Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Magyar v pátek oznámil, že Paks vyrábí 950 megawattů za sekundu (MWs), zatímco běžně je to kolem dvou tisíc MWs. Ve čtvrtek podle něho byl výstup elektrárny o 151 MWs nižší, než se očekávalo, a to díky dobrovolnému omezení spotřeby. K tomu premiér už ve čtvrtek vyzval velké odběratele elektřiny, mezi nimi například automobilky, chemičky nebo cementárny.

Provozovatel elektrárny ve čtvrtek sdělil, že její odstavení bude kvůli nedostatku vody nevyhnutelné do 72 hodin. Podle premiéra by se poprvé za 42 let provozu elektrárny stalo, že by byly současně odstaveny všechny její bloky. Situaci může zhoršit očekávané zvýšení spotřeby kvůli vlně veder očekávané v nejbližších dnech. Tato elektrárna přitom vyrábí asi polovinu elektřiny v Maďarsku.

Nahrávám video

Paks, kde elektřinu vyrábějí čtyři reaktory, už při červnové vlně veder snižoval výkon kvůli vysoké teplotě vody v Dunaji. Hladina řeky od té doby klesla na rekordní minimum, což narušilo i říční plavbu. Rumunská jaderná elektrárna Cernavoda dle agentury Reuters ve čtvrtek udržovala v omezeném provozu druhý ze dvou reaktorů po nucené odstávce toho prvního. Provozovatel zařízení, společnost Nuclearelectrica, přitom ve středu oznámil odstavení i druhého reaktoru chystané na čtvrtek, nakonec mu však stav vody v Dunaji umožnil udržet alespoň snížený výkon reaktoru, napsal Reuters.

Elektrárna, která není připravená na sucho

Paks má čtyři bloky typu VVER-440, které byly uvedené do provozu v 80. letech minulého století. Jde o stejný typ reaktoru sovětského původu, který je také v Dukovanech nebo slovenských Jaslovských Bohunicích. Zatímco reaktor mají Maďaři stejný, liší se způsob chlazení. Je to poznat hned na první pohled, Paksu totiž chybí typické chladící věže, jež jsou u Temelína i Dukovan vidět už zdálky.

Dukovany a Temelín totiž fungují v uzavřeném cyklu s chladicími věžemi – voda tam cirkuluje v uzavřeném okruhu a přebytečné teplo se odvádí odparem ve věžích – proto obě elektrárny nejsou tolik závislé na průtoku a teplotě řeky. U Paksu je tomu jinak. Elektrárna odebírá vodu přímo z řeky, konkrétně z Dunaje, ta protéká chladicím okruhem a ohřátá se vrací zpět do Dunaje – to vše bez chladicích věží. Když se elektrárna projektovala, nikoho nejspíš nenapadlo, že by mohl Dunaj takto vyschnout.

Jenže přesně to se nyní děje. Aktuálně je totiž hladina Dunaje o 28 centimetrů nižší, než za předchozího rekordně nízkého stavu zaznamenaného v roce 2018, který byl sám o sobě o více než jeden metr nižší než stoletá minimální hladina, s níž se počítalo při projektování jaderné elektrárny před více než čtyřiceti lety.

Máme v tomto směru štěstí, že máme chladicí věže. Naše jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají pro chlazení kondenzátorů systém chladicích věží. Díky tomu nikdy v minulosti nemusely jakkoliv omezovat provoz v souvislosti s hydrologickou situací a nepředpokládáme to ani v budoucnu. Spotřeba vody pro chlazení je v tomto případě řádově menší, než u elektráren s takzvaným průtočným chlazením.
Ladislav Kříž, mluvčí společnosti ČEZ

Dunaj nevyschl úplně, dál jím samozřejmě protéká voda, přičemž její objem stále bohatě stačí k chlazení bloků Paksu. Problém spočívá v tom, že sací trysky čerpadel instalovaných k tomuto účelu jsou umístěné výš než je současná nízká – a podle očekávání dále klesající – hladina vody. A to znamená, že čerpadla logicky nemohou plnit svou funkci, tedy nasávat vodu k chlazení. Elektrárenská společnost se to snaží řešit a už zahájila práce na snížení sacích trubek. Jenže tato masivní zařízení není úplně snadné přestavět – podle deníku Budapest Times to může trvat i několik let.

Nahrávám video

Co dál

I když se Paks kvůli nízké hladině řeky úplně odstaví, bez vody se neobejde – na tuto nouzovou situaci je nicméně elektrárna připravená. Pro nízké průtoky v Dunaji totiž existují připravené protokoly, které jsou dle výšky hladiny vody v řece rozdělené do čtyř úrovní. Současná situace odpovídá úrovni 3, nicméně na základě předpovědí počasí existuje reálná šance, že se zhorší až na stupeň čtyři, vysvětlila elektrárna.

Po odstavení všech reaktorových bloků jaderné elektrárny je i nadále nutné zajistit chlazení odstavených bloků. To vyžaduje pět kubických metrů vody za minutu, což může vypadat jako hodně, ale je to mnohem méně než při plném provozu – potom potřebují bloky plných sto kubických metrů za sekundu.

Pokud jde o načasování úplného odstavení, je jaderná elektrárna v současné době schopna poskytnout pouze odhad, protože prognózy vodního hospodářství se v průběhu dne několikrát mění; podle výpočtů společnosti musí být odstavení provedeno v časovém rozmezí 24 až 72 hodin, uvedli její zástupci ve čtvrtek odpoledne.

Ve hře jsou krizové scénáře

Provozovatel elektrárny je připraven i na krizový scénář, tedy na situaci, že by hladina Dunaje dále extrémně poklesla. Nové předpovědi počasí na začátek srpna přitom naznačují pokračování výjimečných veder právě v oblasti Slovenska a Maďarska.

Pro tuto eventualitu jsou k dispozici nouzová čerpadla Pajtás (neboli kámoš), která by měla zajistit, že bude vždy k dispozici dostatečné množství vody potřebné k chlazení odstavených bloků jaderné elektrárny. I v případě, že by extrémně nízká hladina vody vydržela několik týdnů, tak budou bloky udržovány v bezpečném stavu. A jakmile hladina Dunaje opět stoupne, bude výroba v blocích rychle obnovena.

Přípravy na budoucí svět

Elektrárna Paks se změnám klimatu snaží už roky přizpůsobovat – a to přesto, že vlády dlouholetého (nyní už bývalého) premiéra Viktora Orbána lidmi způsobenou změnu klimatu a její dopady spíše ignorovaly. Díky neustálému vývoji je tam tedy nyní možné vyrábět elektřinu i při hladině vody o 120 centimetrů nižší, než je projektovaná hladina z osmdesátých let dvacátého století.

Ani to ale nestačí na pesimistické klimatické scénáře, které se před střední Evropou rýsují – navíc elektrárna bude vody potřebovat v budoucnu víc kvůli plánovanému rozšíření o další dva bloky. Trvale extrémní poklesy hladiny Dunaje však v budoucnu budou vyžadovat celou sérii dalších opatření. Na části z nich se už pracuje, takže provozovatel elektrárny, státní společnost MVM Paksi Atomerőmű, věří, že už za několik let bude Paks připravený i na ještě větší sucha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 10 hhodinami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 12 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 13 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 14 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 15 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
24. 8. 2026

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
24. 8. 2026

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.