Dlouhé roky byly symbolem českých Vánoc pohlednice Josefa Lady. Děti i dospělí na nich tráví Štědrý den v závějích sněhu, vánicích a někdy také bruslí nebo se koulují. Jenže růst teplot způsobil, že na většině území Česka je takové prožití Vánoc už velmi nepravděpodobné.
Štědrý den je o deset stupňů teplejší než před 30 lety
Události: Počasí o Vánocích (zdroj: ČT24)
Od roku 2008 neklesla průměrná denní teplota vzduchu na území České republiky na Štědrý den pod 0 °C. Naše země tedy zažívá sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních třicet let. „Trend je velmi nepříznivý, když jsme hodnotili 24. prosinec, tak od roku 1991 je vypočtený nárůst pro celou Českou republiku 3,3 stupně za deset let. Což od roku 1991 znamená, že se nám Štědrý den oteplil o 10 stupňů. A tento trend pokračuje stále dál,“ uvedl Pavel Lipina, vedoucí Oddělení meteorologie a klimatologie z Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.
Vývoj teplot na Vánoce v České republice
Nejteplejší a nejchladnější Vánoce
Vůbec nejteplejší Štědrý den v dějinách měření nebyl v jednadvacátém století, meteorologové ho naměřili už roku 1980. Tehdy dosáhla průměrná teplota vzduchu 6,4 stupňů Celsia. Druhý nejteplejší Štědrý den byl, ale jen „o fous“, ten loňský s průměrnou teplotou 6,3 stupně.
Naopak nejchladněji bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 stupně Celsia. Nejchladnější Štědré dny v posledních třiceti letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,6 a −10,3 °C. V loňském roce, tedy na Štědrý den 2023, bylo nejtepleji na stanici Ústí nad Labem, Vaňov (10,1 stupně) a nejchladněji na Sněžce (−1,8 stupně). V Čechách, kde byla průměrná denní teplota vzduchu 7,0 stupně, přitom bylo výrazně tepleji než na Moravě (4,9 stupně).
Průměry jsou sice zajímavé, ale denní extrémy se na Vánoce vyšplhaly nebo naopak klesly i do mnohem větších hodnot. Vůbec nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii měření v Česku, 14,5 stupně, vědci zaznamenali v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977. „Naopak nejnižší minimální teplotu vzduchu jsme naměřili v roce 2001 na Šumavě. Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum −31,5 stupně Celisa a v mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod −35 stupňů,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav.
A u Muzea čtyři!
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Na Pradědu ho leželo v tom roce 194 centimetrů, na Labské boudě v Krkonoších ho bylo 171 centimetrů a na Šumavě na Filipově Huti ho naměřili 164 centimetrů.
Tehdy byla pod „bílou peřinou“ i města. Ostravu pokrylo 31 centimetrů, Brno 20 a Liberec dokonce 40 centimetrů. Naopak Praha vypadala i tehdy jako v Nohavicově Ladovské zimě: „A v Praze kalamita jak na Sibiři
tři centimetry sněhu a u Muzea čtyři“ – s jediným rozdílem. Čtyři centimetry nenaměřili u Muzea, ale na Karlově.
Ale i hlavní město se umí pokrýt pořádnou vrstvou bílé – byť se tato barva rychle mění na šedou. Rekordním byl rok 1969, kdy měla tato „peřina“ hloubku 29 centimetrů.
Jak pravděpodobné jsou bílé Vánoce
Jako „bílé Vánoce“ chápou meteorologové ty, kdy v čase měření sněhu, tedy v 07:00 ráno, ležel na zemi alespoň jeden centimetr sněhu a to buď 24. 12., anebo 25. 12. Z následující mapky je patrné, že rozdíly v pravděpodobnosti Vánoc na sněhu jsou dané hlavně nadmořskou výškou.
Pravděpodobnost bílých Vánoc v Česku
V oblastech, jako je východní Polabí, jižní Morava, jihozápadní Plzeňsko, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost bílých Vánoc nižší než 20 procent. Ve středních polohách se pravděpodobnost zvyšuje na hodnoty mezi 30 a 40 procenty. Ve vyšších polohách – zhruba 600 až 800 metrů je pravděpodobnost Vánoc na sněhu 40 až 60 procent. Na horách, tedy nad tisíc metrů, pak přesahuje zpravidla 80 procent a na hřebenech pohraničních hor i 90 procent.