Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Magyar v pátek oznámil, že Paks vyrábí 950 megawattů za sekundu (MWs), zatímco běžně je to kolem dvou tisíc MWs. Ve čtvrtek podle něho byl výstup elektrárny o 151 MWs nižší, než se očekávalo, a to díky dobrovolnému omezení spotřeby. K tomu premiér už ve čtvrtek vyzval velké odběratele elektřiny, mezi nimi například automobilky, chemičky nebo cementárny.

Provozovatel elektrárny ve čtvrtek sdělil, že její odstavení bude kvůli nedostatku vody nevyhnutelné do 72 hodin. Podle premiéra by se poprvé za 42 let provozu elektrárny stalo, že by byly současně odstaveny všechny její bloky. Situaci může zhoršit očekávané zvýšení spotřeby kvůli vlně veder očekávané v nejbližších dnech. Tato elektrárna přitom vyrábí asi polovinu elektřiny v Maďarsku.

Nahrávám video

Paks, kde elektřinu vyrábějí čtyři reaktory, už při červnové vlně veder snižoval výkon kvůli vysoké teplotě vody v Dunaji. Hladina řeky od té doby klesla na rekordní minimum, což narušilo i říční plavbu. Rumunská jaderná elektrárna Cernavoda dle agentury Reuters ve čtvrtek udržovala v omezeném provozu druhý ze dvou reaktorů po nucené odstávce toho prvního. Provozovatel zařízení, společnost Nuclearelectrica, přitom ve středu oznámil odstavení i druhého reaktoru chystané na čtvrtek, nakonec mu však stav vody v Dunaji umožnil udržet alespoň snížený výkon reaktoru, napsal Reuters.

Elektrárna, která není připravená na sucho

Paks má čtyři bloky typu VVER-440, které byly uvedené do provozu v 80. letech minulého století. Jde o stejný typ reaktoru sovětského původu, který je také v Dukovanech nebo slovenských Jaslovských Bohunicích. Zatímco reaktor mají Maďaři stejný, liší se způsob chlazení. Je to poznat hned na první pohled, Paksu totiž chybí typické chladící věže, jež jsou u Temelína i Dukovan vidět už zdálky.

Dukovany a Temelín totiž fungují v uzavřeném cyklu s chladicími věžemi – voda tam cirkuluje v uzavřeném okruhu a přebytečné teplo se odvádí odparem ve věžích – proto obě elektrárny nejsou tolik závislé na průtoku a teplotě řeky. U Paksu je tomu jinak. Elektrárna odebírá vodu přímo z řeky, konkrétně z Dunaje, ta protéká chladicím okruhem a ohřátá se vrací zpět do Dunaje – to vše bez chladicích věží. Když se elektrárna projektovala, nikoho nejspíš nenapadlo, že by mohl Dunaj takto vyschnout.

Jenže přesně to se nyní děje. Aktuálně je totiž hladina Dunaje o 28 centimetrů nižší, než za předchozího rekordně nízkého stavu zaznamenaného v roce 2018, který byl sám o sobě o více než jeden metr nižší než stoletá minimální hladina, s níž se počítalo při projektování jaderné elektrárny před více než čtyřiceti lety.

Máme v tomto směru štěstí, že máme chladicí věže. Naše jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají pro chlazení kondenzátorů systém chladicích věží. Díky tomu nikdy v minulosti nemusely jakkoliv omezovat provoz v souvislosti s hydrologickou situací a nepředpokládáme to ani v budoucnu. Spotřeba vody pro chlazení je v tomto případě řádově menší, než u elektráren s takzvaným průtočným chlazením.
Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ

Dunaj nevyschl úplně, dál jím samozřejmě protéká voda, přičemž její objem stále bohatě stačí k chlazení bloků Paksu. Problém spočívá v tom, že sací trysky čerpadel instalovaných k tomuto účelu jsou umístěné výš než je současná nízká – a podle očekávání dále klesající – hladina vody. A to znamená, že čerpadla logicky nemohou plnit svou funkci, tedy nasávat vodu k chlazení. Elektrárenská společnost se to snaží řešit a už zahájila práce na snížení sacích trubek. Jenže tato masivní zařízení není úplně snadné přestavět – podle deníku Budapest Times to může trvat i několik let.

Nahrávám video

Co dál

I když se Paks kvůli nízké hladině řeky úplně odstaví, bez vody se neobejde – na tuto nouzovou situaci je nicméně elektrárna připravená. Pro nízké průtoky v Dunaji totiž existují připravené protokoly, které jsou dle výšky hladiny vody v řece rozdělené do čtyř úrovní. Současná situace odpovídá úrovni 3, nicméně na základě předpovědí počasí existuje reálná šance, že se zhorší až na stupeň čtyři, vysvětlila elektrárna.

Po odstavení všech reaktorových bloků jaderné elektrárny je i nadále nutné zajistit chlazení odstavených bloků. To vyžaduje pět kubických metrů vody za minutu, což může vypadat jako hodně, ale je to mnohem méně než při plném provozu – potom potřebují bloky plných sto kubických metrů za sekundu.

Pokud jde o načasování úplného odstavení, je jaderná elektrárna v současné době schopna poskytnout pouze odhad, protože prognózy vodního hospodářství se v průběhu dne několikrát mění; podle výpočtů společnosti musí být odstavení provedeno v časovém rozmezí 24 až 72 hodin, uvedli její zástupci ve čtvrtek odpoledne.

Ve hře jsou krizové scénáře

Provozovatel elektrárny je připraven i na krizový scénář, tedy na situaci, že by hladina Dunaje dále extrémně poklesla. Nové předpovědi počasí na začátek srpna přitom naznačují pokračování výjimečných veder právě v oblasti Slovenska a Maďarska.

Pro tuto eventualitu jsou k dispozici nouzová čerpadla Pajtás (neboli kámoš), která by měla zajistit, že bude vždy k dispozici dostatečné množství vody potřebné k chlazení odstavených bloků jaderné elektrárny. I v případě, že by extrémně nízká hladina vody vydržela několik týdnů, tak budou bloky udržovány v bezpečném stavu. A jakmile hladina Dunaje opět stoupne, bude výroba v blocích rychle obnovena.

Přípravy na budoucí svět

Elektrárna Paks se změnám klimatu snaží už roky přizpůsobovat – a to přesto, že vlády dlouholetého (nyní už bývalého) premiéra Viktora Orbána lidmi způsobenou změnu klimatu a její dopady spíše ignorovaly. Díky neustálému vývoji je tam tedy nyní možné vyrábět elektřinu i při hladině vody o 120 centimetrů nižší, než je projektovaná hladina z osmdesátých let dvacátého století.

Ani to ale nestačí na pesimistické klimatické scénáře, které se před střední Evropou rýsují – navíc elektrárna bude vody potřebovat v budoucnu víc kvůli plánovanému rozšíření o další dva bloky. Trvale extrémní poklesy hladiny Dunaje však v budoucnu budou vyžadovat celou sérii dalších opatření. Na části z nich se už pracuje, takže provozovatel elektrárny, státní společnost MVM Paksi Atomerőmű, věří, že už za několik let bude Paks připravený i na ještě větší sucha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obrazem: Detail tisku i živočišné říše. Jaké snímky vyhrály soutěž, kde se fotí mikroskopem

Nikon Small World je fotografická soutěž a současně fórum pro předvádění krásy a složitosti života viděného světelným mikroskopem. Slouží jako okno do světa, který lze vidět pouze přes čočku optického mikroskopu.
před 3 hhodinami

Kódy, zdravotní údaje, firemní dokumenty. Co neposílat nástrojům AI?

Chatboti s umělou inteligencí, jako jsou ChatGPT, Claude a Copilot, jsou stále populárnější. Kolik by toho ale o nás měli skutečně vědět?
před 22 hhodinami

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
před 22 hhodinami

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánovčera v 13:15‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
včera v 13:07‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Čínský hacker napadl stovku západních webů. Práci za něj odvedli AI agenti

Kybernetické útoky jsou stále levnější a snadnější, prokazuje odhalený případ, kdy čínští hackeři využili volně dostupné agentské umělé inteligence (AI), aby velmi levně napadli dobře zabezpečené internetové stránky.
včera v 08:23‌‌

Milion gigabitů za sekundu. Nový podmořský kabel propojí USA a Evropu

Nový a extrémně rychlý internetový podmořský kabel – s názvem Petal – propojí Evropu a Spojené státy. Jeho stavbu oznámila společnost Meta. S délkou sedm tisíc kilometrů má jako vůbec první podobný projekt spojit kontinenty petabitovou rychlostí. Teoreticky by mohl zajistit souběžné streamování hudby pro 75 procent světové populace.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.