Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery „zcela a totálně zničily“ íránská zařízení na obohacování uranu.
Írán se může vrátit k obohacování uranu v řádu měsíců, řekl šéf MAAE
Írán prostřednictvím svého ministra zahraničí Abbáse Arakčího uznal, že škody na jeho jaderných zařízeních jsou značné a závažné, podle Grossiho však nikdo nemůže tvrdit, že „vše zmizelo a nic tam není“. Americká média s odkazem na předběžná zjištění zpravodajských služeb v týdnu informovala, že klíčové části íránského jaderného programu americké údery nezničily.
Írán má průmyslové a technologické kapacity, a pokud se k tomu rozhodne, může podle šéfa MAAE s obohacováním uranu opět začít. Několik kaskád centrifug by pak mohlo obohacovat uran v horizontu měsíců, dodal Grossi.
Po nedávných vojenských úderech je podle šéfa MAAE potřeba vrátit se k diplomatickému jednání, protože bude třeba se shodnout na tom, co Írán bude v rámci svého jaderného programu nadále dělat a v čem mu budou bránit dohodnutá omezení. Pro dohled nad dodržováním takové dohody bude potřeba zkušeností MAAE, dodal Grossi.
Otázky ohledně stavu íránského jaderného programu
Vojenští experti na jádro upozorňují na možnost, že Íránu se už před americko-izraelskými nálety podařilo vyrobit na čtyři sta kilogramů částečně obohaceného uranu. Z něho by bylo možné vyrobit několik jaderných hlavic. Není ale jasné, kde tento materiál v tuto chvíli je, ani jak moc obohacený uran se podařilo získat.
Podle odhadů měl být obohacený uran v podzemní laboratoři Fordo. V hloubce až devadesát metrů byl dobře chráněn před izraelskými útoky a zároveň se zde i obohacoval. Jaderná zbraň se totiž dá vyrobit pouze z uranu 235. V uranové rudě ho je ale jen jedno procento. „A vy potřebujete pro vaši jadernou bombu mít více než devadesát procent uranu 235, takže musíte změnit poměr izotopů,“ vysvětlil Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Právě k tomu slouží centrifugy, které od sebe oddělují lehký a těžký uran. K výrobě jaderné bomby je potřeba ten lehčí. Podle dostupných informací měl Írán k dispozici uran, ve kterém byl požadovaný izotop zastoupený už z šedesáti procent.
Laboratoř zničili Američané, těsně před útokem ale snímky ze satelitu odhalily stěhování. Před laboratoří čekalo šestnáct kamionů. Pro pokračování jaderného programu je přitom stejně důležité zázemí – tedy dostatek centrifug na další obohacování. „Pokud Írán nebude mít k dispozici žádné centrifugy, tak je mu to vlastně k ničemu. Jadernou zbraň z toho čistě hypoteticky udělat může, ale bude strašně velká, takže to nebude praktické,“ dodal Novák.
Útoky Izraele a Spojených států
Izrael v pátek 13. června rozsáhlým leteckým úderem zaútočil na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a také na vojenské představitele. Deklarovaným cílem izraelských útoků bylo zničení íránského jaderného a raketového programu. Útok zahájil izraelsko-íránský konflikt a každodenní vzájemné vzdušné útoky obou zemí.
Do konfliktu se leteckými údery na tři jaderná zařízení jednorázově zapojily i Spojené státy. V noci na úterý 24. června oznámil Trump příměří mezi Izraelem a Íránem, které je dodržováno. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně civilním účelům. Izrael je jedinou zemí na Blízkém východě, o které se obecně předpokládá, že disponuje jadernými zbraněmi.
