Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.

Evropská unie je významným odběratelem LNG z Kataru, kterým částečně nahrazuje dřívější dodávky z Ruska. Nejvíce plynu Evropská unie odebírá z Norska. Tato země pokrývá asi třetinu evropské spotřeby plynu. Norští producenti ale teď pracují s využitím téměř všech kapacit, uvedl tamní ministr energetiky Terje Aasland. Znamená to další tlak na evropské země, které se na konci zimního období snaží doplnit vyčerpané zásoby plynu. „Doufáme, že ta situace nepotrvá dlouho,“ dodal k přerušení dodávek zkapalněného plynu z Kataru.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc vykazovala v úterý před 9:00 SEČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o více než 26 procent a pohybovala se nad 56 eury za megawatthodinu. Už v pondělí se cena zvýšila zhruba o 35 procent a přechodně vykazovala nárůst až o padesát procent. V úterý po 19. hodině byla cena na úrovni 53,59 eur, což představovalo růst oproti pondělí 23,7 procenta.

Společnost QatarEnergy v pondělí zastavila produkci LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení na zpracování plynu, která se na světové produkci LNG podílejí zhruba z jedné pětiny. Toto přerušení by mohlo ovlivnit přibližně patnáct procent dovozu LNG do Evropy, uvedl server Trading Economics.

Cena plynu od pátku vzrostla o více než šedesát procent, podobné výkyvy zaznamenala naposledy v době energetické krize v roce 2022. Evropa vstupuje do poslední fáze zimy s vyčerpanými zásobami, což by mohlo zintenzivnit konkurenci v čase, kdy si jednotlivé země budou vytvářet zásoby na nadcházející sezonu, uvedla agentura Bloomberg.

Norský ministr Aasland dal prudké zvýšení cen LNG do souvislosti s odběrem plynu z Ruska. „EU dala velmi jasně najevo, že se chce osvobodit od ruské ropy a plynu, ale události z posledních tří až čtyř dnů byly náročné,“ upozornil Aasland. „Vzhledem k současné geopolitické situaci se domnívám, že tato debata bude obnovena,“ dodal.

Kromě ceny LNG jako takového vzrostly i jeho transportní náklady. Cena za přepravu nákladu LNG na tankeru přes Atlantský oceán se zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.

Sazba se týká i pronájmu tankerů, které přepravují LNG ze Spojených států do Evropy. Proti pondělí se zvýšila o 100 250 dolarů, tedy o 163 procent. Z celkového objemu LNG, který nakupuje Evropská unie, připadá zdaleka nejvíce na plyn z USA.

Nahrávám video

Ceny ropy mohou stoupat dál

Ceny ropy se dál výrazně zvyšují kvůli obavám, že pokračující konflikt na Blízkém východě naruší dodávky suroviny na trh. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala po 19. hodině nárůst o pět procent na zhruba 75 dolarů. Analytici předpovídají, že se to v nejbližších týdnech pravděpodobně promítne do cen u čerpacích stanic. 

Společnost Bernstein v pondělí zvýšila odhad ceny ropy Brent na letošní rok z 65 na 80 dolarů za barel. Předpověděla, že v případě vleklého konfliktu by cena Brentu mohla vystoupat i na 120 až 150 dolarů za barel. V úterý se cena Brentu v jednu chvíli vyšplhala přes 85 dolarů za barel, nejvýše od roku 2024, jak upozornil server listu The Wall Street Journal.

Vysoce postavený činitel íránských revolučních gard v pondělí večer uvedl, že Teherán uzavřel Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM později tuto informaci podle televize Fox News popřelo. Tankery a další lodě se nicméně Hormuzskému průlivu dál vyhýbají, uvedla agentura Reuters.

Obavy z proplouvání nebezpečnou úžinou zvýšilo i to, že pojišťovny zrušily pojištění plavidel, zatímco globální ceny přepravy ropy a zemního plynu prudce vzrostly.

„Rychlé uklidnění situace není na obzoru, Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen a Írán dává najevo připravenost útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, takže pokračuje tlak na růst cen ropy,“ popsal analytik Tony Sycamore ze společnosti IG.

Nahrávám video

„Ačkoliv panují obavy ohledně ropy přepravované přes Hormuzský průliv, větším rizikem pro trh by byly útoky Íránu na další energetickou infrastrukturu v regionu,“ domnívají se analytici banky ING.

Analytici očekávají, že ceny ropy zůstanou v nadcházejících dnech vysoké, zatímco trhy se budou soustředit na dopad eskalujícího konfliktu na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 4 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...