KLDR

Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského vůdce Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem uvedl, že dohoda mezi Ruskem a Severní Korejí podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda. Ze Severní Koreje odjel Putin do Vietnamu, s nímž chce také posílit vztahy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un podepsali v Pchjongjangu dohodu o komplexním strategickém partnerství, informovala ruská státní agentura TASS. Putin podle ní poté uvedl, že dohoda předpokládá vzájemnou pomoc obou států v případě agrese proti některému z nich. Severokorejská média už předtím informovala, že Putin a Kim se dohodli na prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi. Podle Kima vstupují vztahy Ruska a KLDR do období nového velkého rozkvětu. Putin byl na první návštěvě KLDR za 24 let. Posléze se ruský vládce přesunul na návštěvu Vietnamu.

Ruský vůdce Vladimir Putin dorazil do KLDR. Jeho letadlo přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu tak zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. V článku pro tamní média předtím šéf Kremlu poděkoval Severní Koreji za podporu ve válce proti Ukrajině. Západní země se však domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici. Moskva i Pchjongjang to však odmítají. Obě země podle Putina spojuje, že odmítají světový řád vedený Spojenými státy.

Desítky vojáků KLDR překročily demarkační linii na hranici s Jižní Koreou, píše agentura AFP s odkazem na jihokorejská média. Jihokorejští vojáci reagovali na překročení demarkační linie varovnými výstřely. Podle velení jihokorejské armády vojáky KLDR při jiném incidentu zranil či zabil výbuch min v demilitarizovaném pásmu.

Severokorejští vojáci v neděli krátce překročili hranice s Jižní Koreou, jejíž armáda na to reagovala varovnými výstřely. Oznámil to jihokorejský generální štáb. KLDR předtím vypustila na území svého jižního souseda stovky balonů s odpadem.

Jižní Korea oznámila, že v oblastech na hranicích se Severní Koreou obnoví vysílání propagandy prostřednictvím reproduktorů. Podle agentury AP tak Soul učinil v reakci na shazování odpadků ze severokorejských balonů. Jihokorejská Národní bezpečnostní rada se podle agentury Reuters shodla, že opatření bude „neúnosné“ pro severokorejský režim Kim Čong-una, ale ponese poselství „světla a naděje“ tamním vojákům i dalším lidem.

Jižní Korea pozastaví platnost vojenské dohody, kterou podepsala v roce 2018 s KLDR. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na jihokorejskou prezidentskou kancelář. Soul tak reaguje na stovky balonů s odpadky a hnojem, které Pchjongjang vypouští směrem na jih. Podle Soulu vysílání balonů porušuje dohodu o příměří. Severní Korea uvedla, že jsou odvetou za jihokorejské letáky shazované na území KLDR.

Severní Korea v noci na neděli vyslala do Jižní Koreje zhruba 600 balonů s odpadky, oznámila jihokorejská armáda. KLDR již ve středu poslala na svého jižního souseda stovky balonů s odpadky a hnojem, což označila za upřímný dárek. Soul označil krok Pchjongjangu za nebezpečný a ubohý.

Jižní Korea ve středu obvinila svého severního souseda, že přes společnou hranici vyslal velké množství balonů, které nad jihokorejským územím shazovaly předměty včetně odpadků a exkrementů. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Soul čin komunistické diktatury odsoudil jako nebezpečný.

Premiéři Japonska a Číny Fumio Kišida a Li Čchiang a prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol v pondělí vyzvali k větší vzájemné spolupráci, napsala agentura Reuters. Shodli se na nutnosti denuklearizace Korejského poloostrova, kterou označili za společný zájem na cestě k míru. Lídři trojice východoasijských zemí se sešli v Soulu na prvním summitu v tomto formátu po téměř pěti letech. Japonsko mezitím informovalo o záměru KLDR vypustit do vesmíru družici. Pchjongjang později oznámil, že raketa nesoucí špionážní družici vybuchla během první fáze startu. Výzvu k denuklearizaci označil za velkou politickou provokaci.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Vladimir Putin přijal v Kremlu srbského filmaře Emira Kusturicu. Pro izolovaný ruský režim to byla vzácná šance ukázat, že dokáže získat sympatie a návštěvu umělce pohotově využil ve své propagandě. Setkání ale také připomnělo, že autoritářští vůdci stále mají pro některé umělce značnou přitažlivost.

Předseda japonské vlády Fumio Kišida navrhl brzké uspořádání summitu s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Kišida řekl, že je důležité diskutovat s představiteli komunistické země na nejvyšší úrovni. Dostalo se mu však tvrdé odpovědi od sestry severokorejského vůdce Kim Jo-čong, podle které nelze složité vztahy obou zemí zlepšit pouhým nápadem na uspořádání summitu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pondělí dohlížel na cvičení dělostřeleckých jednotek na západě země. Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA jsou „nově vybavené supervelkými“ odpalovacími zařízeními. Odehrálo se v době návštěvy Jižní Koreje americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Teherán na Blízkém východě dlouhodobě rozpoutává konflikty a zkouší, kam až se svým terorizováním amerických sil může zajít, proto bylo třeba ukázat, že zabití amerických vojáků je překročením červené linie. V rozhovoru pro ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Nastavit druhou tvář, jak si možná v tomto případě představovala Unie, podle něj není správnou cestou. Spojené státy útočily na proíránské milice dva dny po sobě a zasáhly desítky cílů. V pondělí se bude eskalací na Blízkém východě na popud Ruska zabývat Rada bezpečnosti OSN.

Na Korejském poloostrově to zase jednou vře. Pchjongjang zostřuje rétoriku vůči jižnímu sousedovi a diktátor Kim Čong-un vydává příkazy k přípravám na válku, zatímco zpřetrhává diplomatické kanály a strhává pomníky jednoty korejského národa. Region se může stát dalším ohniskem nestability a tamní situaci sledují všichni významní hráči.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un při návštěvě loděnic v přístavním městě Nampcho vyzval k posílení vojenského námořnictva. Podle něj je to klíčový úkol v přípravě na válku, napsaly zahraniční agentury s odkazem na severokorejská státní média. V pátek ráno pak Jižní Korea informovala, že podle její armády KLDR vypálila na západním pobřeží několik střel s plochou dráhou letu.

V únoru plánuje expertní panel Organizace spojených národů vydat první zprávu o dodávkách severokorejské munice do Ruska, kterou podle Kyjeva i Washingtonu Moskva nasazuje ve válce proti Ukrajině. Vývoz zbraní z KLDR zakazuje několik rezolucí Rady bezpečnosti, jíž je Moskva stálým členem. Důkazy o severokorejských zásilkách na ruský Dálný východ se množí od října minulého roku. Ty poslední dodala OSN Velká Británie tento týden.

Jihokorejští aktivisté zveřejnili video, na kterém severokorejské úřady odsuzují dva šestnáctileté studenty k dvanácti letům nucených prací. Provinili se tím, že se dívali na filmy vyrobené v sousední demokratické zemi. To je v totalitní KLDR zakázáno, stejně jako veškerá produkce jihokorejského zábavního průmyslu. Jde o případ z roku 2022, jeden z jihokorejských think-tanků se k záběrům dostal teď a předal je britské BBC. Pravost záběrů nelze nezávisle ověřit.

Severní Korea oznámila, že u východního pobřeží provedla test svého podmořského systému „Heil-5-23“. Podle agentury Reuters se pod názvem skrývají podvodní útočné drony schopné nést jaderné zbraně. Pchjongjang zkouškou reagoval na společné námořní cvičení Jižní Koreje, Spojených států a Japonska, které se konalo tento týden. Soul severokorejský test označil za provokaci.