Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.

Severomořská ropa Brent přidávala kolem 10:30 SEČ 3,2 procenta a pohybovala se nad 84 dolary (zhruba 1760 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 2,9 procenta nad 76,70 dolaru (zhruba 1610 korun) za barel. Brent v úterý uzavřel nejvýše od loňského ledna a WTI nejvýše od června.

„Hlavním krátkodobým faktorem ovlivňujícím ceny ropy zůstává konflikt mezi Spojenými státy a Íránem,“ uvedl hlavní analytik Kelvin Wong ze společnosti OANDA. „V této fázi by zmírnění nebo zvrácení současného býčího trendu u ropy WTI mohly zajistit pouze jasné známky zmírnění napětí, a takové signály v současné době chybějí,“ dodal. Býčím trendem se rozumí déletrvající růst cen.

Izraelské a americké síly v úterý zasáhly cíle po celém Íránu. Teherán na ně odpověděl útoky na energetickou infrastrukturu v celém regionu, který se na světové produkci ropy podílí zhruba z jedné třetiny.

Irák, který je druhým největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), snížil denní produkci téměř o 1,5 milionu barelů denně, což je asi polovina jeho produkce. Země nemá dostatečné skladovací prostory a nemá kudy ropu vyvézt, uvedly zdroje agentury Reuters.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh klesá

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se po silném růstu v uplynulých dvou dnech snižuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc kolem 13:00 SEČ vykazoval ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pokles o téměř deset procent. Cena tak sestoupila pod 50 eur (zhruba 1200 korun) za megawatthodinu (MWh). V minulých dvou dnech prudce rostla kvůli dopadům války na Blízkém východě.

V úterý se cena tohoto kontraktu přechodně vyšplhala nad 65 eur (zhruba 1580 korun) za MWh, nejvýše od ledna 2023. Minulý týden v pátek se přitom pohybovala nedaleko hranice 30 eur (zhruba 730 korun) za MWh.

Írán od soboty čelí útokům Spojených států a Izraele. Konflikt vedl k omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází zhruba třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení společnosti QatarEnergy na zpracování plynu.

„Pochybujeme, že se situace výrazně zlepší, dokud bude Írán schopen odpalovat rakety a drony,“ uvedl analytik Arne Lohmann Rasmussen ze společnosti Global Risk Management (GRM). EU nicméně sdělila členským zemím, že nevidí žádný bezprostřední dopad konfliktu na bezpečnost dodávek zemního plynu a prozatím v této souvislosti neplánuje žádná opatření, uvedla agentura Reuters.

Zásobníky plynu v EU byly v pondělí podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z necelých třiceti procent. V České republice to bylo přes 31 procent.

Dodávky obou komodit nejsou dle Evropské komise ohroženy

Evropská komise nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU v souvislosti s děním na Blízkém východě. V současné době nepanují obavy z nedostatku plynu, uvedla podle agentury DPA Komise na středečním zasedání koordinační skupiny pro plyn. Unijní exekutiva ale situaci bedlivě sleduje.

Ve středu proběhlo v Bruselu také jednání koordinační skupiny pro ropu. Ani v této oblasti Komise nevidí žádný bezprostřední dopad na bezpečnost dodávek, nepřímé dopady na ceny by však prý mohly být značné. Hlavní obavy podle unijní exekutivy panují právě kolem vývoje cen a trvání současné situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 mminutami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...