Lékař

Čeští vojenští lékaři se vrátili z náročné mise v Severní Makedonii, kde pomáhali po ničivém požáru klubu ve městě Kočani. Tragédie, která si vyžádala šedesát obětí a více než 150 zraněných, postavila tým specialistů z Ústřední vojenské nemocnice před velmi náročné výzvy. Jak popsali v Událostech, komentářích, mise nebyla standardní.

Lékaři ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně dokončili kompletní rekonstrukci nosu po odstranění rozsáhlého nádoru. Pacient Marián Vanek měl rakovinu nosohrtanu. Na vytvoření nového nosu využili tkáň z jiných částí těla, a to předloktí, žebra nebo čela. Ačkoliv částečných operací po rakovině nebo úrazech už brněnští chirurgové touto metodou provedli čtyřicet, šlo o teprve pátý takto komplikovaný případ v Česku.

Část lidí v Česku dál nemůže sehnat zubního lékaře. Podle České stomatologické komory přitom zubařů neustále přibývá – za poslední rok jich začalo ordinovat dalších 120. Aktuálně jich je v zemi skoro devět tisíc. Často se ale koncentrují ve velkých městech a zhruba desetina z nich nemá smlouvu s pojišťovnou a pacienti si tak za péči musí platit. Někteří proto radši využívají zubní pohotovosti, kam ale patří jen nejakutnější případy.

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.

Po jižních Čechách je služba on-line pohotovosti dostupná na Karlovarsku. Diagnózu lékař obvykle určí po rozhovoru s pacientem, může ho ale také poslat do lékárny pro test. „Například pro CRP test, strep test, případně test na vyšetření moči, pokud má třeba infekci močových cest, která může doplnit informace o stavu,“ vysvětluje praktický lékař Ondřej Tefr. Na dálku pak praktik může předepsat léky, složitější případy odesílá na pohotovost. On-line pohotovost se připravuje už také v Plzeňském kraji. Naopak ve východních Čechách, na Vysočině a Zlínsku hejtmanství službu zavádět nechtějí. Šest krajů její spuštění zvažuje. A chystají ji i některá města – třeba Říčany nebo Znojmo.

Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termíny návštěv za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes tisíc ordinací napříč zaměřeními. Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která specialisté sesbírali už loni. Hrozbou je ale podle nich stárnutí kolegů. Ministerstvo zdravotnictví čekací lhůty zatím nesleduje, změnit to má systém e-žádanek.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl prezidentovi Peteru Pellegrinimu jmenování nyní nezařazeného poslance Rudolfa Huliaka ministrem cestovního ruchu a sportu. V prohlášení to uvedla slovenská prezidentská kancelář, podle které Fico připojil také podpisy čtyř zákonodárců kolem Huliaka. Kabinet si tím ve sněmovně zajistil nejtěsnější možnou většinu; poslanecké kluby menších vládních stran Hlas a Slovenská národná strana (SNS) dříve přišly o celkově šest poslanců.

Papež František má začínající oboustranný zápal plic, uvedly s odvoláním na prohlášení Vatikánu tiskové agentury. Infekci dýchacích cest hlavy katolické církve charakterizoval papežský stát slovy o „komplexním zdravotním stavu“. Tvrdí však, že papež má prý stále dobrou náladu.

Slovenská sněmovna zrušila možnost stíhat za mimořádné situace lékaře, kteří by odmítli pracovat v nemocnicích. Schválila také další změny, na nichž se loni v prosinci dohodla vláda s lékařskými odbory (LOZ) a po kterých nespokojení lékaři hromadně odvolali podané výpovědi. Balík zákonů při hlasování sněmovny podpořili vládní poslanci a většina nezařazených zákonodárců. Opozice předlohu nepodpořila, když tvrdila, že část změn nepomůže pacientům.

Kvůli očkování proti covidu-19 v tehdejším očkovacím centru na Národním fotbalovém stadionu v Bratislavě si policie předvolala k výslechu lékaře a poslance Slobody a Solidarity Tomáše Szalaye. Reagovala na trestní oznámení lékaře Petera Liptáka. Szalay je podezřelý z údajného obecného ohrožení a hrozí mu 25 let vězení až doživotí.

Počet zásahů záchranářů roste skoro ve všech regionech. Důvodů je hned několik, jedním z hlavních je ale stárnutí populace. Rekordní rok má za sebou třeba středočeská záchranka. V největším kraji vloni mířili s majáky k pacientům víc než 160 tisíckrát. V průměru každé tři minuty.

Státní zástupce podal obžalobu na bývalého ředitele Institutu pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) Michala Stiborka, jeho náměstka Jiřího Malého a šéfa IT odboru Petra Rašku. Viní je z vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, informovaly Seznam Zprávy. Trojice obviněných se ke kauze podle webu veřejně nevyjadřuje.

Mateřskou, otcovskou, běžné i dlouhodobé ošetřovné je možné od začátku roku vyřizovat elektronicky. Postup je podobný jako u e-neschopenek. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přijala od 1. do 6. ledna 421 digitálních žádostí o mateřskou a 7066 o ošetřovné. Na úterní tiskové konferenci to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Podle nich systém funguje bez potíží.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Lékaři v Česku loni transplantovali pacientům 952 orgánů, což je nejvíc od prvního voperování orgánu od dárce v roce 1961. Dosud byl rekordním rok 2018. Meziročně jde o nárůst zhruba o desetinu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací. Rekordní byl počet dárců orgánů i operovaných srdcí, plic a ledvin. Naopak nejméně od roku 2011 bylo na konci roku čekajících na transplantaci, na čekací listině je zapsáno 923 osob.

Úbytek ordinací praktických lékařů pro děti se nedaří zastavit. Doktoři stárnou. Jejich zástupci říkají, že je důležité, aby stihli zaučit nástupce. Pomoci mají rezidenční místa, tedy státem dotované pozice pro absolventy. Jejich rozdělení v letošním roce ale někteří lékaři kritizují. Ministerstvo avizuje, že příště víc zohlední lokální nedostupnost.

Německé bezpečnostní složky po pátečním útoku na vánoční trh v Magdeburku čelí rostoucím pochybám o tom, zda situaci nepodcenily. Ukázalo se, že Saúdský Arab spojovaný s útokem měl dlouhodobé spory s úřady a že policie mu loni poslala varovný dopis, protože ho osobně nezastihla. Právě nad využitím pošty se pozastavil deník Bild. Kritiku vyvolává i koncept zabezpečení magdeburského trhu, jelikož útočník do davu u vánočních stánků najel nechráněným vjezdem pro záchranáře. Agentura DPA napsala s odkazem na své zdroje, že útočník, pracující coby psychiatr, zřejmě trpí vážnou duševní chorobou. Není tak dle ní zřejmé, kdo převezme dozor nad vyšetřováním.

V části nemocnic se před koncem roku tenčí zásoby krve. Dárci navíc o svátcích odjíždějí a bývají také častěji nemocní. Třeba ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze mají u některých krevních skupin jen poloviční rezervu. V tamním registru se nachází přibližně osm tisíc dárců, potřebovali by jich ale dvojnásobek.

Slovenský parlament ve středu schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají pacienti.

Slovenská vláda stále hledá řešení ve sporu s tamními lékaři. Bezmála tři a půl tisíce z nich už avizovalo, že chtějí do konce roku odejít. Požadují, aby kabinet Roberta Fica (Smer–SD) splnil své původní sliby – třeba jasnější financování nebo vyšší růst mezd. Slovenský parlament v prvním čtení projednává možnost nakázat lékařům, aby ve službě zůstali i se začátkem nového roku. Ministerstvo zdravotnictví navzdory tomu tvrdí, že většině požadavků vyhovělo, s tím však odbory nesouhlasí.

Zaměstnanci nemocnice v Nymburku podávají hromadné výpovědi. Reagují tak na odvolání jednatelky Nely Kvačkové, kterou po pěti letech z funkce odvolali radní kvůli neshodám na dalším směřování a spolupráci. Nemocnice patří městu. Nový jednatel má vzejít z výběrového řízení, do té doby má zařízení řídit tajemník městského úřadu Aleš Růžička.

Uplynul rok od podpisu dohody, která ukončila protesty nemocničních lékařů kvůli přesčasům. Nyní ministerstvo a odboráři vedou spor, zda se slíbené změny uskutečnily. Neshody nadále panují například na novém zákonu o odměňování zdravotníků. Odbory zvažují další protesty, mohly by se uskutečnit v březnu.

Údajně vulgárním a nevhodným chováním si chtěli pacienti v Aši vynutit registraci u dětské lékařky. Ta po incidentu k ordinaci umístila nápis, že vzhledem k agresivnímu chování romských pacientů končí s jejich registrací. Po dohodě s radnicí lékařka ceduli po dvou hodinách stáhla. Podle vedení Aše je ale takové chování pacientů neomluvitelné. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny říká, že jde o uplatňování kolektivní viny.

Někteří lékaři a zdravotní sestry ve své ordinaci využívají virtuální sestru – hlasovou asistentku, která jim zjednodušuje komunikaci s pacienty, laboratořemi nebo jinými lékaři. Dokáže přijímat hovory, telefonovat, pomáhá s objednáváním termínů anebo předpisem léků na chronická onemocnění. Funguje ve formě voicebota i aplikace. Podle spoluzakladatele prvního z několika projektů Ondřeje Sobotky v Česku aplikace fungující na podobném principu používá přibližně 1500 lékařů. Nejčastěji se jedná o praktiky, pediatry, neurology, gynekology anebo stomatology.