Univerzita Karlova strana 5 z 5

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Svět si připomněl již rok ode dne, kdy Rusko otevřeně zaútočilo na Ukrajinu. Drží západní státy v době války při sobě? Jak se bude Rusko jako země vyvíjet dále a jak bude konflikt pokračovat? Jak by měl vypadat proces s válečnými zločinci? I o tom v Událostech, komentářích hovořili bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Design počítačových her nebo chemická kybernetika – s příchodem nových trendů každoročně vznikají i nové programy na vysokých školách. Otevřít by se tyto obory měly v příštím akademickém roce. České televizi to potvrdili mluvčí vysokých škol. Řada z nich ale stále čeká na vyřízení všech oficiálních dokumentů.

Členové České konference rektorů (ČKR) na svém pátečním zasedání odsoudili sexuální obtěžování v prostředí univerzit a diskriminační chování. Zároveň vyzvali k tomu, aby problematické chování na půdách univerzit a jednotlivých fakult a dalších výzkumných pracovišť akademici netolerovali. Za zásadní označili to, aby vysoké školy byly bezpečným prostředím pro studenty i pracovníky. O závěrech jednání informoval předseda ČKR a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR Miroslav Vaněk po výzvě k odstoupení kvůli podezření z obtěžování studentek rezignoval. Informaci serveru Deník N potvrdila předsedkyně Rady ÚSD Adéla Gjuričová. K odstoupení Vaňka vyzvaly v pondělí orgány ústavu kvůli podezření z obtěžování studentek Fakulty humanitních studií (FHS) Univerzity Karlovy (UK) v Praze, kde Vaněk působí jako vyučující. Ze stejného důvodu už dříve rezignoval zástupce ředitele ústavu a pedagog FHS Pavel Mücke. Vaněk a Mücke dříve řekli, že se cítí nevinní.

Posluchárnu Univerzity Karlovy musela vyměnit za tajné přednášky ve vězeňské cele. O osudu univerzitní profesorky Růženy Vackové napsala divadelní scénář herečka Lucie Trmíková. Hru v režii Jana Nebeského uvádí spolek Jedl na malé scéně Švandova divadla v Praze, pod názvem Ženy, držte huby!

Na Univerzitě Karlově (UK) z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové vznikla podle mluvčího UK Václava Hájka komise, která má doporučit další postup ohledně podezření na obtěžování studentek Fakulty humanitních studií ze strany některých vyučujících. Rada Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd na webu napsala, že se podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu a jeho zástupce vůči studentkám zabývala v pondělí a příští týden ho bude řešit s dozorčí radou ústavu.

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se dohodla na rozvázání pracovního poměru s jedním z učitelů podezřelých z nevhodného chování ke studentkám. Rektor Martin Bareš nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti. Podle tiskové zprávy univerzity bude kontrola hotová do konce února. Hodnocení jsou anonymní a mohou kromě sexuálního obtěžování ukázat i na další případy nevhodného chování.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Nově zvolený prezident Petr Pavel by se mohl s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem setkat v dohledné době. Probrat by s ním mimo jiné chtěl situaci kolem Ústavního soudu (ÚS). Podle nově zvoleného prezidenta by Zeman příštího šéfa této instituce vybírat neměl. Zeman to však nevyloučil – a vyžádal si expertizu, na základě které se rozhodne. Stávající předseda ÚS Pavel Rychetský si myslí, že by jmenování jeho nástupce Zemanem členové soudu nepřijali.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš by nyní v prvním kole prezidentské volby dostal podle volebního modelu agentury Ipsos 28,6 procenta hlasů. V těsném závěsu za ním by byl někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel s 27,8 procenta. Naopak podle agentury Median by první kolo vyhrál Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Podle obou průzkumů by pak třetí místo zaujala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která by podle agentury Ipsos získala 24,6 procenta hlasů a podle agentury Median 21 procent hlasů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Tomáš Zima. Lékař v minulosti vedl nejprve 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, následně se stal rektorem. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na konci května 2022. Na ministerstvo vnitra svou přihlášku podal v polovině října po senátorských volbách. Jeho kandidaturu podpořilo 13 senátorů, některým však po volbách mandát zanikl.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Před rokem lékaři často pečovali i o těhotné ženy s vážným průběhem covidu. Mimořádně těžké chvíle prožila i rodina malé Rozárky. Její matka onemocněla v druhé polovině těhotenství, dítě museli lékaři předčasně porodit. Obě pak strávily v nemocnici na ARO řadu dnů.

Ruská televize po zahraničních novinářích chtěla, aby říkali, že Západ je špatný a Rusko skvělé. Její pozvání David Miřejovský odmítl, přesto by se právě do této země chtěl pracovně vrátit. „Novinářsky to tam bude v příštích letech strašně zajímavé sledovat,“ vysvětluje redaktor zahraniční redakce ČT. Po deseti letech zahraničních cest zakotvil v Česku a momentálně pracuje na knize o své štaci ve Spojených státech. Věnovat se v ní chce mimo jiné otázce zbraní, ke kterým má sám kladný vztah. I to odhalil v podcastu Background ČT24.

Posledním hostem Hyde Parku, kde prezidentští kandidáti odpovídali na dotazy diváků i politiků, byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Hlava státu by podle něj měla být sociálně vnímavá, mít ráda svou vlast a být schopna vyjednávat. Prezident by měl také stimulovat vládu k některým krokům. „Vláda by měla být aktivní – když není, prezident je tu od toho, aby jí to připomněl,“ uvedl. Válka na Ukrajině je podle něj selháním diplomacie. „Mělo by se diskutovat a vést diplomatická jednání,“ prohlásil kandidát na prezidenta.

Tomáš Zima má charakter, aby dokázal být dobrým prezidentem republiky, shodují se jeho podporovatelé – bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes a plastický chirurg Jan Měšťák. Sám Zima, který byl osm let rektorem Univerzity Karlovy, před volbami objíždí regiony a bojuje i s tím, že se voliči oslovení agenturami pro výzkum veřejného mínění na jeho stranu zatím příliš nekloní. Česká televize strávila jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Zimou natáčel Milan Brunclík.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Mariánské Lázně řeší problém s příchodem dalších uprchlíků z Ukrajiny, kterou na začátku roku napadla ruská armáda. Kvůli vysokému počtu běženců už bylo nutné otevřít další školu. V lázeňském městě je dnes už více než čtyři sta dětí z Ukrajiny. Starosta tak požádá o pomoc ministerstvo školství, situaci v pondělí řeší také zastupitelstvo Karlovarského kraje.