Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
V úterý ráno SEČ izraelská armáda oznámila, že v ranních hodinách zahájila novou vlnu simultánních útoků na Teherán a Bejrút. Izraelské letectvo sdělilo, že „zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti íránskému teroristickému režimu a teroristické organizaci Hizballáh“.
Odpoledne zahájila izraelská armáda další vlnu vzdušných úderů na Bejrút, které podle ní cílí na velitele proíránského hnutí Hizballáh. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel. Izrael zaútočil na jihobejrútské předměstí Dáhija, které je považováno za baštu Hizballáhu, již v ranních hodinách.
Hizballáh poté sdělil, že v odvetě drony a raketami zaútočil na tři základny izraelské armády, z nichž dvě se nacházejí na území Izraele a jedna na Izraelem okupovaných Golanských výšinách, které jsou formálně součástí Sýrie.
Televizní stanice al-Manár spjatá s Hizballáhem uvedla, že v noci na úterý Izrael zasáhl její sídlo a také sídlo rozhlasové stanice an-Núr, kterou Hizballáh kontroluje.
Exploze se ozývaly i v Tel Avivu, když izraelská obrana sestřelovala íránské rakety. Proti Izraeli opakovaně udeřil i Hizballáh, který je spojencem Íránu.
Izraelské jednotky v Libanonu
Izraelská armáda rovněž v noci na úterý vyslala do jižního Libanonu další jednotky, informuje agentura Reuters. Dle svého mluvčího proto, aby zaujaly obranné pozice vůči případnému útoku Hizballáhu. „Jsme pouze v pohraniční oblasti v obranné pozici, abychom zabránili útokům na civilisty a strategicky velmi důležité body,“ komentoval to podplukovník Nadav Šošani.
Libanonský představitel potvrdil Reuters vpády izraelských jednotek podél některých částí společné hranice. Svědci uvedli, že libanonská armáda se stáhla z nejméně sedmi předsunutých příhraničních operačních pozic.
Libanonský prezident Joseph Aoun prohlásil, že rozhodnutí zakázat vojenské aktivity Hizballáhu, které oznámil v pondělí, je suverénní a konečné. Vysoký představitel Hizballáhu naopak směrem k Izraeli vzkázal, že „pokud nepřítel chce otevřenou válku, ať je to otevřená válka“.
Libanonská armáda v úterý oznámila, že kvůli izraelskému postupu stáhla z několika pozic na hranici s Izraelem své jednotky. Kontrolu nad oblastmi v jižním Libanonu přitom získala postupně v rámci dohody o příměří z listopadu 2024, která zastavila boje mezi Izraelem a Hizballáhem. Navzdory dohodě však izraelská armáda na cíle spojené s Hizballáhem opakovaně útočila.
Izrael na obnovené ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými údery v různých částech Libanonu, které pokračovaly i v úterý. V pondělí libanonské úřady uvedly, že izraelské údery na Libanon zabily 52 lidí, přes 150 zranily a přiměly 28 500 lidí opustit své domovy.
Situace v Íránu
V Teheránu zněly výbuchy celou noc i v ranních hodinách, uvedla agentura AP. Izrael podle informací agentur zaútočil na komplex v íránské metropoli, v němž sídlí íránská státní televize IRIB. Íránská státní média uvedla s odvoláním na íránský Červený půlměsíc, že počet obětí americko-izraelských útoků stoupl na 787.
K údaji Červeného půlměsíce o počtu zabitých v Íránu se přihlásil i Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Jeho šéfkomisař Volker Türk vyjádřil, že je hluboce šokován nepřátelskými akcemi na Blízkém východě, a vyzval k maximální zdrženlivosti.
Červený půlměsíc na telegramu podle agentury DPA uvedl, že útoky zaznamenal ve 153 íránských městech. Po celé zemi je podle této humanitární organizace nasazeno přes 3600 záchranářů a na mnoha místech pokračují pátrání a záchranné práce.
Skupina pro lidská práva Hengaw sídlící v Norsku, která v Íránu disponuje sítí kontaktů, v pondělí podle DPA hovořila dokonce o více než patnácti stech obětech. Zhruba třináct set z nich přitom podle ní tvořili členové ozbrojených sil a zbývajících dvě stě mrtvých byli civilisté.
Íránská tisková agentura ISNA v úterý ráno informovala, že při americko-izraelských útocích bylo zabito pět členů íránských revolučních gard. Podrobnosti zatím nejsou k dispozici.
Zničené sídlo íránského shromáždění znalců
Regionální velitelství americké armády CENTCOM oznámilo, že americké síly od sobotního zahájení útoků na Írán zničily velitelská a řídící zařízení Islámské revoluční gardy, íránské protivzdušné obranné kapacity, odpalovací rampy raket a dronů a vojenská letiště. „Budeme dál podnikat rozhodné kroky proti bezprostředním hrozbám,“ uvedlo v úterý velitelství v příspěvku na X.
Reuters v úterý odpoledne píše, že vzdušné údery zničily budovu íránského shromáždění znalců, orgánu, který má pravomoc jmenovat nového nejvyššího duchovního vůdce.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v úterý oznámila, že nedávno došlo k poškození vstupních budov íránského podzemního závodu na obohacování uranu v Natanzu, ale dodala, že neočekává žádné radiologické důsledky ani další dopady na samotný závod.
Katar odvrátil íránský útok na letiště v Dauhá
Katarské ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že katarská protivzdušná obrana zneškodnila íránské střely mířící na mezinárodní letiště v Dauhá, které proto nebylo nijak zasaženo. Írán v odvetě na americko-izraelské údery útočí i na cíle na území arabských států Perského zálivu.
Mezi Katarem a Íránem v současné době neprobíhá žádná komunikace, řekl v úterý dopoledne mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Katar je významným spojencem Spojených států na Blízkém východě a na jeho území se nachází největší americká vojenská základna v regionu al-Udajd. Katar má zároveň s Íránem dlouhodobě blízké vztahy a v minulosti opakovaně sehrál roli prostředníka mezi Teheránem a Západem.
Íránskému dronovému útoku v úterý čelil i Omán, který má s Íránem také blízké vztahy a v únoru zprostředkovával nepřímé rozhovory mezi Teheránem a USA. Jeden z dronů zasáhl nádrž pro uskladnění pohonných hmot v přístavu Dakm. Podle agentury AP v přístavu doplňovala pohonné hmoty i americká letadlová loď Abraham Lincoln, která se nyní nachází v Arabském moři.
Izraelská média tvrdí, že Katar za poslední den útočil na Írán a odpověděl tak na údery Teheránu, které byly zase reakcí na sobotní izraelsko-americké útoky. Vysoce postavený izraelský činitel navíc veřejnoprávní televizi Kan řekl, že židovský stát vychází z toho, že na Írán brzy zaútočí také Saúdská Arábie.
Podle Netanjahua válka nepotrvá roky
Údery na Írán podle Netanjahua potrvají určitý čas, ale „nebudou to roky“. Operaci Netanjahu v rozhovoru s Fox News zdůvodnil tím, že Írán podle něj budoval nové podzemní objekty, které by chránily jeho raketový a balistický program.
„Důvod, proč jsme museli jednat teď, je ten, že poté, co jsme zasáhli jejich jaderná zařízení a jejich balistický program (…) začali budovat nová zařízení (…) podzemní bunkry, které by během několika měsíců učinily jejich balistický program a jejich program vývoje atomové bomby nezranitelnými vůči útokům,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro Fox News s odkazem na loňské červnové bombardování íránských jaderných provozů Spojenými státy a Izraelem.
Izrael informoval o svých pondělních útocích
Izraelské letectvo v pondělí večer intenzivně bombardovalo prezidentský palác, sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti a centrum pro výcvik armádních důstojníků v Teheránu, oznámila v úterý izraelská armáda. Server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na její prohlášení napsal, že přibližně sto izraelských bojových letounů shodilo na klíčový komplex v centru Teheránu přes 250 bomb.
„Komplex vedení teroristického režimu je jedním z nejzabezpečenějších objektů v Íránu a rozkládá se přes mnoho ulic v centru Teheránu,“ sdělila armáda. Areál označila za nejdůležitější ústředí íránského režimu, odkud jeho představitelé hodnotili vývoj svého jaderného programu a také „pokrok v úsilí o zničení státu Izrael“.
Spojené státy a Izrael zahájily útok na Írán v sobotu s cílem zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump zmiňoval, že země nesmí získat jaderné zbraně. Jeden z úderů zabil duchovního vůdce Alího Chameneího, zemřelo také téměř pět desítek dalších předních činitelů. Trump poznamenal, že předpoklad trvání americké vojenské operace byl čtyři až pět týdnů, daří se ale postupovat rychleji, než bylo plánováno.
