Meteorologie

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.

Světové oceány a moře se ohřívají – jak vlivem změny klimatu, tak letos i kvůli jevu El Niño. Má to dopady nejen na život pod vodou, ale také na počasí nad pevninou, potvrzuje nový výzkum. Kromě ohrožení mořských ekosystémů tak může nadprůměrně teplé moře za určitých podmínek také přispívat ke vzniku mimořádně vydatných srážek a následných povodní na pevnině.

Nejvyšší odpolední teploty tento týden většinou nepřekročí 15 stupňů Celsia. Ve středu se na některých místech přiblíží dvacítce, ale na západě Čech zůstanou jen kolem dvanácti stupňů. Na začátku ani konci pracovního týdne moc pršet nebude, nejvíc srážek očekávají meteorologové v noci ze středy na čtvrtek, přeháňky se objeví i o víkendu. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Hurikán Isaias, první bouře letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) dosáhl pobřeží amerického státu Florida. V částech Floridy a Alabamy živel způsobil záplavy a rozsáhlé výpadky elektřiny, informovalo americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Úřady vydaly pro pobřežní oblasti varování a už dříve vyzvaly obyvatele k evakuaci.

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?

V částech Katalánska platí od víkendu nejvyšší stupeň výstrahy poté, co od soboty napršelo více než sto milimetrů srážek. Ty zvedly hladiny řek, které se vylily i ve městech jako Barcelona či Girona. Meteorologové dříve varovali, že by se nad zasaženou oblastí mohl vytvořit takzvaný minihurikán. Úřady i v pondělí varují před hrozícím nebezpečím a doporučují obyvatelům zůstat doma. Počasí narušilo nejen provoz na letišti, ale vedlo i k přerušení veškeré místní železniční dopravy. V souvislosti se záplavami zemřeli nejméně dva lidé.

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.

Na začátku týdne se v Česku ochladí, teploty přes den klesnou hluboko pod dvacet stupňů Celsia a v noci se objeví přízemní mrazíky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Přeháňky čekají meteorologové zpočátku zejména na severu a východě, ve čtvrtek místy zaprší hlavně v Čechách. Víkend může přinést počasí babího léta s polojasným až jasným nebem a teplotami přes den výrazně nad dvaceti stupni Celsia.

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.

Česko v úterý zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.

Na začátku týdne teploty v Česku přesáhnou i třicet stupňů Celsia, na tropické hodnoty se dostanou zejména v úterý. Od středy se začne ochlazovat a ve zbytku týdne by měl teploměr ukazovat maximálně mírně nad dvacet stupňů. Nebe bude zpočátku nejčastěji polojasné, později oblačné a zatažené. Srážky meteorologové očekávají hlavně ve středu a také ve čtvrtek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Do konce září a na začátku října se budou teploty pohybovat mírně nad dlouhodobým průměrem.

Poslední prázdninový týden přinese postupné oteplení. V pátek se nakrátko vrátí tropické teploty. Na Moravě bude až 32 stupňů Celsia. O víkendu přijde ochlazení a déšť. Informoval o tom v týdenní předpovědi Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle dlouhodobého výhledu by nadcházející čtyři týdny měly být teplotně průměrné nebo mírně nadprůměrné.

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.

O víkendu se v Česku oteplí až na 36 stupňů Celsia. Bude převážně jasno, ale v neděli se hlavně v Čechách zřejmě postupně zatáhne a mohou se objevit bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Noc na čtvrtek byla ve velké části Česka stále ještě velmi teplá – hlavně kvůli vysokým středečním teplotám. Vůbec nejtepleji bylo ve středních Čechách a v Praze, kde se navíc začalo nad ránem rychle oteplovat kvůli zatažené obloze.

Teplotní rekord pro 5. srpen překonalo 91 procent stanic v Česku. Nové srpnové maximum má jednatřicet stanic a osmadvacet míst naměřilo nejvyšší teplotu ve své historii. V jihomoravské Strážnici už potřetí v řadě padl absolutní teplotní rekord pro Moravu, naměřili tam 41 stupňů Celsia.

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.

Víkend přinesl částečné ochlazení, od pondělí pak Česko zasáhne další vlna veder, která potrvá několik dní. Teploty vystoupají k 39 stupňům Celsia. Na většině území očekávají meteorologové velmi silnou až extrémní zátěž teplem, informoval v sobotní výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V posledních dnech teploty v celé zemi stoupaly nad 35 stupňů, na řadě míst tak padaly teplotní rekordy.

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.

Aplikace s názvem Feux de forêt (lesní požáry), která umožňuje v reálném čase sledovat informace o lesních požárech ve Francii, má 700 tisíc aktivních uživatelů. Je tak nejstahovanější bezplatnou aplikací v zemi. Aplikace kombinuje meteorologická data, svědectví očitých svědků a satelitní snímky. Informace ověřují mimo jiné také hasiči.