Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.
Většina lékařských fakult letos přijala rekordní počet přihlášek
Nejvíce studentů se letos přihlásilo na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (LF MU), kde je počet přihlášek rok od roku rekordní a nejvyšší napříč fakultami Masarykovy univerzity. Letos tam přijali 3402 přihlášek na všeobecné a 1416 na zubní lékařství. Kapacity jsou však 430, respektive 55 studentů. Přijato jich je ale vždy více tak, aby se na začátku akademického roku kapacity naplnily.
„Vždy se jedná o vyšší číslo, protože ne všichni přijatí se následně zapíší do studia. Konkrétní číslo přijatých tedy reflektuje průměrnou ‚zápisovost‘ minulých let. Pro Všeobecné lékařství je to kolem osmdesáti procent,“ uvedla proděkanka pro výuku v preklinických oborech všeobecného lékařství a přijímací řízení LF MU Kateřina Kaňková.
Oproti loňsku pozorují zvýšený zájem o studium medicíny všechny lékařské fakulty v republice až na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde je však dlouhodobě počet přihlášek stabilní. Letos se přihlásilo 2874 studentů, což je zároveň druhý nejvyšší počet přihlášek ze všech lékařských fakult v Česku.
V posledních letech bývá na všeobecné lékařství přijato kolem dvanácti set studentů, ke studiu se jich pak zapisuje zhruba polovina. Naopak zvýšený zájem je o nelékařské obory. „Pro zdravotnictví jsou to také klíčové pozice, které v budoucnu budou chybět. Snažíme se proto na tento zájem reagovat a podporovat ho, ale z ekonomických důvodů nemůžeme navyšovat počet studentů nelékařských programů,“ vysvětlil děkan 1. LF UK Martin Vokurka.
„Kapacity všech lékařských fakult jsou naplněny, neboť od roku 2019 přijímají na základě ministerské pobídky o patnáct procent studentů více,“ doplnil ke kapacitám pro všeobecné lékařství děkan Lékařské fakulty v Plzni Jindřich Fínek. Tam se na tento obor přihlásilo rekordních 2461 studentů, což je oproti loňsku nárůst o více než dvacet procent. Počet přihlášek na zubní lékařství se zvýšil o třináct procent.
Na Lékařské fakultě Ostravské univerzity program zubního lékařství otevřeli poprvé letos, čímž si vysvětlují významný nárůst přihlášek. „Mám ovšem velkou radost z toho, že tak významně roste zájem také o studium medicíny,“ uvedl děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Na program všeobecného lékařství se tam letos přihlásilo rekordních 1462 studentů, což je o 33 procent více než vloni.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci narostl počet přihlášek na všeobecné lékařství meziročně o deset procent, na 2. i 3. lékařské fakultě v Praze zaznamenali nárůst přihlášek o osm procent.
Více přihlášek, nejen od jednoho studenta
Děkan Lékařské fakulty v Hradci Králové, kde počet přihlášek roste od roku 2020, Jiří Manďák varuje, že zájem o studium medicíny může být zkreslený možností podat neomezený počet přihlášek na lékařské fakulty a následně se na ně i zapsat.
„Nejlepší studenti jsou takto často přijatí a zapsaní na několik škol současně. Přitom není žádná povinnost, ani po řádném zapsání, na danou školu nastoupit, dokonce ani ohlásit svůj případný úmysl nenastoupit,“ vysvětlil. „Pouze stav, kdy by mohl student podat pouze jednu přihlášku, což v žádném případě neprosazuji, by ukázal skutečný zájem o studium na dané škole, a tak i případnou šanci se na školu dostat,“ dodal.
Možnost, že by rekordní zájem vysvětlovala situace, že jeden student podá přihlášek na různé lékařské fakulty průměrně více než v předešlých letech, rozporují organizátoři přípravných kurzů na medicínu. „Při porovnání loňského a letošního roku vidíme mírný nárůst v počtu přihlášek na studenta z 2,58 vloni na 2,75 letos. Tento minoritní rozdíl ale z našeho pohledu nemůže sám o sobě vysvětlit rekordní zájem o studium na lékařských fakultách ani zvýšení bodové hranice pro přijetí, například na LF MU z 74 na 86 bodů v letošním roce,“ popsal Ondřej Sivera z přípravných kurzů Bmedic.
Podle Sivery k vyššímu zájmu přispívá rozvoj výuky nebo postupné zlepšování pracovních podmínek pro začínající lékaře. Roli také může hrát vývoj demografické křivky, která předpovídá nárůst ještě v následujících letech. „Podle statistického úřadu v současných letech přicházejí na vysoké školy mírně četnější ročníky,“ uzavírá.
Jakub Čopák z NaMedicinu.cz potvrzuje, že ani z jejich průzkumu nevychází, že by si studenti podávali více přihlášek než v minulých letech. Zvýšený zájem o studium medicíny si vysvětluje rostoucím povědomím o důležitosti lékařských oborů, k čemuž přispěla pandemie, zvýšenou poptávkou po zdravotnickém personálu spojenou se stárnutím populace nebo prestiží studia medicíny, které přináší stabilní povolání.
Dvě bývalé studentky Malostranského gymnázia v Praze se shodují na tom, že si podaly přihlášky na všechny pražské fakulty, fakultu v Plzni a jedna z nich ještě v Hradci Králové. Po přijetí na preferovanou fakultu se už ne vždy zúčastnily přijímacího řízení na ty zbývající.
„Když jsem byla přijata do Plzně na známky, věděla jsem předem, že do Hradce nepůjdu,“ uvedla jedna z nich. Druhá studentka šla nakonec ke všem přijímacím řízením. „Pokud by ale na konci nebyly fakulty, na které jsem chtěla nejvíce, nešla bych,“ dodala. Obě dvě se plánují zapsat jen na jedinou fakultu.
