Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
„Máme jeden exit, to znamená, že jsme jednu firmu už prodali, a aktuálně máme spin-off Autinno, který letos získal prestižní vědecké ocenění na soutěži v Londýně,“ uvedl rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan.
Společnost Autinno se mimo jiné zabývá vývojem systémů pro autonomní vozy, které se obejdou bez lidského řidiče. „Loni jsme zahájili skutečnou komerční činnost a obrat společnosti se tehdy pohyboval kolem šesti milionů korun. V roce 2025 jsme ho zdvojnásobili a odvody směrem k univerzitě jsou v jednotkách milionů,“ řekl zakladatel firmy Petr Šimoník. Univerzita pak investuje tyto peníze zpět do vědy a výzkumu.
Systémy této firmy už kupují zákazníci z celého světa. „Aktuálně máme zadání od Tatra Trucks, abychom vyvinuli novou generaci Tatry, která se bude schopna provozovat automatizovaně,“ dodal Šimoník.
Kosmetika i regenerace tkání
Prvním spin-offem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity byla biotechnologická společnost Enantis, která vznikla téměř před dvaceti lety a letos získala titul Firma roku Jihomoravského kraje. K oborům, do nichž se snaží úspěšně pronikat, patří kosmetika i medicína.
„Zabýváme se strukturou proteinů, které mají stovky aminokyselin. Pomocí softwaru a složitých výpočtů, dnes už i s podporou AI, zjišťujeme, které aminokyseliny z proteinu odstranit a nahradit tak, aby měl lepší vlastnosti,“ vysvětlil ředitel Marek Atanasčev. Jeho tým tvoří dvacet výzkumníků. Modifikují proteiny, které lidské tělo sice běžně vytváří, ale jsou velmi nestabilní.
„Některé funkční proteiny mají velký potenciál při regeneraci tkání, ale kvůli své nestabilitě jsou pro výzkum, kosmetiku či medicínu jen obtížně využitelné,“ vysvětlil Atanasčev. Jeden z proteinů se už loni začal používat v kosmetických přípravcích proti vráskám, další by mohl najít uplatnění v péči o vlasy. V medicínském výzkumu se společnost zase zaměřuje na protein odpovědný za hojení tkání.
Test, který může zlepšit prognózu rakoviny slinivky
Jako spin-off vznikla také firma Lipidica na Univerzitě Pardubice, na jejímž založení se podílela společnost Fons JK Group. Pracuje na klinickém ověření takzvaného lipidomického testu, který umožňuje včasné odhalení rakoviny slinivky břišní z krevního vzorku. Výsledky by mohly být k dispozici příští rok.
Metoda vychází z výzkumu týmu profesora Michala Holčapka. Nový krevní test výrazně zvyšuje šance na včasný záchyt onemocnění a tím i zahájení následné léčby – podle výzkumníků by se naděje na přežití mohla zvýšit z deseti na šedesát procent. Test má navíc potenciál detekovat i jiné typy rakoviny.
Současně firma vyvíjí software využívající umělou inteligenci. Vyhodnocení testů by tak v budoucnu mohlo být plně automatizované. Na vývoji spolupracuje s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně a společností Stapro, která se specializuje na IT řešení pro zdravotnictví. V Pardubicích plánuje do roku 2030 vybudovat evropskou centrální laboratoř a školicí centrum.
„Vrabec může vyrůst v orla“
Firem, které staví své podnikání na technologiích či výzkumu vzniklém na univerzitě, je v Česku zatím jen několik desítek. Do budoucna by se to ale mělo změnit.
„Když vznikne nějaký výsledek výzkumu, jedna možnost je prodat licenci firmě – to je ten holub v hrsti. Existuje ale ještě možnost vrabce na střeše: univerzita může mít ve spin-offu vlastnický podíl a ten vrabec může vyrůst v orla. Může z něj být nový Baťa nebo nová Tesla,“ je přesvědčený ředitel divize investic CzechInvestu René Samek.
Výsledky výzkumu a nové objevy pomáhají univerzitám převádět do komerční praxe také centra pro transfer technologií.
