžadovala několik dopadů na stejný bod zaměření, aby měla dobrou šanci proniknout do objektu,“ uvádí zpráva. Takové masivnější a zřejmě opakované bombardování těžkými pumami ale zase zvyšuje riziko, že by došlo k zásahům civilního obyvatelstva nebo únikům radioaktivního materiálu.

Před útokem na toto (i další) jaderná zařízení varovala i MAAE 13. června po první vlně izraelských náletů. „Tento vývoj je velmi znepokojivý. Opakovaně jsem prohlásil, že jaderná zařízení nesmí být nikdy napadena bez ohledu na kontext a okolnosti, protože by to mohlo poškodit lidi i životní prostředí. Takové útoky mají vážné důsledky pro jadernou bezpečnost, zabezpečení a záruky, jakož i pro regionální a mezinárodní mír a bezpečnost,“ uvedl šéf agentury Rafael Grossi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 11 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 12 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 12 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 15 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 16 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...