Íránská jaderná továrna Fordo se dá zničit jedinou zbraní. Mají ji USA

Nahrávám video

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.

Vesnice Fordo má asi tři stovky domů, nejčastěji klasických bílých íránských staveb s plochými střechami. Školu, tři menší mešity, jeden větší obchod, kousek za městem malebný vodopád – a také největší íránské zařízení na obohacování jaderného materiálu. Je to místo, kde může vznikat atomová bomba.

Když Izrael v pátek podnikl první vlnu útoků na íránská jaderná zařízení, zasáhl jich rovnou několik. Podle satelitních snímků několik těchto míst přesně zasáhl a přinejmenším na povrchu je značně poškodil – to se týká především továren v Natanzu a Isfahánu.

Fordo ale těmto útokům uniklo, zejména proto, že nemělo smysl na něj mrhat municí. Toto zařízení, kde probíhá v kaskádě centrifug obohacování uranu, je totiž ukryté asi devadesát metrů pod zemí, kam izraelské zbraně nedokáží proniknout a způsobit tam dostatečné poškození.

Utajovaná základna

Svět se o tomto jaderném zařízení oficiálně dozvěděl roku 2009, kdy Írán oznámil, že ho provozuje. „Velikost a konfigurace tohoto zařízení neodpovídá mírovému programu,“ prohlásil tehdy americký prezident Barack Obama, když spolu s někdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Gordonem Brownem odhalil světu existenci Fordo.

Stalo se to ale až poté, co na jeho existenci upozornily západní tajné služby, které ho už nějakou dobu sledovaly.

Podle íránské zprávy pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) zde probíhá úprava materiálu pro atomové elektrárny, tajné služby se obávají, že uran je zde obohacován za účelem výroby jaderné zbraně. Podle poslední zprávy MAAE Írán nepovoluje pravidelné přístupy inspektorů do tohoto zařízení, aby tam mohli monitorovat výrobu nebo úpravu jaderného materiálu.

Írán informoval MAAE na konci roku 2024, že zde probíhá obohacování uranu na šedesát procent – podle českého experta na jaderné instalace Ondřeje Nováka je takto vysoce obohacený uran využitelný prakticky jen pro atomové zbraně.

Zařízení Fordo ze satelitu
Zdroj: Reuters/Maxar company

Cílem bylo, aby země dokázala vyrábět přibližně 34 kilogramů obohaceného jaderného materiálu. Tomu může sloužit až tři tisíce centrifug v celkem šestnácti kaskádách, v současné době jich je asi 2700 v šesti funkčních kaskádách.

Zabezpečená základna

Satelitní snímky, které ukazují, jak základna vypadá, toho příliš nenabízejí. Je vidět hlavně rozsáhlý bezpečnostní perimetr a pak pětice tunelů, které míří pod horu. Právě pod ní, asi devadesát metrů pod zemí, je ukryté samotné zařízení, které uran obohacuje.

Přesto se ví, jak vypadá. Roku 2018 totiž izraelská tajná služba Mosad získala „jaderný archiv“, 55 tisíc stránek, které obsahovaly spoustu utajovaných informací o íránském jaderném programu, a to včetně mapy zařízení ve Fordo. Dokumenty prozradily, že by továrna pod horou mohla vyrábět dost materiálu na jednu až dvě atomové bomby ročně.

Dále z nich vyplývá, že možnost přímého leteckého nebo raketového útoku na cíl je vyloučená. Izrael totiž nemá k dispozici žádnou známou speciální munici, která by dokázala tak hluboko ukryté cíle ničit. Masivnějšímu útoku brání podle analytiků také obavy z blízkosti nedalekého města Qom: to má přes milion obyvatel a pokládá se za posvátnou metropoli šíitských muslimů.

Přímý útok nějakými elitními skupinami pěchoty je zase nesmírně riskantní. Boj v rozsáhlých podzemních prostorách, které jsou dobře zabezpečené a navíc plné jaderného materiálu, je z hlediska hrozby nepředstavitelný.

Dvacet let příprav

Írán toto zařízení buduje už přibližně dvě desítky let, podle MAAE se s jeho výstavbou začalo už kolem roku 2002, o dva roky později zachytily první reálné stavební práce i veřejně dostupné satelitní snímky. Do roku 2010 byly dokončené větrací šachty a vnější podpůrná konstrukce.

Írán tehdy mezinárodní inspektory ujišťoval, že má jít o zálohu, kdyby byla poškozena nebo zničena základna v Natanzu, jež byla primárním místem pro obohacování íránského uranu. Fordo tehdy podle analytiků představovalo významnou hrozbu. Její intenzita poklesla, když na jaře 2015 světové velmoci podepsaly s Teheránem slavnou „jadernou dohodu“, podle které měla země přestat se snahou o jaderné zbrojení výměnou za zrušení sankcí.

Prezident USA Donald Trump v květnu 2018 oznámil, že USA odstupují od dohody, Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání a omezil tak i možnosti inspektorů kontrolovat Fordo.

Současné informace o kapacitě továrny jsou proto značně omezené. Podle think tanku ISIS (Institute for Science and International Security) „Írán dokáže ve Fordo přeměnit své současné zásoby uranu obohaceného na šedesát procent na 233 kilogramů zbraňového uranu za tři týdny“, což by stačilo na devět jaderných zbraní.

Napětí kolem Fordo

Podle stanice CNN jsou Spojené státy v současnosti jedinou zemí, která disponuje takovým druhem bomby, který je potřebný k úderu na tuto podzemní továrnu. Potvrdil to tento týden izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter v pondělním rozhovoru pro televizi Merit: „Aby bylo možné Fordo zničit bombou z nebe, jedinou zemí na světě, která takovou bombu má, jsou Spojené státy. A to je rozhodnutí, které musí Spojené státy učinit, ať už se rozhodnou tento postup skutečně realizovat, nebo ne,“ řekl Leiter. Dodal ale, že to není jediná možnost: „Existují i jiné způsoby, jak se s Fordo vypořádat.“ Detaily ale nijak neupřesnil.

Podle březnové zprávy britského think tanku Royal United Services Institute (RUSI) by bylo pro Izrael téměř nemožné zničit Fordo ze vzduchu a vyžadovalo by to značnou palebnou sílu a pomoc Spojených států.

Podle zprávy RUSI by ho nebylo možné dosáhnout ani americkými masivními průbojnými bombami GBU-57, které dosáhnou pouze do hloubky asi šedesáti metrů. A bomby GBU-57 mohou být na cíl dopraveny pouze velkými bombardéry, jako jsou B-2 nebo B-52 amerického letectva, které Izrael nemá – i kdyby mu USA tyto bomby poskytly.

GBU-57A/B MOP je přesně naváděná bomba o hmotnosti 13 600 kilogramů používaná letectvem Spojených států amerických. GBU-57 (Guided Bomb Unit-57) je podstatně větší než ostatní podobná munice na ničení podzemních bunkrů. Vzhledem k jejím rozměrům (délka šest metrů) a hmotnosti (přes třináct tun) ji mohou nést pouze velké bombardéry, jako jsou například americký B-2 Spirit nebo B-52.

Je určená k ničení podzemních bunkrů, které jsou chráněny desítkami metrů půdy nebo skály. Odhaduje se, že je schopná likvidovat i cíle až šedesát metrů pod zemí.

Cvičná puma GBU-57 vypuštěná z letadla B-52
Zdroj: DoD photo

„Dokonce i GBU-57/B by pravděpodobně vyžadovala několik dopadů na stejný bod zaměření, aby měla dobrou šanci proniknout do objektu,“ uvádí zpráva. Takové masivnější a zřejmě opakované bombardování těžkými pumami ale zase zvyšuje riziko, že by došlo k zásahům civilního obyvatelstva nebo únikům radioaktivního materiálu.

Před útokem na toto (i další) jaderná zařízení varovala i MAAE 13. června po první vlně izraelských náletů. „Tento vývoj je velmi znepokojivý. Opakovaně jsem prohlásil, že jaderná zařízení nesmí být nikdy napadena bez ohledu na kontext a okolnosti, protože by to mohlo poškodit lidi i životní prostředí. Takové útoky mají vážné důsledky pro jadernou bezpečnost, zabezpečení a záruky, jakož i pro regionální a mezinárodní mír a bezpečnost,“ uvedl šéf agentury Rafael Grossi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 6 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 10 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 12 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 14 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...