Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.

Evropská unie je významným odběratelem LNG z Kataru, kterým částečně nahrazuje dřívější dodávky z Ruska. Nejvíce plynu Evropská unie odebírá z Norska. Tato země pokrývá asi třetinu evropské spotřeby plynu. Norští producenti ale teď pracují s využitím téměř všech kapacit, uvedl tamní ministr energetiky Terje Aasland. Znamená to další tlak na evropské země, které se na konci zimního období snaží doplnit vyčerpané zásoby plynu. „Doufáme, že ta situace nepotrvá dlouho,“ dodal k přerušení dodávek zkapalněného plynu z Kataru.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc vykazovala v úterý před 9:00 SEČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o více než 26 procent a pohybovala se nad 56 eury za megawatthodinu. Už v pondělí se cena zvýšila zhruba o 35 procent a přechodně vykazovala nárůst až o padesát procent. V úterý po 19. hodině byla cena na úrovni 53,59 eur, což představovalo růst oproti pondělí 23,7 procenta.

Společnost QatarEnergy v pondělí zastavila produkci LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení na zpracování plynu, která se na světové produkci LNG podílejí zhruba z jedné pětiny. Toto přerušení by mohlo ovlivnit přibližně patnáct procent dovozu LNG do Evropy, uvedl server Trading Economics.

Cena plynu od pátku vzrostla o více než šedesát procent, podobné výkyvy zaznamenala naposledy v době energetické krize v roce 2022. Evropa vstupuje do poslední fáze zimy s vyčerpanými zásobami, což by mohlo zintenzivnit konkurenci v čase, kdy si jednotlivé země budou vytvářet zásoby na nadcházející sezonu, uvedla agentura Bloomberg.

Norský ministr Aasland dal prudké zvýšení cen LNG do souvislosti s odběrem plynu z Ruska. „EU dala velmi jasně najevo, že se chce osvobodit od ruské ropy a plynu, ale události z posledních tří až čtyř dnů byly náročné,“ upozornil Aasland. „Vzhledem k současné geopolitické situaci se domnívám, že tato debata bude obnovena,“ dodal.

Kromě ceny LNG jako takového vzrostly i jeho transportní náklady. Cena za přepravu nákladu LNG na tankeru přes Atlantský oceán se zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.

Sazba se týká i pronájmu tankerů, které přepravují LNG ze Spojených států do Evropy. Proti pondělí se zvýšila o 100 250 dolarů, tedy o 163 procent. Z celkového objemu LNG, který nakupuje Evropská unie, připadá zdaleka nejvíce na plyn z USA.

Nahrávám video

Ceny ropy mohou stoupat dál

Ceny ropy se dál výrazně zvyšují kvůli obavám, že pokračující konflikt na Blízkém východě naruší dodávky suroviny na trh. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala po 19. hodině nárůst o pět procent na zhruba 75 dolarů. Analytici předpovídají, že se to v nejbližších týdnech pravděpodobně promítne do cen u čerpacích stanic. 

Společnost Bernstein v pondělí zvýšila odhad ceny ropy Brent na letošní rok z 65 na 80 dolarů za barel. Předpověděla, že v případě vleklého konfliktu by cena Brentu mohla vystoupat i na 120 až 150 dolarů za barel. V úterý se cena Brentu v jednu chvíli vyšplhala přes 85 dolarů za barel, nejvýše od roku 2024, jak upozornil server listu The Wall Street Journal.

Vysoce postavený činitel íránských revolučních gard v pondělí večer uvedl, že Teherán uzavřel Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM později tuto informaci podle televize Fox News popřelo. Tankery a další lodě se nicméně Hormuzskému průlivu dál vyhýbají, uvedla agentura Reuters.

Obavy z proplouvání nebezpečnou úžinou zvýšilo i to, že pojišťovny zrušily pojištění plavidel, zatímco globální ceny přepravy ropy a zemního plynu prudce vzrostly.

„Rychlé uklidnění situace není na obzoru, Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen a Írán dává najevo připravenost útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, takže pokračuje tlak na růst cen ropy,“ popsal analytik Tony Sycamore ze společnosti IG.

Nahrávám video

„Ačkoliv panují obavy ohledně ropy přepravované přes Hormuzský průliv, větším rizikem pro trh by byly útoky Íránu na další energetickou infrastrukturu v regionu,“ domnívají se analytici banky ING.

Analytici očekávají, že ceny ropy zůstanou v nadcházejících dnech vysoké, zatímco trhy se budou soustředit na dopad eskalujícího konfliktu na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 49 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled