Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.

Červenec končí a to znamená, že prázdniny jsou v polovině. Právě končící měsíc se zapíše do klimatologických tabulek jako teplotně nadprůměrný, nicméně jsme se během něj dočkali i dnů, které byly poněkud chladnější a někdy i teplotně podprůměrné. Na druhou stranu – teplejší dny převažovaly, přičemž dva nejteplejší přináší samotný závěr měsíce – s maximy často šplhajícími nad 35 stupňů.

Ale i tropických dnů, ve kterých teplota dosáhne alespoň 30 stupňů, nebylo zejména na jižní Moravě vůbec málo – některé tamní stanice zaznamenaly až 14 tropických dnů (což byl mimochodem v období let 1961 až 2000 průměrný počet za celý rok). Objevily se i tropické noci, které ještě v 80. letech minulého století byly naprostou výjimkou (v pražském Klementinu jich jen za červenec bude šest). A podobně jako v červnu a během jarních měsíců, i v posledních týdnech se stále častěji vynořuje problém sucha, které Česko v různých podobách trápí.

I během srpna bude počasí důležitým tématem – i proto, že probíhá řada venkovních akcí a lidé plánují dovolenou či výlety. Jako vždy je důležité připomenout, že v možnostech současné meteorologie je rozumně spolehlivá předpověď asi na osm až deset dnů dopředu. Pak už se dá mluvit pouze o jakémsi trendu, respektive převažující podobě počasí, což rozhodně nemůže sloužit pro spolehlivé plánování akcí na konkrétní den.

Srpen začne vedrem

Jisté je, že začátek srpna bude patřit teplotně výrazně nadprůměrnému počasí. I když po velmi horkém pátku, kdy se maxima můžou výjimečně dostat až ke 40 stupňům, nás čeká určité zmírnění vedra. V sobotu zůstanou maxima hlavně v severozápadní polovině Čech pod třicítkou, ale na jihu a jihovýchodě Moravy ještě vyšplhají k 36 stupňům.

V neděli se mírně ochladí i na Moravě, přesto ale teploty často tropickou třicítku přesáhnou. Z víkendových dnů čekejme více srážek rozhodně v sobotu, kdy by se během ní na většině území měly vyskytnout přeháňky a bouřky, výjimečně i silné. Nicméně rozhodně ani v sobotu nezaprší všude. Začátek příštího týdne přinese opětovné zesílení přílivu mimořádně teplého vzduchu a teploty v pondělí a v úterý výrazně přesáhnou třicítku, na řadě míst i 35 stupňů. A opět se mohou přiblížit až ke 40 stupňům.

Podle nejčerstvějších prognóz to vypadá, že vedra se budou od příští středy zmírňovat, ale jen pozvolna – teploty budou místy šplhat nad třicítku a na jihu a jihovýchodě Moravy až k 35 stupňům. A to zřejmě až do příštího pátku nebo i soboty. A současně musíme kromě noci na neděli často počítat s minimy, která neklesnou pod 20 stupňů – tedy některá místy během této horké vlny zažijí zřejmě i devět, nebo dokonce deset tropických nocí.

Z hlediska srážek potřebných pro zmírnění sucha není situace příliš optimistická – tu a tam se sice objeví přeháňky a bouřky, nicméně zatím to vypadá, že do příštího pátku půjde spíše o lokální srážky, které tak sucho zmírní jen místně a částečně. Vzhledem k vysokým teplotám se následný výpar navíc postará o opětovný rychlý pokles vlhkosti v půdě.

Možné ochlazení

Na příští víkend se zatím rýsuje ochlazení a více srážek, ale to už se dostáváme na samotnou hranu předpověditelnosti počasí. Pokud jde o následující srpnové týdny, tedy období od 10. srpna, tam už máme k dispozici jen omezené výhledy. Podle nich by zejména v týdnu od 10. srpna mělo ještě převažovat teplotně nadprůměrné počasí – není vyloučen opětovný příliv velmi teplého vzduchu a návrat teplot šplhajících výrazně nad tropickou třicítku.

Ve druhé polovině měsíce by už měly být teploty o něco méně nadprůměrné, přesto modely preferují teplejší než chladnější počasí. To samozřejmě neznamená, že občas nedojde ke vpádu chladnějšího vzduchu, nicméně mělo by jít o kratší úseky. Na druhou stranu – i konec srpna může přinést teploty nad 35 stupňů Celsia, jak jsme se o tom přesvědčili například v roce 2015.

Stále poměrně nepříznivý je výhled srážek – v týdnu od 10. srpna by měly být spíše podprůměrné, pak blízké průměru. Vzhledem k výši srážkového deficitu a převažujícím nadprůměrným teplotám je zřejmé, že při takovémto vývoji počasí nelze očekávat výraznější zmírnění sucha, zejména v hlubší vrstvě půdy nebo v podobě alespoň průměrných průtoků na řekách či citelného zvýšení stavu podzemních vod. Na druhou stranu se v bouřkách lokálně můžou vyskytnou intenzivní přívalové srážky, které v daném místě povedou až k rychlým povodním. Nicméně kde, kdy se tak stane a zda vůbec, se dá předpovědět spíše hodiny než dny, nebo dokonce týdny předem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 5 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 1 hhodinou

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.