Mezinárodní agentura pro atomovou energii

V Česku by mohly vzniknout dvě továrny na moduly pro malé modulární reaktory (SMR), v příštích dvaceti až třiceti letech by podle maximálního předpokladu zaměstnaly až osm tisíc lidí. Lokality pro továrny definitivně vybrané nejsou, existují favorizované, sdělil člen představenstva Skupiny ČEZ Tomáš Pleskač po čtvrteční debatě Institutu pro veřejnou diskusi v ÚJV Řež.

Satelitní snímky ukazují, že izraelské letectvo při sobotním útoku zasáhlo budovy, které Írán používá k míchání pevného paliva pro balistické rakety, řekli agentuře Reuters dva američtí výzkumníci – bývalý zbrojní inspektor OSN David Albright a expert organizace CNA, která se zabývá analýzou veřejné politiky a výzkumem v oblasti národní bezpečnosti, Decker Eveleth. Jejich slova následně nepřímo potvrdil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.

Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 si podle belgického premiéra Alexandra DeCrooa bude žádat lidskou vynalézavost. Její součástí podle něj bude jaderná energetika. DeCroo to řekl jako premiér hostitelské země prvního světového summit o jaderné energii, který Belgie uspořádala spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česko na něm zastupovali premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Spojené státy znepokojila zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle které Írán značně zrychlil proces obohacování uranu. Od současných šedesáti procent obohacení je přitom technicky už jen malý krok k dosažení zbrojní kvality devadesátiprocentní ryzosti. Blízkovýchodní země má v současnosti tolik radioaktivního materiálu, že by po dalším odstředění vystačil na tvorbu tří jaderných bomb.

Dvacítka účastníků klimatické konference OSN (COP28) v Dubaji vyzvala, aby se využití  jaderné energie ve světě ve srovnání se stavem v roce 2020 do roku 2050 ztrojnásobilo. Podle agentury AFP to vyplývá ze společné deklarace, kterou podpořily například Česká republika, Francie, Spojené státy či Británie. Ty tak chtějí snížit závislost na uhlí a plynu. Čína a Rusko, které jsou dnes největšími staviteli jaderných elektráren na světě, však mezi signatáři nejsou.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, kterou kontrolují Rusové, byla v noci na sobotu na pokraji jaderné nehody kvůli přerušení vnějších dodávek proudu. Oznámila to podle agentury AFP ukrajinská společnost Enerhoatom, která elektrárnu provozovala před ruskou invazí.

Stavební firmy podávají své finální nabídky na vybudování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, projekt by se měl stát nejvyšší investicí České republiky v její novodobé historii. Cena nového reaktoru se totiž zřejmě vyšplhá až do výše zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020, uvedli zástupci vlády i energetické společnosti ČEZ. Přesná cena nicméně bude známa až po skončení soutěže. Dostavba Dukovan je přitom součástí Státní energetické koncepce (ASEK), která chce z jaderné energetiky učinit hlavní zdroj elektrické energie.

Japonsko ve čtvrtek zahájilo druhou fázi vypouštění rozředěné radioaktivní vody z jaderné elektrárny Fukušima. Informuje o tom agentura AP, podle níž má vypuštění 7800 tun upravené vody do Tichého oceánu trvat sedmnáct dnů. Zařízení v roce 2011 zničilo zemětřesení a vlna tsunami.

Úroveň radioaktivity ve vodě, kterou začalo Japonsko ve čtvrtek vypouštět do moře z poškozené jaderné elektrárny Fukušima, je hluboko pod povolenou normou. Podle agentury AFP to uvedla firma TEPCO, která elektrárnu provozuje, na základě rozboru vzorků odebraných z vypouštěné vody. Kritici procesu ale vyjadřují obavy z možných dopadů dlouhodobého vypouštění vody obsahující radioaktivní tritium do Tichého oceánu.

Provozovatel poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima začal vypouštět radioaktivní vodu do Tichého oceánu, uvedly zahraniční agentury. Krok už dříve vyvolal kritiku a nyní ho opět odsoudila Čína. Premiér Jižní Koreje Han Duk-so podle agentury Reuters Japonsko vyzval, aby o vypouštění vody transparentně informovalo a před japonskou ambasádou v Soulu proti aktivitám ve Fukušimě demonstrovali lidé. Policie tam zadržela deset protestujících, kteří se pokusili násilím dostat dovnitř budovy, informovala AFP.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) objevili v neděli v areálu ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou mají v držení ruské síly, protipěchotní miny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Ruská okupační správa pak v úterý ráno na sociální síti Telegram informovala, že převedla čtvrtý blok do režimu „horké odstávky“.

Některé asijské země připravují opatření ohledně dovozu mořských plodů z Japonska. Důvodem je plán Tokia začít vypouštět radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima do oceánu. Hlasitým odpůrcem kroku je Čína. Náhradní dodavatele hledají už i restaurace v Hongkongu. Japonsko trvá na tom, že plán má schválený od Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Zatímco západní země se po plnohodnotné invazi na Ukrajinu zbavují ruských diplomatů, v Rakousku jich nadále působí neobvyklé množství. Přijíždějí i do sídel mezinárodních organizací. Řada z nich působí v tajných službách, což na místě monitorují lidé ze Západu. Rakouské zákony jsou totiž k působení tajných služeb vágní a jejich znění se zatím nepodařilo změnit. Vídeň se tak vrací ke své špionské pověsti z dob studené války.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve středu požádala o zpřístupnění všech budov Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují Rusové. Cílem MAAE je potvrdit, že se „v elektrárně nenacházejí miny ani výbušniny“, uvedla agentura AFP. O umístění cizích předmětů, které vypadají jako výbušná zařízení, na střechu dvou bloků elektrárny v minulých dnech mluvil Kyjev. Moskva odmítla tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok.

Na Ukrajině roste informační napětí kolem Záporožské jaderné elektrárny. Ukrajinský generální štáb uvedl, že okupanti umístili neznámé předměty připomínající výbušniny na střechy dvou bloků. Ruské zdroje píší o údajném chystaném nočním ukrajinském útoku na zařízení.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý souhlasila s plánem Japonska vypouštět do oceánu radioaktivní vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a tsunami. Informovala o tom agentura Reuters, podle které proti plánu protestují někteří místní obyvatelé či Peking.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Evropský parlament odsouhlasil návrh pravidel pro fungování umělé inteligence (AI), který by se mohl stát první regulací tohoto odvětví na světě. Systémy AI by do budoucna měly být jasně označené, nesmí být využity ke „třídění“ občanů a jejich pole působnosti by mělo být omezené třeba v oblasti školství a soudnictví. Na dodržování pravidel má pomoci dohlížet nový unijní úřad pro AI.

Ukrajinské úřady varují, že zničení Kachovské přehrady bude mít obrovské negativní dopady nejen na život v jejím bezprostředním okolí, ale i na vzdálenější oblasti Ukrajiny. Tamní ministerstvo zemědělství se mimo jiné obává rozsáhlého úhynu ryb a poukazuje na to, že destrukce vodního díla vyřadí i mnoho zavlažovacích systémů a ztíží zásobování pitnou vodou. Škody po úderu záplavové vlny sčítají také energetici.

Kachovskou přehradu vyhodila do povětří ruská 205. motostřelecká brigáda, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak s odvoláním na rozvědku. Ruské jednotky, které podle Kyjeva odpálily hráz na dálku, kontrolují stavidlo a v posledních týdnech nechaly vodní nádrž neobvykle vysoko naplnit. Část Chersonu i Nová Kachovka už jsou zaplavené, pod vodou jsou i další menší obce v okolí přehrady. Podle Kremlu nese veškerou odpovědnost Kyjev.

V noci z pondělí na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady na jihu Ukrajiny, jejíž nádrž tvoří hranici mezi oblastmi kontrolovanými vládou a okupovanými Ruskem. Kyjev viní ze zničení přehrady Rusy, ti svalují vinu na druhou stranu. Voda z nádrže je používána také v chladicím systému Záporožské jaderné elektrárny (ZJE), která je největší tohoto typu v Evropě. Společnost Enerhoatom uvedla, že situace v zařízení je pod kontrolou.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.