Jaderný program

Teherán znovu a s větší silou vybuduje svá jaderná zařízení. O výrobu jaderné zbraně ale neusiluje. Místním médiím to podle agentury Reuters řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Spojené státy v červnu íránská jaderná zařízení bombardovaly a americký prezident Donald Trump varoval, že nařídí nové útoky, pokud se Teherán pokusí zařízení obnovit.

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody. Ta v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.

OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co USA, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Británie, Francie a Německo zesilují tlak na Írán, aby umožnil nezávislou kontrolu svých jaderných zařízení. Jejich diplomaté pohrozili opětovnými sankcemi. Írán od konce června, kdy izraelské a americké údery poškodily jeho jaderný program, do země odmítal vpustit kontrolory, teď už se to možná mění. Expert Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička upozorňuje, že debata o tom, jak k jednáním o jaderném programu přistupovat, probíhají i uvnitř režimu.

Íránské úřady řeší v posledních týdnech sérii záhadných výbuchů a požárů. V zemi hořely bytové domy, ropná rafinerie, letiště či továrna na obuv, píše list The New York Times (NYT) a další média. Teherán veřejně mluví o náhodě a chřadnoucí infrastruktuře, v soukromí ale někteří íránští činitelé zmiňují sabotáž. Za explozemi podle nich může stát izraelská tajná služba Mosad.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.

Statisíce lidí se v sobotu v Teheránu zúčastnily ceremoniálu spojeného se státním pohřbem přibližně šedesáti lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech, píše agentura AP. Íránská státní média tvrdí, že procesí se zúčastnilo přes milion lidí. Tento počet nelze nezávisle ověřit, podle AP však truchlící davy zcela zaplnily několik kilometrů dlouhou hlavní teheránskou třídu. Podle CNN se objevili i představitelé režimu, kteří byli považováni za mrtvé.

Požadavek prezidenta USA Donald Trumpa, aby Evropa zvýšila své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, byl naprosto fér, uvedl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Není to žádná zlomyslná klička, která by nás nutila do něčeho, na co by neměl právo.“ Spojenci z NATO se na středečním summitu v Haagu zavázali výrazně zvýšit obranné výdaje, s čímž byl Trump spokojen. Příští česká vláda bude muset podle Dvořáka řešit, kde na to vezme peníze. Zda zvýšením daní, vyšším zadlužením nebo kombinací obojího. Ministr v pořadu, který moderoval Daniel Takáč, zmínil i kroky Evropy, které mají vést k posílení její obranyschopnosti, například zmírnění rozpočtových pravidel pro započítávání nákladů na obranu a bezpečnost. Hovořil také o íránském jaderném programu po izraelských náletech.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.

Íránská armáda v úterý večer varovala, že brzy zaútočí na Izrael, a vyzvala obyvatele velkých měst Haify a Tel Avivu, aby se evakuovali. V Teheránu se během úterý ozvaly silné výbuchy. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac uvedl, že letectvo v Teheránu zasáhne „velmi významné strategické cíle“. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že Izrael zasáhl podzemní část íránského jaderného provozu v Natanzu. Americký prezident Donald Trump vyzval Teherán k bezpodmínečné kapitulaci.

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.

Zjevným cílem překvapivého izraelského útoku na Írán bylo výrazně narušit jaderný program Teheránu a prodloužit dobu, kterou bude země potřebovat k vyvinutí jaderné zbraně. Rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků ale naznačují další, dlouhodobější ambici – svržení samotného režimu, píše agentura Reuters s odkazem na odborníky. Podobně situaci hodnotí i další světová média.

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.

„Úder je vzhledem k vývoji posledních dní pochopitelný,“ reagoval náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) na izraelské útoky na Írán v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Jejich samotný rozsah je však podle něj překvapivý. „Nikdo, ani Teherán, netušil, jak hluboce je Izrael odhodlaný bránit sebe a svoji existenci,“ dodal. K podpoře izraelské politiky uvedl, že tuzemsko je na straně židovského státu, nikoliv nutně každé izraelské vlády.

Íránský jaderný program je netransparentní a ví se toho o něm jen málo, konstatoval pro Českou televizi expert Ondřej Novák. Pokud Izrael zasáhl zařízení na obohacování uranu, mohl Teheránu významně uškodit.

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) poprvé za dvacet let oficiálně uvedla, že Írán neplní své závazky ohledně jaderného programu. Teherán v reakci oznámil protiopatření, včetně otevření nového zařízení pro obohacování uranu. USA v reakci na rostoucí napětí stahují z regionu část diplomatického personálu. Izrael dle NBC News zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský úder na Írán. Podle The Wall Street Journal Jeruzalém zaútočí, pokud Teherán nepřijme americký návrh omezující íránský jaderný program.

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.