Lékař

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.

Ministerstvo zdravotnictví v nové metodice upřesňuje situace, kdy ordinace nesmí chtít po pacientech poplatky. Zakazuje například poplatek za registraci, vymezuje podmínky pro ten za promeškaný termín. Materiál upřesňující zákon, který problematické platby ve zdravotnictví zakazuje už od začátku roku, zároveň radí, kam případy hlásit. Zdravotní pojišťovny zaznamenávají nárůst takových stížností.

Německá policie v noci na pátek zadržela muže, který ve čtvrtek v bavorské obci Berngau zastřelil dva úředníky při kontrole zbraní. Šedesátiletý podezřelý byl při zásahu postřelen do nohy. Podle agentury DPA to uvedla mluvčí policejního ředitelství, k motivu činu zatím policie žádné informace nesdělila.

Lidé starší padesáti let budou od příštího roku na prohlídkách u praktika podstupovat orientační vyšetření sluchu. Soustředit se budou na známky nedoslýchavosti, které naznačí odpovědi z dotazníku, schopnost rozpoznat šeptaná slova za zády vyšetřovaného nebo audiometr. Pokud lékař u pacienta odhalí problém, pošle ho ke specialistovi. Ve čtvrtek si pak lidé na řadě míst mohli nechat prohlédnout oči u příležitosti Světového dne zraku. Pacientů řešících problémy s viděním přibývá. Vyšší poptávku lidí s dioptrickými vadami potvrzují oční kliniky, optiky i drogerie. Nákup brýlí nebo kontaktních čoček přitom pro dotyčné znamená značný zásah do rozpočtu.

Za čtyři sexuální útoky a 35 případů vydírání v pátek odvolací soud potvrdil psychiatrovi Janu Cimickému pětileté vězení a desetiletý zákaz činnosti. Zamítl jeho odvolání a uznal vinu lékaře ve všech bodech obžaloby. Osmasedmdesátiletý psychiatr k soudnímu jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Cimického v roce 2021 obvinilo několik jeho pacientek ze sexuálního obtěžování nebo napadení.

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.

Kriminalisté podezřívají děčínského primáře z údajného předávkování pacientů opiáty. Případ vyšetřují jako vraždy spáchané na více osobách, řekl CNN Prima News státní zástupce Vladimír Jan. Na primáře podala trestní oznámení nemocnice a lékaře postavila mimo výkon práce. Kolika pacientů se současný případ týká, zatím není jasné.

Lékař z pražského armádního Ústavu leteckého zdravotnictví podvedl na 250 pacientů převážně vyššího věku. Neoprávněně od nich požadoval peníze za léky, vyšetření a zdravotní úkony, které přitom byly hrazené z veřejného pojištění, sdělila mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Muž se podle ní přiznal a uzavřel se státním zástupcem soudem schválenou dohodu. Přijal tak dvoumilionový peněžitý trest a dvouletou podmínku.

Masivní kampaň na sociálních sítích, očkovací program ve školách nebo lístky do kina zdarma pro ženy, které se tam nechají naočkovat. Zkušenosti ze Švédska ukazují, jak lze výrazně omezit až vymýtit nádorová onemocnění způsobená lidským papilomavirem (HPV). V tuzemsku každoročně postihnou tisíce lidí a stovky pacientů na jejich následky umírají. Česko na tom chce být do čtyř let podobně jako Švédsko. Podle expertů to možné je, ale záleží na politické vůli, komunikaci a prevenci. Vládní koalice každopádně v otázce vakcinace jako takové a podpory očkování není jednotná.

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.

Cestovní nevolnost dokáže znepříjemnit dovolenou dětem i dospělým. Podle lékaře Jana Davida z Kliniky dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy lze většině potíží předejít správnou přípravou cesty, pravidelnými přestávkami i vhodně zvolenou zábavou. Pomoci mohou také léky nebo přípravky se zázvorem.

Kanaďan obžalovaný kvůli smrti čtrnácti lidí se v pátek u soudu přiznal, že jim pomohl k sebevraždám prodejem jedovatých látek. Přiznání mu zajistí nižší trest, neboť výměnou žalobci stáhli vážnější obvinění z vražd, podotkl zpravodajský web BBC. Muž rozesílal balíčky s jedem do celého světa, podle úřadů jich poslal asi 1200 do 41 zemí, často lidem, s nimiž se seznámil na internetových diskuzních fórech věnovaných sebevraždám.

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.

Přibývá stížností na nelegální poplatky u lékařů – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) jich letos eviduje více než sedmdesát, loni to bylo za celý rok okolo 150. Od ledna platí novela, která umožňuje krajským úřadům ordinace za nelegální vybírání plateb pokutovat. Sankce může být až jeden milion korun. Poplatky však na některých místech dále vybírají. Tématu se podrobněji věnoval pořad Reportéři+.

Až tisíce korun a rovnou na účet. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce, aby takové odměny lidé nejpozději od ledna 2028 dostávali za to, že chodí na preventivní prohlídky. Na vyšetření k praktickému lékaři jednou za dva roky v současnosti dochází zhruba polovina Čechů, podle odborníků by měl být vyšší i zájem o screeningové programy, které dokáží včas zachytit rakovinu. Správní rada VZP ale upozorňuje na finanční dopady takového kroku. Podle opozice zase odměny za prevenci samy o sobě stačit nebudou.

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.

Spontánní krvácení nebo také nadměrná a častější tvorba modřin může znamenat, že člověk má hemofilii. Jde o vrozené dědičné onemocnění, při kterém se pacientovi nesráží krev. V Česku žije s hemofilií zhruba tisíc lidí. Díky moderním lékům ale mají možnost žít téměř bez omezení. Odborníci také u příležitosti Světového dne hemofilie upozorňují, že pacienti mohou intenzivněji krvácet, a to například při úrazech a nehodách nebo při přerušení terapie.

V Česku nadále kvete výhodný byznys s pololegálními nebo nelegálními zubními ordinacemi. Často v nich působí lékaři, kteří nemají povolení k samostatnému výkonu zubní praxe a používají jméno, které ve skutečnosti patří jinému lékaři, jenž má vše v pořádku. Ordinace zastřešují odborní zástupci – doktoři a členové stomatologické komory, kteří bývají v důchodovém věku. Na nelegálně ordinující zubaře upozorňovali Reportéři ČT už loni na podzim. Nyní ale zjistili, že situace je ještě horší. Natáčeli Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.