Nový START

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.

Rusko provedlo zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině patrně neúspěšnou zkoušku mezikontinentální balistické rakety. Informoval o tom server televize CNN s odvoláním na dva nejmenované americké zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Sedmasedmdesát let od svržení jaderných bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki opět eskaluje riziko nasazení atomového arzenálu. Rusko přerušilo americké inspekce svých jaderných základen, s nimiž počítá smlouva Nový START. Moskva tvrdí, že jen reaguje na podobné překážky z americké strany.

Rusko-ukrajinský konflikt je jedním z klíčových bezpečnostních témat, která aktuálně hýbou světovou politikou. Z pohledu Kremlu může být dílčím cílem této krize i vyjednání nové úmluvy o zbraních s kratším a středním doletem v Evropě, uvedl v rozhovoru bezpečnostní analytik Michal Smetana. V případě konvenčního ozbrojeného konfliktu by podle Smetany při společném postupu států NATO mělo Rusko jen malou šanci zvítězit. Existuje i obava, že by Moskva mohla sáhnout k omezenému použití jaderných zbraní, tento scénář je ale extrémně nepravděpodobný, podotkl analytik.

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Ruští zákonodárci podpořili prodloužení rusko-americké smlouvy o kontrole jaderných zbraní, na němž se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Smlouva, známá též jako START 3, byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost měla vypršet 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně.

Rusko a Spojené státy se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START a obě strany si vyměnily příslušné diplomatické nóty. Uvedl to na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma telefonicky hovořil se šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Ruský deník Kommersant dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že úmluva bude prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek.