Horníci vyvezli z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku symbolický poslední vozík s černým uhlím. Definitivně tak po téměř 250 letech skončilo dobývání černého uhlí nejen v Ostravsko-karvinském revíru, ale i v celé České republice. Akce související s ukončením těžby potrvají v areálu dolu i v Ostravě celý den a zakončí je bohoslužba za horníky.
Jediným producentem černého uhlí v Česku je společnost OKD, kterou prostřednictvím firmy Prisko vlastní stát. Těžba se ale přestala ekonomicky vyplácet, a proto společnost v posledním desetiletí postupně uzavřela všechny doly. Od února 2021 se těžilo už jen v Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih, kde se stroje natrvalo zastavily v noci na 1. února.
Poslední vozík uhlí vyjel dopoledne z hloubky 1300 metrů. „Tento pro naši republiku významný historický milník chceme oslavit tak, jak si zaslouží – projevením úcty a díků všem, kteří vykonávali hornické řemeslo, za jejich nezměrné úsilí, obětavost i oběti, jako poctu profesi, na níž po mnoho desetiletí stála prosperita naší země,“ uvedl už dříve generální ředitel OKD Roman Sikora.
Hluboko pod zemí zůstanou tuny nevytěženého uhlí
Poslední lednový den přišlo o práci v dolech 750 zaměstnanců a k 28. únoru jich z OKD odejde dalších 150. Končí i většina pracovníků dodavatelských firem. OKD si ponechá téměř sedm set lidí, které bude potřebovat na útlumové práce na Dole ČSM a na zahájení nového podnikání.
„Máme připraveno několik projektů, z většiny se rekrutují z oblasti energetiky, protože to je byznys, kterému, si myslím, že rozumíme a dokážeme ho rozvinout. Představuju si to tak, že značka OKD nezahyne, nezmizí, ale že budeme pokračovat v činnosti a přineseme tomuto regionu tolik potřebná pracovní místa,“ řekl Sikora.
Technická likvidace Dolu ČSM, ve kterém se uhlí těžilo skoro půl století, potrvá asi tři roky, podle plánu by měla být dokončena na přelomu let 2028 a 2029. Společnost OKD si na ni našetřila 3,3 miliardy korun. Součástí bude ekologická likvidace zařízení používaných v dole, bezpečné uzavření všech důlních děl, likvidace jam či demolice povrchových objektů.
Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku a na severní Moravě miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí. Jejich vytěžení by bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné, a případné obnovení těžby v budoucnu je proto podle odborníků velmi nepravděpodobné.
Horníci budou moci jít do důchodu ještě dřív
Někteří horníci po ukončení těžby černého uhlí budou moci jít do důchodu dřív i bez odpracování stanoveného počtu směn pod zemí. Sociální správa by jim měla chybějící čas odpustit a předčasnou penzi uznat. Zmocnil ji k tomu ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
„Ministr Aleš Juchelka zmocnil Českou správu sociálního zabezpečení odstraňovat některé tvrdosti zákona, v tomto případě prominout podmínku počtu odpracovaných směn v hlubinném hornictví některým horníkům tak, aby dosáhli na možnost snížení důchodového věku,“ napsalo ministerstvo.
Podle zákona o důchodovém pojištění mohou horníci chodit do penze o sedm let dřív. Pobíraná částka se jim nekrátí a je pro ni zvláštní výpočet. Týká se to těch, kteří začali v hlubinném dole pracovat před říjnem 2016 a převážně pod zemí odpracovali 3300 směn či 3081 směn při dosažení možné přípustné expozice škodlivin.
Resort uvedl, že Úřad práce je připraven pomoci s hledáním nového uplatnění až devíti stovkám bývalých zaměstnanců OKD.
Průvod a bohoslužba za horníky
Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru takzvaného náraží jámy ve Stonavě přihlížely dopoledne desítky pozvaných hostů, další lidé ho sledovali venku na dvou velkoplošných obrazovkách.
Odpolední část slavnostního rozloučení s těžbou se odehrávala v Ostravě. Od slezskoostravské radnice vyšel v 15 hodin hornický průvod, který zamířil do centra krajského města ke katedrále Božského Spasitele, kde biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David sloužil o hodinu později bohoslužbu.
Lednická: Hornictví je vepsané do krajiny i lidí
Těžba v Dole ČSM začala v roce 1968. Hornictví na Ostravsku a Karvinsku má ale historii sahající až do osmnáctého století. „Dnešek je historický milník. Je to znamení konce něčeho, co trvalo čtvrt tisíciletí, kdy hornictví formovalo životy lidí. Jen tak to neodbouráme, zůstane to tady dlouho. Ta profese ovlivnila všechny aspekty našeho života. Troufnu si tvrdit, že ji máme vepsanou do genomu,“ řekla spisovatelka a rodačka z Karviné Karin Lednická.
Podle ní nelze za hornictvím ukončením těžby udělat tlustou čáru. „Je to vepsané do krajiny i mentality. Hrát si na to, že to už není, není možné. Je to tady trvale přítomné. Přála bych si, abychom těch 250 let dokázali uchovat důstojně,“ poznamenala.
Tradice, sběratelství, koníčky
Miroslav Rakus pracoval na končícím Dole ČSM třicet let. V osmnácti letech se chtěl osamostatnit, získat byt, práci a vyhnout se vojně. „První směny byly úplně jako v tom filmu Dukla 61. Tak jsem vypadal i já. Kluk, kterému bylo osmnáct let, ještě nemá pořádnou sílu, bylo to opravdu hrozné,“ vzpomíná. Až do důchodu řídil důlní lokomotivy a staral se o těžkou důlní techniku. Dnes má nad garáží zkřížená kladívka – tradiční hornický znak – a se synem sbírá vše, co s těžbou souvisí.
Strojvedoucí Vojtěch Gášek jezdí ve volných chvílích posunovací lokomotivou, takzvaným prasátkem, po bývalých důlních vlečkách. Kromě výletníků už po nich dnes téměř nikdo nejezdí. „Jezdíme po takzvané báňské dráze, což je původní uhelná trať z konce devatenáctého století, která sloužila ke svozu uhlí,“ vysvětlil Ladislav Antalec ze Slezského železničního spolku.
Zdislav Chalupa je ve 104 letech patrně nejstarším žijícím bývalým horníkem. Jízdu po hornických vlečkách dostal k narozeninám. „Chodil jsem tam rád, zvykl jsem si na šachtu i na havíře. Parta držela při sobě, v dole musí člověk držet při sobě,“ popsal. Udržovaná tradicemi, sběratelstvím a koníčky zůstane těžba s regionem spjatá minimálně další desítky let.
V roce 1990 se černé uhlí těžilo ve třinácti zemích, které jsou nyní součástí Evropské unie, v současnosti zbývá už jen Polsko. I tam je podle českých odborníků sice těžba ztrátová, ale podporuje a udržuje ji stát.
V tuzemsku se ještě těží hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika velkolomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla skončit.
