Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

Costa v příspěvku na sociální síti X napsal, že se těší „na konec této nákladné války a na plné obnovení svobodné plavby v Hormuzském průlivu“.

Vyzdvihl neúnavné diplomatické úsilí všech, kdo dohodu umožnili. „Nyní musejí utichnout zbraně a přetrvávající sporné body je třeba vyřešit mírovými prostředky a v souladu s mezinárodním právem,“ zdůraznil.

Český premiér Babiš (ANO) vítá dohodu o ukončení války s opatrností. K jejímu podpisu podle něj zbývá ještě cesta. Babiš doufá, že podmínky budou dodrženy a konflikt definitivně skončí.

„Je to konečně dobrá zpráva, zatím jsem raději opatrný, protože od dohody k podpisu ještě nějaká cesta zbývá, ale doufám, že všechny podmínky budou dodrženy, konflikt definitivně skončí a situace na Blízkém východě se vrátí do normálu,“ doplnil Babiš.

Generální tajemník OSN Guterres napsal, že uzavření dohody je „zásadním krokem směrem k mírovému urovnání konfliktu“.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové dohoda znamená „potenciální průlom“ a může přinést prostor pro další jednání o íránském jaderném programu a dalších důležitých otázkách. „Jakmile bude uvedena v platnost, měla by také ukončit globální energetickou krizi,“ uvedla Kallasová na X.

Dohodu přivítala také Austrálie, která podle svého premiéra Anthonyho Albaneseho dlouho vyzývala k deeskalaci a ukončení konfliktu, včetně bojů v Libanonu.

„Říkali jsme, že čím déle tato válka potrvá, tím větší bude její dopad. Pro zabránění další eskalace a zajištění bezpečné a trvalé dohody bude nutná zdrženlivost a konstruktivní práce,“ uvedl Albanese podle agentury Reuters.

Starmer pogratuloval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k uzavření dohody s Íránem a představitelům Pákistánu k jejímu zprostředkování. „Je zásadní, aby se všechny strany konfliktu chopily této příležitosti k zajištění stability v regionu a obnově svobodné plavby v Hormuzském průlivu,“ řekl britský premiér. „Nyní budeme úzce spolupracovat s partnery, abychom zajistili, že tato dohoda povede k trvalému a stabilnímu míru,“ dodal.

Lídři Británie, Francie, Německa a Itálie ve společném prohlášení uvedli, že „Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň“. Tyto evropské země vzkázaly Teheránu, Spojeným státům a Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, že jsou připravené s nimi na tom pracovat. Naléhají také na obnovení provozu v Hormuzském průlivu.

Zprávy o dosažení dohody přivítal na síti X také španělský premiér Pedro Sánchez. Upozornil ale zároveň na následky války, kterou označil za nesmyslnou. „Více než 7400 mrtvých, z nich většina civilistů. Stovky zničených domovů, škol a nemocnic. Rozsáhlý růst cen a ztráty v řádu miliard eur, a to i pro Evropu. To je bilance konfliktu v Íránu,“ napsal šéf španělské vlády, který dříve ostře kritizoval americké rozhodnutí zaútočit společně s Izraelem na Írán.

Dohoda by mohla pomoci k zotavení hospodářství, míní Merz

„Spolková vláda vítá, že se Spojené státy a Írán shodly na rámcové dohodě. K tomuto diplomatickému průlomu gratuluje prezidentovi Trumpovi a íránské straně,“ uvedl německý kancléř Friedrich Merz v prohlášení zveřejněném v noci na pondělí. Dohoda podle něj může otevřít cestu k zotavení světového hospodářství a stabilizaci celého Blízkého východu.

Merz zároveň vyzval, aby se dohoda nyní „cílevědomě realizovala“. „Hormuzský průliv musí být trvale a bez omezení otevřen pro svobodnou námořní dopravu,“ uvedl. Dodal, že je třeba s Íránem v příštích týdnech dál jednat a zajistit, že ukončí svůj jaderný program a že to bude možné ověřit. „Nesmí také pokračovat žádné další útoky proti Izraeli a jiným sousedům v regionu,“ dodal německý kancléř.

Oznámení o dohodě uvítaly i Turecko, Egypt či Saúdská Arábie

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v prohlášení uvedl, že předběžnou dohodu vítá a pokládá ji za „významný krok k nastolení míru“ v oblasti Blízkého východu. Zároveň vyzval k zachování klidu před podpisem memoranda, což by se mělo stát v pátek. „Zdůrazňuji, že je třeba se v období před podpisem dohody vyvarovat rétoriky, provokací a činů, které by mohly vést k eskalaci napětí, a zůstat ostražití vůči možným sabotážním činům,“ uvedl turecký prezident.

Dohodu uvítal také Egypt. Podle Káhiry je výsledkem několikaměsíčních snah mezinárodních a regionálních partnerů dosáhnout ukončení války a mohla by pomoci obnovit regionální i globální bezpečnost a stabilitu. „Egypt doufá, že tato dohoda bude představovat významný milník na cestě k posílení vzájemné důvěry, položení nových základů pro spolupráci, nastolení prostředí příznivého pro mír a vyvíjení diplomatických snah o vyřešení zbývajících otázek v regionu,“ uvedlo podle AFP egyptské ministerstvo zahraničí.

Oznámení dohody podporuje i Saúdská Arábie, která za války, kterou na konci února rozpoutaly Izrael a USA údery na Írán, čelila podobně jako ostatní země státy v oblasti Perského zálivu odvetným vzdušným útokům Teheránu. Rijád ale zároveň upozornil, že konečná mírová smlouva musí zohledňovat „bezpečnostní zájmy států v regionu a respektovat zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěSetkání prezidentů USA a Turecka v Ankaře

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 25 mminutami

U Kyjeva našli tělo podezřelé z bombového útoku v Monaku

Úřady v pondělí našly u Kyjeva tělo 39leté Ukrajinky Anastasije Berezovské, která byla podezřelá z podílu na bombovém útoku spáchaném 29. června v Monaku. S odvoláním na ukrajinské bezpečnostní složky to napsal web Ukrajinska pravda. Agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu dodala, že podezřelá byla zastřelena a že v této souvislosti byl zadržen zaměstnanec ukrajinské vojenské rozvědky HUR.
před 44 mminutami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte před summitem NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 52 mminutami

Europarlament schválil posílení práv cestujících v letecké dopravě

Evropský parlament (EP) v úterý přijal rozhodnutí, které rozšiřuje práva cestujících v letecké dopravě. Nová pravidla zajistí rychlejší a jednodušší proces při žádosti o náhradu škody za zpožděné lety. Dalším bodem je zajištění místa vedle dětí pro jejich doprovod bez příplatku. O podobě nových pravidel se zástupci EP a členských států Evropské unie předběžně dohodli už v červnu. Nová pravidla musí do začátku srpna přijmout i Rada EU.
před 1 hhodinou

Žena v USA přisuzovala smrt dětí očkování, nyní čelí obvinění z jejich vraždy

Ženu z amerického státu Idaho, která tvrdila, že její dvě malé děti zemřely v důsledku očkování, velká porota obvinila z jejich vraždy. Třiadvacetiletá Andrea Shawová měla svá 18měsíční dvojčata loni v květnu udusit. Jejich smrt nedlouho poté přisoudila vakcínám – v podcastu organizace brojící proti očkování, kterou do prosince 2024 vedl Robert F. Kennedy mladší, než se loni v lednu ujal funkce ministra zdravotnictví. Píše o tom agentura AP s odvoláním na úřady.
před 2 hhodinami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 2 hhodinami

Evropský pohled