Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.
„Čína sice má ambice stát se světovou supervelmocí jako takovou, nicméně její jaderný arzenál tomu neodpovídá,“ řekl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Připomněl, že čínských jaderných hlavic je jen o něco málo víc než těch francouzských nebo britských.
„Čína určitě v následujících letech bude chtít navýšit a dokonce znásobit svůj jaderný arzenál a svoji odstrašující kapacitu v této oblasti,“ prohlásil. Domnívá se, že to nesouvisí s nedávným pozastavením smlouvy Nový START ze strany Ruska, jako spíš s konfliktem na Ukrajině.
Podobný názor má i analytička Ivana Karásková. „V posledních letech Čína začala silně posilovat své jaderné odstrašení a rozšiřovat jaderná sila – v roce 2021 se hovořilo o budování až dvou set nových sil v Kan-su a Sin-ťiangu,“ řekla.
Čína přitom po dlouhá desetiletí udržovala minimalistický jaderný arzenál. Čínský vůdce Mao Ce-tung považoval jaderné zbraně za „papírové tygry“. Čínští představitelé v minulosti prohlašovali, že je nikdy nepoužijí jako první, doplnila analytička.
„Posilování jaderných kapacit je součástí celkového většího důrazu na armádu a její modernizaci ze strany současného čínského vedení. Je ale také výsledkem toho, že Čína považuje v budoucnosti nějaký střet se Spojenými státy za pravděpodobný. Válka na Ukrajině tyto tendence pouze urychlila,“ uvedla Karásková.
Zpráva Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) v loňském roce uvedla, že „Čína se nachází uprostřed výrazného rozšiřování svého arzenálu jaderných zbraní, které podle satelitních snímků zahrnuje výstavbu více než tří set nových raketových sil“. Podle Pentagonu by Peking mohl do roku 2027 disponovat sedmi sty hlavicemi, napsal server Voice of America (VOA).
Na světě existují pouze dvě jaderné supervelmoci, kterými jsou Spojené státy americké a Ruská federace. Ty dohromady drží přes devadesát procent celosvětových zásob jaderných zbraní.
Válka na Ukrajině uspíší jaderné zbrojení, míní analytik
„Brzy se dostaneme do bodu, kdy by se poprvé od konce studené války mohl začít zvyšovat globální počet jaderných zbraní ve světě,“ řekl loni v létě serveru VOA jeden ze spoluautorů zprávy SIPRI Matt Korda. Smlouva o nešíření jaderných zbraní nakonec v závěru minulého století splnila svůj účel a vedla k tomu, že se nerozšířily k dalším státům, konstatoval server VOA.
Od vývoje jaderných zbraní upustila například Brazílie nebo Argentina. Ve fázi úvah o spuštění jaderného programu se nacházelo i Švýcarsko. „Víme, že Austrálie uvažovala o jaderných zbraních. Jižní Afrika je dokonce měla a pak se jich dobrovolně zbavila,“ připomněl Bříza. Tento trend by se ale mohl změnit.
„V příštích letech bude velmi obtížné dosáhnout pokroku v odzbrojování kvůli válce a kvůli tomu, jak Putin mluví o svých jaderných zbraních,“ řekl Korda ze SIPRI. Putinova prohlášení podle něj nutí „mnoho dalších jaderných států přemýšlet o svých vlastních jaderných strategiích“.
- Jejím cílem je zabránit šíření jaderných zbraní a zbrojních technologií, podpořit spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie a přispět k dosažení jaderného odzbrojení.
- Smlouva byla podepsána v roce 1968 a v platnost vstoupila v roce 1970. Dne 11. května 1995 byla platnost smlouvy prodloužena na dobu neurčitou.
- Ke smlouvě se připojilo celkem 191 států, včetně pěti států vlastnících jaderné zbraně. Nepřipojila se Indie, Izrael, Jižní Súdán a Pákistán. Korejská lidově demokratická republika smlouvu přijala, ale později vypověděla.
- Pro podporu cíle nešíření jaderných zbraní smlouva zřídila systém záruk, za který odpovídá Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Záruky slouží k ověřování dodržování smlouvy prostřednictvím inspekcí prováděných MAAE.
Polské ambice a princip odstrašení
Bříza se rovněž obává, že válka na Ukrajině by mohla přivést některé státy k usilování o jaderné zbraně. Podle něj se také spekuluje o tom, zda by k napadení Ukrajiny došlo, kdyby stále disponovala jadernými zbraněmi, kterých se zbavila v polovině devadesátých let výměnou za bezpečnostní záruky od Spojených států i Ruska.
„Minimálně stát typu Polsko by rád měl na svém území jaderné zbraně. Je těžké prosadit, aby si Polsko samo vyvinulo jadernou zbraň, ale spíš se jedná o takzvaný nuclear sharing,“ vysvětlil politolog.
Je to již fungující koncept, který umožňuje některým státům NATO mít na svém území jaderné zbraně Spojených států amerických. V současnosti toho využívá Německo, Nizozemsko, Belgie, Itálie a Turecko, které za tím účelem mají připravené nosiče s vycvičeným personálem. „O to by Polsko velmi stálo, aby se stalo součástí tohoto spolku,“ doplnil Bříza.
K jejich nasazení může dojít na základě společného rozhodnutí USA a daného státu. Když s jejich nasazením Washington souhlasí, lze osadit dané letouny jadernými hlavicemi, které následně mohou být za určitých podmínek použité. Státy, u kterých jsou zbraně uložené, však nemohou o jejich použití rozhodnout samostatně.
„Ve chvíli, kdy například Kim Čong-un (vůdce KLDR - pozn. red.) vidí, co se děje na Ukrajině, tak moc dobře ví, že kdyby nedisponoval tou odstrašovací silou ve formě jaderných zbraní jako takových, tak ohrožení existence jeho režimu by bylo podstatně větší,“ prohlásil politolog.
Podle něj jsou na světě státy, které by za určitých podmínek uvažovaly, zda se mohou se Severní Koreou vojensky utkat. Dokud ale Pchjongjang vlastní jadernou zbraň, není to možné. „Když je ve vašem arzenálu jaderná zbraň, tak vás za určitých podmínek činí prakticky nenapadnutelným,“ doplnil Bříza a připomněl íránský jaderný program, který vyvolává určité znepokojení i mezi analytiky SIPRI.
Ruské pozastavení bilaterální smlouvy Nový START
„Všimněme si, že prezident Putin od smlouvy Nový START neodstoupil, pouze ji pozastavil. Následně, když se vzedmula vlna reakcí světových lídrů, tak ministerstvo Ruské federace dané prohlášení mírnilo. Sice platí, co řekl prezident Putin, ale zároveň Rusko bude pokračovat v dodržování limitů smlouvy,“ upozornil Bříza.
Politolog prohlásil, že ze strany Ruska se jedná pouze o další krok diplomatického zastrašování. Připomněl, že od začátku války bylo možné sledovat několik podobných eskalací. „Prezident Putin používá jaderné zbraně, aby odradil Západ od větší pomoci na Ukrajině, respektive přímé angažovanosti na Ukrajině.“
Ve zveřejněných poznámkách mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zaznělo, že Rusko neobnoví účast na smlouvě Nový START, dokud Washington nebude naslouchat postojům Moskvy, napsala agentura Reuters. V rozhovoru pro deník Izvestija Peskov rovněž prohlásil, že NATO „již nevystupuje jako jednotný blok našich protivníků, ale jako našich nepřátel“.
- Bilaterální smlouva Nový START uzavřená mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací směřuje ke snížení a omezení strategických jaderných zbraní těchto dvou jaderných velmocí.
- Smlouva vstoupila v platnost 5. února 2011. Jak Spojené státy, tak Ruská federace splnily ústřední limity smlouvy New START do 5. února 2018. Tyto limity jsou:
- 700 rozmístěných mezikontinentálních balistických raket (ICBM), rozmístěných balistických raket odpalovaných z ponorek (SLBM) a rozmístěných těžkých bombardérů vybavených jadernou výzbrojí.
- 1550 jaderných hlavic na rozmístěných ICBM, rozmístěných SLBM a rozmístěných těžkých bombardérech vybavených jadernou výzbrojí (každý takový těžký bombardér se do tohoto limitu počítá jako jedna hlavice).
- 800 rozmístěných a nerozmístěných odpalovacích zařízení ICBM, SLBM a těžkých bombardérů vybavených jadernou výzbrojí.
Jaderné strategie Indie, Francie a Velké Británie
„Indie má svůj jaderný arzenál velmi omezený a slouží hlavně k odstrašení sousedního Pákistánu. Tam by závody ve zbrojení začaly pouze, kdyby i Pákistán začal navyšovat počty svých jaderných hlavic,“ prohlásil Bříza.
Podle jeho názoru se ani Francie nebo Spojené království nebudou snažit o navýšení svého jaderného arzenálu. „Jejich kapacita je dostatečná, obě země disponují nižšími stovkami hlavic. Ekonomické výdaje s tím spojené by pro obě strany byly nejspíš zbytečné,“ míní politolog.
Velká Británie však loni uvedla, že zvýší strop svých celkových zásob hlavic a nebude nadále zveřejňovat údaje o operačních jaderných zbraních země, napsal server VOA.
Bříza připustil, že kdyby k tomu došlo, bude se jednat o jednotky nebo nižší desítky hlavic, na rozdíl od Číny, „kde to budou stovky jaderných hlavic“.
- Kromě bilaterální smlouvy Nový START a Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je pro vývoj jaderného odzbrojování důležitá i Smlouva o všeobecném zákazu jedených zkoušek, kterou Česká republika podepsala v New Yorku v roce 1996. Diskutovaná byla i Smlouva o zákazu jaderných zbraní, ale české ministerstvo zahraničí upozornilo, že připojení k této dohodě by bylo v rozporu se závazky České republiky v NATO.
