Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.

Vědci se zaměřili na událost ze září roku 2024. Tehdy extrémní bouře Boris spustila v Hrubém Jeseníku při povodních desítky bahenních proudů, takzvaných mur. Tyto proudy pak do horských toků přinesly velké množství kamení, hlíny a dřeva. Podle badatelů to ukazuje, že podobné rizikové situace se nevyhýbají ani středně vysokým pohořím.

„Výjimečný dopad bouře Boris na krajinu byl způsoben kombinací dlouhotrvajícího deště zakončeného velmi intenzivními srážkami. Svahy se postupně nasytily vodou a závěrečné zesílení srážek fungovalo jako přímý spouštěč pohybu bahenních proudů. Ke snížení stability svahu zároveň přispěl nevhodně řešený odtok z lesních cest, který soustřeďoval vodu do citlivých míst,“ uvedl za výzkumný tým Katedry fyzické geografie a geoekologie Radek Tichavský.

Dodal, že většinou se bahenní proudy objevují na velmi strmých svazích. Ty totiž fungují jako trychtýře. Při silných deštích se na nich voda soustřeďuje do úzkých tras a nemá místo pro rozptýlení. „Právě v těchto místech pak dochází k největší nestabilitě svahů,“ doplnil Tichavský.

Změna klimatu komplikuje problém

Ostravští vědci během svého výzkumu analyzovali extrémní srážky od roku 1900. Zatímco v první polovině 20. století se velmi silné deště objevovaly v poměrně pravidelných cyklech, v posledních desetiletích mají stále nepravidelnější a obtížně předvídatelný charakter. „V kombinaci s vlastnostmi terénu, blízkostí obydlených údolí a lidskými zásahy to výrazně zvyšuje riziko svahových nestabilit,“ dodal Janalík.

Rizikové svahy by proto podle vědců bylo vhodné pravidelně sledovat. Snížit riziko by v horských oblastech pomohlo i lepší odvodnění, a to zejména u lesních cest. S možnými riziky by se navíc mělo počítat při dlouhodobém plánování rozvoje horských území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 2 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 5 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 6 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 9 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...