Pavla Daňková

Kvůli opravě železničního mostu v Ostravě-Přívoze neprojedou řidiči od 17. června zhruba rok po Hlučínské ulici směrem do centra Ostravy. Budou muset využívat objízdné trasy. Hlučínská ulice je součástí silnice I/56 a představuje klíčové spojení centra krajského města s městskými obvody Petřkovice a Lhotka, městem Hlučín na Opavsku i okolními obcemi.

Největší pronajímatel bytů v Moravskoslezském kraji, společnost Heimstaden, uznal zatím desítky reklamací vyúčtování za teplo a dodávky vody. V některých případech šlo o nedoplatky v řádu desetitisíců korun. Podnět k prošetření podaly už dva tisíce klientů. Podle firmy došlo k pochybení při výměně vodoměrů. Chybná vyúčtování se týkala například části Orlové. Problémy byly i v Havířově, Karviné a Ostravě.

Likvidace dolu ČSM na Karvinsku pokračuje rychleji, než byl původní předpoklad. Pod povrchem končí výstavba hrází a jámy se připravují na zásyp. Ten začne už příští měsíc. Vše, co by šlo ještě využít nebo prodat, teď dělníci narychlo dostávají z dolu. Vše, co se naopak nevyplatí vyvézt na povrch, jako jsou některé stroje či vozíky, už v chodbách zůstane napořád. Až technici vypnou ventilátory, které do podzemí ženou vzduch, už se do něj nikdo nedostane. Zásyp začne hned poté.

V národním superpočítačovém centru IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava zahájil provoz první český uzel evropské infrastruktury pro umělou inteligenci a superpočítače (CZAI). Nabídne výpočetní kapacity i podpůrné služby pro firmy, vědce nebo veřejnou správu. Součástí projektu za zhruba miliardu korun bude také pořízení nového superpočítače.

Největší pronajímatel bytů v Moravskoslezském kraji, firma Heimstaden, řeší reklamace nájemníků ohledně vyúčtování. Ti si stěžují na vysoké nedoplatky za teplo a vodu, které se pohybují v desítkách tisíc korun. Podle energetiků i pronajímatele je na vině především delší a tuhá zima. Nedoplatky mohou překvapit uživatele ústředního topení i v dalších městech. Vyúčtování by si proto měli pečlivě zkontrolovat, porovnat s loňským rokem a v případě nesouhlasu jej reklamovat u distributora.

Horníci vyvezli z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku symbolický poslední vozík s černým uhlím. Definitivně tak po téměř 250 letech skončilo dobývání černého uhlí nejen v Ostravsko-karvinském revíru, ale i v celé České republice. Akce související s ukončením těžby potrvají v areálu dolu i v Ostravě celý den a zakončí je bohoslužba za horníky.

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.

Provozu středojemné válcovny Nové Huti v Ostravě se nedaří. Přes sto pracovníků proto musí přejít na jiná pracoviště. Firma je potřebuje hlavně na rourovně, kde výroba naopak roste, chybí tam ale dostatek zaměstnanců. Celková situace v ocelářství by se mohla částečně zlepšit po zavedení takzvaných importních kvót.

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.

Na řece Opavě by měla mezi plánovanou přehradou Nové Heřminovy a městem Krnovem vyrůst nová protipovodňová opatření. Tři úseky, na kterých vzniknou, představil státní podnik Povodí Odry. Nejvíce jich je plánováno v obci Brantice. Návrh už vodohospodáři projednali s místními obyvateli a od příštího roku chtějí zahájit přípravu výkupů pozemků. Opatření by měla vyjít na dvě miliardy korun.

Představitelé Hlučína začali podepisovat smlouvy o koupi více než pěti stovek bytů, které město získá od společnosti Heimstaden, největšího pronajímatele v kraji. Za nemovitosti, často ve špatném technickém stavu, zaplatí přes 600 milionů korun a další zhruba půlmiliardu potřebuje na jejich opravy. Jde o největší majetkovou transakci v historii města.

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.

Areál ostravské Nové Huti, kdysi největší v zemi, se výrazně změní. Ocelárnu nebo vysoké pece už nový majitel nepotřebuje. K zemi tak půjde řada budov. Projektanti teď počítají nejlepší způsoby likvidace a výnosnost z prodeje materiálu. Zatímco větší část lokality bude rozebrána, spodní část vysoké pece, kde zatuhlo surové železo, budou zřejmě muset odstřelit. Vyčištěné pozemky bude nový majitel nabízet developerům. Pokud se situace v ocelářství zlepší, chce na části postavit elektrickou pec. V provozech huti, které ještě vyrábí, pracuje přes dva tisíce lidí. Vedení firmy ale připravuje další propouštění. Z podniku za poslední měsíce odešly čtyři tisíce lidí, výpověď do konce roku dostane dalších 250.

Bohumín na Karvinsku finišuje s opravami městského majetku po loňských povodních. Zbývá dokončit rekonstrukci dvou školních družin, které poškodila velká voda v září 2024. Město zatím všechny výdaje hradilo z vlastních rezerv a stále čeká na peníze z programu Živel 1, zřízený loni vládou a určený na odstranění škod. Komplikací je složitá administrativa. Vláda v demisi v týdnu schválila akční plán, který má v budoucnu zajistit rychlejší a účinnější pomoc.

Společnost Nová Huť (dříve Liberty Ostrava) propustí asi 250 lidí, řekl ČT generální ředitel Radek Strouhal. Nepůjde podle něj o zaměstnance přímo z výroby, ale například z údržby. Pro výrobu podnik lidi naopak nabírá a přesun k linkám nabízí i propouštěným zaměstnancům, řekl Strouhal. Podle odborového předáka Petra Slaniny může nastat problém, protože huť přijde o experty z údržby, kteří znají specifická zařízení. Hromadné propouštění už firma nahlásila úřadu práce.

Ministerstvo chce ve zdravotnictví zavést cenové soutěže. Příští rok ji plánuje vyzkoušet například u operací kloubních náhrad. Nemocnice, které by výkon zvládly levněji, by tak podle návrhu mohly operovat víc pacientů. Kritici se však obávají hlavně zhoršení dostupnosti péče. Záměr v návrhu úhradové vyhlášky patří k těm nejvíc připomínkovaným a resort nevylučuje, že ještě můžou nastat změny. Upravenou verzi zveřejní příští týden, definitivní znění vyhlášky pak musí vydat do konce října. Nová úhradová vyhláška dopadne i na lázně, kterým se zvyšují náklady.

Investice do ostravské huti by mohly jít i do desítek miliard korun. Nový vlastník zvažuje i možnost vybudování nové elektrické pece, řekl generální ředitel společnosti Nová Huť Radek Strouhal, která převzala od insolvenčního správce Šimona Petáka zkrachovalou Liberty Ostrava. V současnosti má huť přes 2350 zaměstnanců. Nevyužitou část areálu chce Nová huť nabídnout developerům.

V sobotu začne jubilejní 25. ročník Dnů NATO a Vzdušných sil Armády České republiky. Partnerskou zemí je Itálie. Většina strojů už je na ploše letiště v Mošnově. I díky příznivé předpovědi počasí organizátoři očekávají návštěvnost v řádu desítek tisíc lidí.

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.

V ložiscích ve Zlatých Horách při hranicích s Polskem je asi dvakrát více zlata nebo mědi, než se původně odhadovalo. Pracovníci státního podniku Diamo tam dokončují průzkum a připravují dokumentaci pro posouzení dopadů případné těžby na životní prostředí. Dostupného zlata mohou být až čtyři tuny, mědi pak pět set tun. V horninách jsou i zinek a galium, tedy prvky, které se vyskytují v seznamu kritických surovin v rámci celé Evropy.

Na nájezdu na jeden z mostů na D1 u Ostravy ve směru na Brno se vytvořil nebezpečný skok. I při snížené rychlosti tam řidiči často škrtnou podvozkem o povrch silnice a vystavují se tak velmi nebezpečné situaci. „(Skok) může (automobil) nadnést a opravdu letí vzduchem. Málokterý řidič má v praxi natrénováno, aby takovýto manévr zvládl,“ upozorňuje koordinátor BESIP Petr Blahut. Opravy podle Ředitelství silnic a dálnic začnou ještě během léta – nebudou ovšem definitivní, ale pouze provizorní. Čeká se totiž na výsledek soudního sporu týkajícího se materiálu použitého v podloží.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

V Česku roste spotřeba nealkoholického piva. Loni ho tuzemské pivovary uvařily 1,6 milionu hektolitrů, což je vůbec nejvíc v historii. Naopak klesá domácí spotřeba toho klasického. Každý Čech loni vypil podle Českého svazu pivovarů a sladoven v průměru 126 litrů piva, což je o šestnáct litrů méně než před šesti lety. Zároveň se konzumace přesouvá z restaurací do domácího prostředí. Novému trendu se přizpůsobují pivovary, bary i restaurace. Novinky se totiž týkají i stravovacích návyků lidí.

Ačkoliv na začátku budily kontroverze, nyní slaví dvacet let. Za tu dobu lidé do babyboxů v celém Česku odložili 277 dětí. Pro většinu úředníci našli nové domovy, vzali si je příbuzní, ale někdy i biologická rodina, která si původní rozhodnutí rozmyslela. Domov téměř před patnácti lety našla také Dominika – vlastní matce nic nevyčítá a za náhradní rodiče je vděčná. „Budou ta největší opora a základna, na které potřebuju stavět svoji budoucnost,“ říká.