Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto výbušniny nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely.
Američtí činitelé předpokládají, že v podzemním provozu v Isfahánu je ukryto téměř šedesát procent íránských zásob obohaceného uranu, které by Írán potřeboval v případě, že by se rozhodl vyvinout jadernou zbraň.
Caineovo vyjádření je podle CNN prvním známým vysvětlením toho, proč americká armáda nepoužila bombu nazvanou Massive Ordnance Penetrator proti zařízení v Isfahánu ve středním Íránu. Americké bombardéry B-2 Spirit svrhly více než desítku těchto bomb určených k ničení bunkrů na íránská jaderná zařízení Fordo a Natanz. Zařízení Isfahán však zasáhly pouze rakety Tomahawk odpálené z americké ponorky.
Brífink pro senátory o amerických útocích v Íránu vedl Caine, ministr obrany Pete Hegseth, šéf diplomacie Marco Rubio a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Během schůzky Ratcliffe sdělil zákonodárcům, že americká zpravodajská komunita vyhodnotila, že většina íránského obohaceného uranu je uložena pod zemí v Isfahánu a Fordo.
Demokratický senátor Chris Murphy ve čtvrtek večer po brífinku sdělil CNN, že část íránského jaderného materiálu „je tak hluboko pod zemí, že se k němu nikdy nedostaneme. Jsou tím pádem schopni přesunout velkou část toho, co bylo ušetřeno, do oblastí, kam se americké bombardéry nedostanou.“
Spor o účinnost amerického zásahu
Ve dnech po amerických útocích do médií uniklo předběžné hodnocení amerických zpravodajských služeb, podle kterého americké údery nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pouze jej zpomalily o několik měsíců.
V hodnocení rovněž stálo, že Írán mohl část obohaceného uranu před americkými útoky ze svých zařízení odvézt. Představitelé Trumpovy administrativy se na schůzce se senátory vyhýbali otázkám o tom, kde se momentálně nachází íránské zásoby obohaceného uranu, píše CNN.
Poslanci Sněmovny reprezentantů se účastnili podobného brífinku s představiteli Trumpova týmu v pátek. Republikánští zákonodárci po schůzce uznali, že americké vojenské údery možná nezničily veškerý jaderný materiál Íránu.
Co (ne)bylo cílem vojenské mise
Uváděli však, že to nebylo cílem amerických útoků. „V zařízeních se nachází obohacený uran, který se přesouvá, ale jeho zničení nebyl záměr vojenské mise,“ řekl CNN republikánský kongresman Michael McCaul z Texasu.
„Podle mých informací je většina uranu stále na místě. Potřebujeme tedy úplný přehled. Proto s námi musí Írán přímo jednat, aby (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) mohla zkontrolovat každou unci obohaceného uranu, který se tam nachází. Nemyslím si, že je vyvážen ze země, myslím, že je v těch zařízeních,“ řekl McCaul.
„Cílem mise bylo odstranit konkrétní aspekty jejich jaderného programu. Ty byly odstraněny. Zbavit se jaderného materiálu nebylo součástí mise,“ sdělil CNN republikánský kongresman Greg Murphy.
Proč Američané útočili na Írán
Cílem amerických úderů na Írán z minulého víkendu bylo zničit íránskou kapacitu pro obohacování uranu. Washington to v pátek sdělil Radě bezpečnosti OSN v dopise, který dostala k dispozici agentura Reuters.
„Spojené státy jsou i nadále odhodlány usilovat o dohodu s íránskou vládou,“ napsala také v dopise úřadující velvyslankyně USA při OSN Dorothy Sheaová.
Washington údery odůvodnil kolektivní sebeobranou podle článku 51 Charty OSN. Tento článek vyžaduje, aby 15členná Rada bezpečnosti byla okamžitě informována o všech opatřeních, která státy podniknou v sebeobraně proti ozbrojenému útoku.
Útoky po boku Izraele
Spojené státy se úderem z noci na 22. června přímo zapojily do izraelsko-íránské války na straně Izraele, kterému během 12denní války pomáhaly také s obranou před íránskými raketami a bezpilotními letouny. Devátý den války spustily útočnou operaci Půlnoční kladivo na tři íránské jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán.
Americký prezident Donald Trump pak prohlásil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Podle pozorovatelů však není zcela jasné, zda snahy USA a Izraele znemožní Íránu získat v dohledné době jadernou zbraň. Od úterý platí v izraelsko-íránském konfliktu příměří, které je v zásadě dodržováno.
Izrael i USA od počátku tvrdí, že cílem jejich počínání je zabránit Íránu v získání jaderné zbraně. Teherán popírá, že by na vývoji jaderných zbraní aktivně pracoval.
