Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
Cílem francouzsko-německé spolupráce je podle dokumentu posílit systémy kolektivní obrany a posílit bezpečnost Evropy jako celku. Pozornost bude věnována také koordinaci se Spojenými státy, Británií a dalšími spojenci včetně států v NATO.
„Francie a Německo se dohodly, že od letošního roku podniknou konkrétní kroky, včetně německé účasti na francouzských jaderných cvičeních a rozvoje konvenčních kapacit s evropskými partnery,“ stojí v prohlášení.
„Francouzsko-německá spolupráce je založena na společném porozumění, že jaderný rozměr odstrašování zůstává základním kamenem evropské bezpečnosti,“ sdělily země s tím, že jejich společná snaha se opírá o jaderné zbraně Spojených států umístěné v Evropě a o jaderné kapacity Francie a Británie. Smysl spolupráce má být podle prohlášení rozšířit, nikoliv nahradit jaderné odstrašení, které poskytuje NATO, a obě země budou nadále plnit své závazky podle mezinárodního práva – včetně Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Zájem má i Polsko
Polsko jedná s Francií a nejbližšími evropskými spojenci o programu jaderného odstrašování, oznámil zároveň v pondělí předseda polské vlády Donald Tusk. „Vyzbrojujeme se společně s našimi přáteli, aby se naši nepřátelé nikdy neodvážili na nás zaútočit,“ napsal Tusk na sociální síti X.
Varšava již v minulosti projevovala zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní na polském území. Například v roce 2022 bývalý polský prezident Andrzej Duda navrhl tehdejší administrativě prezidenta Joea Bidena, aby Polsko zařadila do programu sdílení jaderných zbraní v rámci NATO, ale neúspěšně. Loni v březnu pak Duda vyzval Spojené státy k rozmístění jaderných zbraní v Polsku kvůli odstrašení Ruska od další agrese.
Francie navýší počet jaderných zbraní
Podle Macrona musí Francie zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu, ale musí si při tom zachovat suverenitu. „Naše bezpečnost nikdy nebyla chápána výhradně v mezích našeho území,“ uvedl francouzský prezident. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic. Aktualizaci francouzské jaderné politiky nazval „pokročilým odstrašováním“.
„Politika pokročilého odstrašování je postupný proces, který nabízí našim partnerům možnost účastnit se odstrašovacích cvičení,“ vysvětlil Macron. Podle agentury Reuters bude hrát klíčovou roli v této politice Německo, a to za přispění Polska, Nizozemska, Belgie a Dánska.
Kodaň uzavřela s Francií dohodu o strategickém jaderném odstrašování, oznámila v pondělí dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Podle francouzského prezidenta nabídne tento přístup novou „strategickou hloubku v souladu s bezpečnostními výzvami v Evropě“. Macron dodal, že Paříž povolí dočasné nasazení svých „jaderných“ letadel ve spojeneckých zemích. Již v minulosti uváděl, že Francie otevře debatu o rozšíření svého jaderného deštníku na evropské partnery.
Spravedlivé rozdělení bezpečnostního úsilí
Macron vyzval evropské státy ke spravedlivému rozdělení bezpečnostního úsilí. Mezi tři hlavní oblasti, ve kterých kontinent podle něj potřebuje posílit svou obranu, patří schopnost detekovat a sledovat rakety prostřednictvím kombinace satelitů a radarů, kontrola vzdušného prostoru s rozšířenou protivzdušnou obranou a schopnost zasahovat cíle hluboko na nepřátelském území. „Tím, že se k nám partnerské země připojí, mohou pomoci posílit schopnosti Evropy v těchto třech oblastech,“ dodal Macron.
Evropa si dle něj zvykla na to, že její bezpečnost závisí na dodržování pravidel stanovených třetími stranami. „(Jde o) Dohody z období studené války, vyjednané jinými než námi, a to i v případech, kdy se nás týkaly, a které ti, kdo je podepsali, vypověděli bez jakékoli konzultace, přestože byli našimi spojenci,“ dodal Macron.
Narážel tím například na to, že Spojené státy odstoupily od smlouvy o protiraketové obraně, nebo na nedávné vypršení dohody Nový START mezi USA a Ruskem, která omezovala počet jaderných hlavic na 1550 na každé straně a počet nosičů na 700.
Jaderné odstrašení je základní prvek francouzské vojenské doktríny, kterou zavedl na počátku studené války tehdejší prezident země Charles de Gaulle. Francouzská politika je založena na vzdušných a námořních silách, stíhacích letounech Rafale a jaderných ponorkách třídy Triomphant.
Francie na bezpečnostní konferenci v Mnichově tento měsíc zahájila strategický dialog s Německem a dalšími evropskými zeměmi o přeměně své jaderné odstrašující síly. Tato diskuze je podle Macrona součástí překreslení bezpečnostní architektury v Evropě, kdy evropské státy budou muset najít soužití s Ruskem a nebudou se moci tolik spoléhat na bezpečnostní podporu ze strany Spojených států.
