Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
Už v lednu byla meziroční inflace nejnižší za více než devět let, činila 1,6 procenta. Za jejím zvolněním stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
Ceny energií se v únoru meziročně snížily o 7,8 procenta. U služeb ale naopak vzrostly o 4,5 procenta. Zboží pak zlevnilo o 0,7 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 0,4 procenta, tabák a alkoholické nápoje o rovná čtyři procenta. Bez započítání energií by se spotřebitelské ceny v Česku únoru meziročně zvýšily o 2,7 procenta.
Ve srovnání s letošním lednem ceny energií stagnovaly, služby o půl procenta zdražily a zboží naopak o půl procenta zlevnilo. Za potraviny a nealkoholické nápoje lidé v únoru platili o 1,5 procenta méně než v lednu, za alkohol a tabák o 1,2 procenta méně.
Analytici: Potraviny zlevňují, služby naopak zdražují
Únorové zvolnění meziroční inflace způsobily zejména nižší ceny potravin, shodují se analytici. Připomněli také, že k udržování inflace pod dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB) přispívá přesunutí plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
„Zásadním způsobem ovlivnily celkovou inflaci ceny potravin. V únoru se (meziměsíčně) snížily o 1,5 procenta. Tento vývoj ovšem není nijak překvapivý. Jak ceny zemědělských výrobců, tak ceny v potravinářském průmyslu jsou již v deflaci, která se navíc prohlubuje. Nejpatrnější je to u cen rostlinné produkce, kde se projevuje vliv loňské úspěšné sklizně,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Analytici si ale všímají, že stále pokračuje rychlý růst cen služeb. Meziročně zdražily o 4,5 procenta, tempo růstu tak zvolnilo z lednových 4,7 procenta. „Hlavní příčinou zůstává i nadále napětí na realitním trhu, které do inflace vstupuje skrze nájemné a takzvané imputované nájemné,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Jako imputované nájemné se označují náklady vlastnického bydlení.
Dění kolem Íránu může zdražit energie, míní analytici
V budoucnu bude podle analytiků cenový vývoj ovlivňovat konflikt na Blízkém východě. „Současná vyhrocená situace na Blízkém východě se odráží ve výrazném nárůstu cen energetických komodit, jako jsou plyn a ropa. Lze očekávat, že tento vývoj se rychle projeví v růstu cen energií a pohonných hmot. Nepomáhá ani mírně oslabující koruna,“ upozornil Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis.
„Pokud se situace na Blízkém východě během března uklidní a ceny energetických komodit se vrátí na hodnoty z druhé poloviny února, tak se výhled na letošní inflaci téměř nijak nezmění. Pokud však cena ropy a zemního plynu dále poroste a vysoké ceny komodit přetrvají měsíce, tak bude potřeba i výhled na letošní inflaci rapidně přehodnotit. Otázkou již nebude, jak hluboko se letos inflace udrží pod dvěma procenty, ale spíše jestli se vůbec udrží pod dvěma procenty,“ připojil se hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák.
I s ohledem na nejistotu kolem konfliktu v Íránu analytici nepředpokládají, že by ČNB nyní měnila úrokové sazby. Dalším faktorem podle nich je setrvale vyšší inflace ve službách. „Podle našeho názoru může repo sazba ČNB vydržet na své stávající úrovni 3,5 procenta po celý letošní rok,“ uzavřel hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
