Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody. Ta v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.
Od této chvíle jsou všechna ustanovení dohody, včetně omezení týkajících se íránského jaderného programu a souvisejících mechanismů, považována za ukončená, uvedlo íránské ministerstvo zahraničí. Úřad zároveň zdůraznil odhodlání Teheránu prosazovat diplomacii.
Spojené království, Francie a Německo spustily již koncem srpna mechanismus, který o měsíc později umožnil obnovení sankcí. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová ale zdůraznila, že tento krok nesmí znamenat konec diplomacie s islámskou republikou.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský nukleární program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických restrikcí přestal Teherán dohodu dodržovat, když začal obohacovat uran na šedesát procent čistoty a omezil inspekce MAAE.
K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na devadesát procent. Obohacení uranu z šedesáti na devadesát procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Krátká válka s Izraelem
Tomu ale řada zemí v čele se židovským státem nevěří. Izrael letos 13. června rozsáhlým leteckým úderem zaútočil na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a také na armádní představitele. Během dvanáctidenního konfliktu došlo na každodenní vzájemné vzdušné útoky obou zemí.
Deklarovaným cílem izraelských úderů bylo zničení íránského jaderného a raketového programu. Leteckými údery na tři nukleární zařízení se do konfliktu jednorázově zapojily také Spojené státy.
Íránský prezident Masúd Pezeškján nedávno uvedl, že Spojené státy požadovaly, aby Teherán předal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční prodloužení pozastavení sankcí. Tento údajný požadavek označil za nepřijatelný.
Íránský ríjál se nachází na historickém minimu, což dál zvyšuje ceny potravin a ztěžuje každodenní život. Rostou ceny masa, rýže a dalších základních potravin.
Íránci se zároveň obávají nového konfliktu s Izraelem a případně i Spojenými státy, protože Teherán patrně znovu buduje raketové základny, které židovský stát zasáhl během svých červnových vzdušných úderů.
Íránští aktivisté mezitím upozorňují, že íránská vláda může zesílit represe a že letošní počet poprav je v zemi na třicetiletém maximu, poznamenala agentura AP.
