Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.

Evropská unie je významným odběratelem LNG z Kataru, kterým částečně nahrazuje dřívější dodávky z Ruska. Nejvíce plynu Evropská unie odebírá z Norska. Tato země pokrývá asi třetinu evropské spotřeby plynu. Norští producenti ale teď pracují s využitím téměř všech kapacit, uvedl tamní ministr energetiky Terje Aasland. Znamená to další tlak na evropské země, které se na konci zimního období snaží doplnit vyčerpané zásoby plynu. „Doufáme, že ta situace nepotrvá dlouho,“ dodal k přerušení dodávek zkapalněného plynu z Kataru.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc vykazovala v úterý před 9:00 SEČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o více než 26 procent a pohybovala se nad 56 eury za megawatthodinu. Už v pondělí se cena zvýšila zhruba o 35 procent a přechodně vykazovala nárůst až o padesát procent. V úterý po 19. hodině byla cena na úrovni 53,59 eur, což představovalo růst oproti pondělí 23,7 procenta.

Společnost QatarEnergy v pondělí zastavila produkci LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení na zpracování plynu, která se na světové produkci LNG podílejí zhruba z jedné pětiny. Toto přerušení by mohlo ovlivnit přibližně patnáct procent dovozu LNG do Evropy, uvedl server Trading Economics.

Cena plynu od pátku vzrostla o více než šedesát procent, podobné výkyvy zaznamenala naposledy v době energetické krize v roce 2022. Evropa vstupuje do poslední fáze zimy s vyčerpanými zásobami, což by mohlo zintenzivnit konkurenci v čase, kdy si jednotlivé země budou vytvářet zásoby na nadcházející sezonu, uvedla agentura Bloomberg.

Norský ministr Aasland dal prudké zvýšení cen LNG do souvislosti s odběrem plynu z Ruska. „EU dala velmi jasně najevo, že se chce osvobodit od ruské ropy a plynu, ale události z posledních tří až čtyř dnů byly náročné,“ upozornil Aasland. „Vzhledem k současné geopolitické situaci se domnívám, že tato debata bude obnovena,“ dodal.

Kromě ceny LNG jako takového vzrostly i jeho transportní náklady. Cena za přepravu nákladu LNG na tankeru přes Atlantský oceán se zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.

Sazba se týká i pronájmu tankerů, které přepravují LNG ze Spojených států do Evropy. Proti pondělí se zvýšila o 100 250 dolarů, tedy o 163 procent. Z celkového objemu LNG, který nakupuje Evropská unie, připadá zdaleka nejvíce na plyn z USA.

Nahrávám video

Ceny ropy mohou stoupat dál

Ceny ropy se dál výrazně zvyšují kvůli obavám, že pokračující konflikt na Blízkém východě naruší dodávky suroviny na trh. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala po 19. hodině nárůst o pět procent na zhruba 75 dolarů. Analytici předpovídají, že se to v nejbližších týdnech pravděpodobně promítne do cen u čerpacích stanic. 

Společnost Bernstein v pondělí zvýšila odhad ceny ropy Brent na letošní rok z 65 na 80 dolarů za barel. Předpověděla, že v případě vleklého konfliktu by cena Brentu mohla vystoupat i na 120 až 150 dolarů za barel. V úterý se cena Brentu v jednu chvíli vyšplhala přes 85 dolarů za barel, nejvýše od roku 2024, jak upozornil server listu The Wall Street Journal.

Vysoce postavený činitel íránských revolučních gard v pondělí večer uvedl, že Teherán uzavřel Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM později tuto informaci podle televize Fox News popřelo. Tankery a další lodě se nicméně Hormuzskému průlivu dál vyhýbají, uvedla agentura Reuters.

Obavy z proplouvání nebezpečnou úžinou zvýšilo i to, že pojišťovny zrušily pojištění plavidel, zatímco globální ceny přepravy ropy a zemního plynu prudce vzrostly.

„Rychlé uklidnění situace není na obzoru, Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen a Írán dává najevo připravenost útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, takže pokračuje tlak na růst cen ropy,“ popsal analytik Tony Sycamore ze společnosti IG.

Nahrávám video

„Ačkoliv panují obavy ohledně ropy přepravované přes Hormuzský průliv, větším rizikem pro trh by byly útoky Íránu na další energetickou infrastrukturu v regionu,“ domnívají se analytici banky ING.

Analytici očekávají, že ceny ropy zůstanou v nadcházejících dnech vysoké, zatímco trhy se budou soustředit na dopad eskalujícího konfliktu na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 389 miliard

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje. Schillerová bude o tématu hovořit i v pondělním Interview ČT24, které začíná v 18:28. Rozpočtu se budou od 22:00 věnovat i hosté Událostí, komentářů.
00:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda schválila změnu platových tabulek

Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.
11:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 9 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 11 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
včera v 15:15

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.