Univerzita Karlova

Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.

Zlínští středoškoláci se můžou pochlubit úspěšným vědeckým pokusem. Během několika dní vypočítali nekonečné číslo pí na biliony desetinných míst. Využili k tomu výkonné počítačové servery, jeden stojí i 140 tisíc korun. Středoškoláci ho ale pro svůj projekt získali zadarmo. Nejslavnější matematická konstanta udává poměr obvodu kruhu k jeho průměru. Běžně se ale používá i k testování výkonu počítače.

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.

Vláda plánuje zvednout výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Politici nyní zvažují, kde na to vzít peníze. Někteří po vzoru odvodů energetických firem a bank navrhují i speciální daň pro zbrojní průmysl. Jako jedno z možných opatření to navrhuje třeba předseda ANO Andrej Babiš. Ministryně obrany Jana Černochová a šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) jsou ale proti. Otázku, jak vyšší výdaje na obranu financovat, řeší i odborníci.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.

Do zahraničí loni vyjel v rámci programu Erasmus+ rekordní počet studentů. Podle dat Domu zahraniční spolupráce (DZS) jich bylo už 35 tisíc, v roce 2019 to bylo bezmála 22 tisíc studentů. Zájem je každý rok vyšší, univerzity tak musejí některé přihlášky odmítnout nebo zkrátit délku pobytu. Rozpočet přidělený Evropskou komisí podle mluvčí DZS Martiny Nevolné nestačí, některé univerzity se tak rozhodly přispívat na výjezdy i z vlastních peněz.

Nový kanadský premiér Mark Carney vypsal předčasné volby na 28. dubna. Podle analytiků může jít o „vabank“, ještě před nedávnem totiž jeho liberálové silně zaostávali v předvolebních průzkumech za konzervativci. Kartami ale zásadně zamíchala asertivní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho rétorika o připojení Kanady k USA. Kanadistka Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Horizontu ČT24 potvrdila, že hlavním tématem voleb budou vztahy s USA, budoucí premiér však podle ní nebude mít snadnou výchozí pozici.

Prorektor pro vnější vztahy Univerzity Karlovy (UK) Martin Vlach rezignuje k 30. dubnu na svou funkci, rezignační dopis zaslal rektorce Mileně Králíčkové. Uvedl, že nechce být součástí její volební kampaně. Králíčková vede univerzitu od února 2022, čtyřleté funkční období jí skončí příští rok.

Jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou živelní pohromy, ale i teroristický útok nebo válka, či jaká je úloha armády, jsou témata, která si mohou začít s novým vzdělávacím programem osvojovat děti na základních školách. Odborníci z resortu obrany už začali s výukou prvních budoucích učitelů. O dalších vzdělávacích kurzech na tato témata chce s pedagogickými fakultami jednat i ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o dovolání starožitníka Josefa Salmona. Dostal podmínku a peněžitý trest za to, že prodal Univerzitě Karlově zakládací listinu ze 14. století, ačkoli prý věděl, že byla kdysi ukradena. Prodal takto i další archiválie. Jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud. Hlavním důvodem zásahu je to, že Nejvyšší soud neposkytl Salmonovi vyjádření, které k jeho dovolání, později odmítnutému, sepsalo státní zastupitelství.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných pedagogů. Základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů, vyplývá z analýzy, kterou v úterý představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podíl nekvalifikované výuky by se tak mohl zvýšit na více než dvacet procent. Nyní je na ZŠ odučeno asi deset procent hodin učiteli bez učitelské kvalifikace, na středních asi sedm procent. O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých předmětů se mluví dlouhodobě.

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.

Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry. Navýšení je naplánováno na dvanáct let. V následujících týdnech školy podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Původní chybnou informaci, že k navýšení o pětinu dojde teprve v letech 2026 až 2037, ministerstvo zdravotnictví po tiskové konferenci upřesnilo.

Loňský rok byl mimořádný z hlediska výzev a projektů, uvedla v Událostech, komentářích rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v reakci na kritiku výše odměn managementu univerzity. Vyjádření tiskového oddělení UK, které odměny dávalo do souvislosti s předloňskou střelbou na filozofické fakultě, však podle ní nebylo „šťastné“. Místopředseda akademického senátu školy a jeden ze signatářů dopisu Andrej Farkaš uvedl, že tragická událost se v minulosti použila k překrytí selhání.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Vysoké školy v Praze, Brně, Plzni i dalších českých městech od příštího akademického roku otevírají řadu nových studijních programů. Reagují tím zejména na aktuální trendy, vlivem kterých se mění požadavky na absolventy v daném oboru. Některé programy jsou přitom podle mluvčích univerzit unikátní nejen v českém, ale i středoevropském kontextu.

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?

Poslanci měli ve středu na programu jednání o zprávě vyšetřovací komise týkající se předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vláda by podle dolní komory měla předložit návrh zákazu tlumičů hluku na krátké střelné zbraně, tedy na pistole a revolvery.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková odvolala na návrh Akademického senátu Katolické teologické fakulty (KTF) děkana fakulty Jaroslava Brože. Odvolání nabude účinnosti v pondělí 10. února. Rektorka to uvedla na jednání akademického senátu univerzity.

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.