Jaderný program

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Írán začne v pátek jednat s Velkou Británií, Francií, Německem a Evropskou unií o obnovení jaderné dohody z roku 2015, sdělily íránské diplomatické zdroje japonskému zpravodajskému webu Kjódó News. Zmíněná trojice evropských zemí spolu s USA vyjádřila v sobotu hluboké znepokojení nad plánem Teheránu zprovoznit nové pokročilé odstředivky pro obohacování uranu.

Severní Korea tvrdí, že našla v Pchjongjangu zbytky bezpilotního letounu z Jižní Koreje. Sousední zemi obvinila z vážné vojenské provokace a vyhrožuje, že další narušení svého území vojenskými prostředky bude považovat za vyhlášení války. To by podle mluvčího severokorejského ministerstva obrany mělo za následek okamžitý odvetný útok, napsala severokorejská státní tisková agentura KCNA.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Výrobce útočných dronů, balistických raket nebo „skrytý“ podporovatel Ruska v invazi na Ukrajině. Írán v posledních letech investuje do raketového programu, prostředky posílá zejména do vývoje balistických střel. Hrozba otevřené války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a podle expertů je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu.

Rusko a Írán jsou v současnosti ekonomičtí i vojenští partneři. Zároveň se ale tyto země nemohou podporovat tak, jak by potřebovaly. Na jedné straně je totiž ruskou armádu zaměstnávající agrese proti Ukrajině, na druhé straně je napětí na Blízkém východě kolem Izraele a jeho bojů s Hamásem a Hizballáhem, do čehož je většinou spíš nepřímo zapojený Teherán. Eskalace obou na sobě nezávislých konfliktů tak vytváří bludný kruh výzev pro pragmatický vztah obou států, které spojuje především opozice proti Západu.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Írán ustoupil od klíčových požadavků v rozhovorech o svém jaderném programu, informovala s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele agentura Reuters. Íránci podle tohoto zdroje netrvají na tom, aby zahraniční inspekce ukončila část kontrol jejich jaderných aktivit.

Írán je technicky schopen vyrobit jadernou bombu, musí se ale teprve rozhodnout, zda ji sestrojí. Stanici Al-Džazíra to řekl vysoce postavený poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura Reuters.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala, že nejnovější kroky Íránu mohou být fatální ranou pro šance na obnovení dohody o kontrole tamního jaderného programu. Teherán ve čtvrtek oznámil, že odstraní kamery, které dosud monitorovaly některá jaderná zařízení. Šéf MAAE Rafael Grossi tento krok označil za vážný problém.

Návrh návratu k dohodě o íránském jaderném programu předpokládá, že Írán nejprve zastaví obohacování uranu nad pět procent a budou mu uvolněny miliardy dolarů z prodeje ropy zadržené v korejských bankách. O obsahu návrhu ve čtvrtek informovala agentura Reuters s odvoláním na několik diplomatů obeznámených s posledním vývojem vyjednávání.

Washington uvolnil některé sankce namířené proti íránskému civilnímu jadernému sektoru. Americká administrativa se tím podle zahraničních agentur snaží posunout vyjednávání o návratu Teheránu k jaderné dohodě z roku 2015, jež zrušila některé mezinárodní sankce výměnou za omezení tamního nukleárního programu. Írán však vzkázal, že krok USA je sice dobrý, ale nedostatečný.

Na konci listopadu začala ve Vídni nová jednání o možném oživení dohody o íránském jaderném programu. Vyjednávání s Teheránem se účastní Rusko, Čína, Francie, Velká Británie a Německo. Írán však posílil svůj jaderný program a řada vyjednavačů veřejně vyjadřuje skepsi ohledně budoucnosti těchto rozhovorů.

Írán podle nově zveřejněných satelitních snímků připravuje další start kosmické rakety schopné vynést družici na oběžnou dráhu. Zpráva přišla v době, kdy ve Vídni pokračuje jednání o oživení jaderné dohody s Teheránem. Rozhovory brzdí obavy, že íránský režim svým vesmírným programem maskuje ambice na získání atomové zbraně.

Česká televize získala exkluzivní rozhovor se saúdským ministrem zahraničí, princem Fajsálem bin Farhánem al-Saúdem. S reportérem Jakubem Szántó promluvil v Rijádu o ambiciózním programu reforem Vize 2030, navyšování role žen nebo o mezinárodní kritice saúdské účasti ve válce v Jemenu.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) se s Íránem dohodla na pokračování nezbytných ověřovacích a monitorovacích aktivit v Íránu. Inspektoři MAAE budou moci nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. Oznámil to podle agentury Reuters ředitel íránské atomové agentury po setkání se šéfem MAAE Rafaelem Grossim.

V Íránu zatkli několik lidí údajně zapojených do vraždy jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha. Oznámil to poradce předsedy parlamentu Hosejn Amír Abdollahján, jehož citovala tamní agentura ISNA.

Prominentní íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh podlehl v nemocnici zraněním, která utrpěl při pátečním útoku nedaleko Teheránu, informovala tamní státní média. Západní zdroje Fachrízádeha označují za šéfa íránského programu jaderných zbraní. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf naznačil, že je za útokem Izrael. S odkazem na tři zpravodajské zdroje útok Izraeli připsal též americký deník The New York Times.

Íránci začali ve své továrně ve Fordo plnit plynem odstředivky používané na obohacování uranu. Na místě jsou inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán tak pokračuje ve vypovídání mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015. Reaguje tím na sankce, jež proti němu obnovily USA, když loni od této dohody odstoupily jako od neúčinné.

Spojené státy o dalších 90 dní prodlouží výjimku, která umožní Rusku, Číně a evropským zemím civilní jadernou spolupráci s Íránem. Ve středu to podle agentury Reuters oznámil bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Američané krátce předtím zařadili íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam, oznámilo ministerstvo financí odpovědné za správu sankcí. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že se ocitl na černé listině, protože představuje hrozbu americké agendě. EU rozhodnutí lituje.

Írán za deset dní překročí limit obohaceného uranu, který stanovuje mezinárodní dohoda o jaderném programu z roku 2015. Oznámil to mluvčí tamní organizace pro atomovou energii a dodal, že země začne uran obohacovat na vyšší než povolenou hranici. Írán se letos rozhodl postupně vypovídat dohodu, protože od ní loni odstoupily Spojené státy a obnovily sankce. EU se nadále řídí faktickými zjištěními Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle nichž Teherán podmínky dohody plní.