Obohacování uranu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Jeruzalém však později odmítl, že by byl do úderu zapojen. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, uvedla íránská agentura. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael také podle AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody. Ta v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.

Íránský jaderný program je netransparentní a ví se toho o něm jen málo, konstatoval pro Českou televizi expert Ondřej Novák. Pokud Izrael zasáhl zařízení na obohacování uranu, mohl Teheránu významně uškodit.

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.

Severní Korea vůbec poprvé zveřejnila snímky svých centrifug na obohacování uranu pro výrobu jaderných zbraní, zatímco severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě tohoto zařízení vyzval k získávání dalšího materiálu potřebného k výraznému navýšení jaderného arzenálu země. Informovaly o tom světové agentury s odkazem na státní tiskovou agenturu KCNA.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Návrh návratu k dohodě o íránském jaderném programu předpokládá, že Írán nejprve zastaví obohacování uranu nad pět procent a budou mu uvolněny miliardy dolarů z prodeje ropy zadržené v korejských bankách. O obsahu návrhu ve čtvrtek informovala agentura Reuters s odvoláním na několik diplomatů obeznámených s posledním vývojem vyjednávání.

Írán z nedělního incidentu v jaderném provozu v Natanzu viní Izrael a hodlá se pomstít, varuje tamní ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tel Aviv incident oficiálně nekomentoval, podle některých médií však útočila izraelská zpravodajská služba. Potíže elektrické distribuční soustavy se dle Teheránu obešly bez zranění a kontaminace.

Íránci začali ve své továrně ve Fordo plnit plynem odstředivky používané na obohacování uranu. Na místě jsou inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán tak pokračuje ve vypovídání mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015. Reaguje tím na sankce, jež proti němu obnovily USA, když loni od této dohody odstoupily jako od neúčinné.