Meteorologie

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Po více než čtvrtstoletí se na vrchol Pradědu v Jeseníkách vrátila profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Přesunula se tam ze Šeráku kvůli lepším technickým podmínkám a rozšíření měření o kvalitu ovzduší. Důležitá budou i měření srážek pro hydrologické předpovědi.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.

Průběh letošní zimy v Česku zatím milovníky sněhu a mrazivého počasí zřejmě moc netěší. Opakující se vpády teplého vzduchu omezují délky studených období spíš jen na několik dnů. To rozsáhlé oblasti Spojených států naopak zažívají od začátku roku teplotně výrazně podprůměrné počasí. Kvůli změně tryskového proudění tam mohou padat teplotní rekordy, zejména v jižních státech, kam začne pronikat chladný vzduch z Arktidy.

Přístroje v pražském Klementinu měří den co den aktuální teplotu už dvě stě padesát let. Jde o nejstarší nepřetržitou řadu takovýchto záznamů o počasí na českém území. I díky ní můžou meteorologové pozorovat proměny klimatu. Zpočátku se měřilo dvakrát denně, dnes se data odesílají po deseti minutách do počítače. K nejcennějším přínosům dlouhodobého měření patří podle meteorologů možnost sledovat změny klimatu.

Přes veškerý pokrok v technologiích je předpovídání počasí stále ještě značně nejistou aktivitou. Hlavně krátkodobé predikce jsou už velmi přesné, ale čím dál do budoucnosti se vědci pokoušejí dívat, tím méně kvalitními se odhady stávají. To teď ale mění umělá inteligence (AI).

Dlouhé roky byly symbolem českých Vánoc pohlednice Josefa Lady. Děti i dospělí na nich tráví Štědrý den v závějích sněhu, vánicích a někdy také bruslí nebo se koulují. Jenže růst teplot způsobil, že na většině území Česka je takové prožití Vánoc už velmi nepravděpodobné.

Mořská voda pronikne do roku 2100 do podzemních zásob sladké vody přibližně ve třech ze čtyř pobřežních oblastí na světě. Kromě toho, že se voda z těchto vrstev stane nepitnou a nepoužitelnou pro zavlažování, mohou tyto změny poškodit ekosystémy a narušit průmysl a infrastrukturu, kterou lidstvo buduje desítky let.

Loňský rok byl nejteplejším v historii pozorování a téměř s jistotou ho ten letošní ještě překoná. Po skončení teplé fáze jevu El Niño v polovině loňského roku by přitom mělo spíše dojít k určitému poklesu teploty, a ne k pokračování rekordně teplé epizody. Jak je to možné, ptají se klimatologové.

Na klima planety Země působí spousta různých faktorů, z nichž některé se jen špatně zkoumají. Další dílek do mozaiky planetárního klimatického modelu, jenž zpřesní předpovědi vývoje klimatu, teď představili fyzici z CERNu.

Různá místa na Zemi zasahují v posledních dvou desetiletích vlny veder, které přinášejí teploty až o desítky stupňů vyšší, než je běžné. Tento fenomén je zatím nedostatečně popsaný, v nové studii přišli s možným vysvětlením vědci z USA.

Průměrná roční teplota v Česku letos poprvé v historii měření patrně přesáhne deset stupňů Celsia. Pokud by listopad a prosinec byly teplotně průměrné, činil by celoroční průměr 10,3 stupně, což je o šest desetin více než loni, upozornil meteorolog z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Jáchym Brzezina. V pražském Klementinu se měří od roku 1775, v Brně od roku 1800.

Španělsko stále pokračuje ve zjišťování rozsahu škod, které napáchaly bleskové povodně. Živel si podle tamních médií vyžádal nejméně 155 životů. Za vysokým počtem obětí stojí podle vědců dva faktory – nebývalá síla a rychlost povodní. Kritici také upozorňují na nedostatečné varování úřadů v okolí Valencie, kde jsou škody nejrozsáhlejší.

Změna času ovlivňuje celou řadu oblastí lidského konání. Včetně práce meteorologů. A to přesto, že „jejich čas“ tyto posuny ignoruje.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Florida se připravuje na náraz hurikánu Milton, který má podle meteorologů dorazit na pevninu v blízkých hodinách. Bouře produkuje tornáda, přičemž jedno z nich už zasáhlo město Fort Myers, informuje CNN. Na záběrech jsou vidět poškozené domy, popadané stromy a zničená čerpací stanice. Právě na západě Floridy se očekává nejhorší situace. Region kvůli hrozícímu nebezpečí opouštějí statisíce lidí. Očekává se, že během dalšího dne a půl síla hurikánu bude kolísat a než dorazí k západnímu pobřeží Floridy, o něco oslabí na třetí stupeň. Meteorologové ale upozorňují, že zasáhne větší území, než se původně očekávalo.

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci.