Lékař

Konkrétní rady, jak přestat s kouřením – Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala vůbec první sadu doporučení pro klinickou léčbu závislosti na nikotinu u dospělých. Podle WHO je na světě miliarda a čtvrt kuřáků, přestat chce 60 procent z nich, ale většina neví jak. Dostupná je pro ně přitom řada léků i pomoc odborníků.

Od konce dubna hygienici evidují v Ostravě přes čtyřicet nakažených žloutenkou typu A, v drtivé většině případů jde o děti. Jedná se o nejvyšší počet případů nákazy za posledních deset let. Zatím není možné přesně říci, kde se lidé nakazili, z informací, které má ČT k dispozici z Fakultní nemocnice Ostrava, vyplývá, že to mohlo být na Slovensku. Nemoc se v Ostravě šíří hlavně v městské části Přívoz. Hygienici nadále trasují kontakty nakažených, zatím bylo vytrasováno asi čtyři sta lidí.

Pět z osmi lékařských fakult letos obdrželo rekordní počet přihlášek ke studiu všeobecného lékařství. Nárůst zaznamenávají především fakulty mimo Prahu, konkrétně v Plzni, Brně, Ostravě a Olomouci. Rekord zaznamenala i 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařská fakulta UK obdržela druhý nejvyšší počet přihlášek po roce 2019. I organizátoři přípravných testů potvrzují zvýšený zájem o studium medicíny, který však může být alespoň z části způsoben tím, že na vysoké školy přicházejí početnější ročníky.

Rychlé zotavování slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po atentátu souviselo s tím, že premiér sám chtěl a bojoval. Slovenskému listu Postoj to řekl jeden z ošetřujících lékařů, přednosta kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny banskobystrické nemocnice Jozef Valky.

Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Jejich bodliny mohou způsobovat záněty, ale lidi přirozeně nenapadají. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.

Kvůli nedostatku lékařů mají univerzity v Česku každým rokem přijímat více zájemců o studium medicíny, tvrdí však, že nemají dostatek peněz na vyučující. Ministerstvo školství uvedlo, že letos vyčlenilo na snížení mzdových nerovností stovky milionů korun. Situaci může podle děkanů ještě zkomplikovat novela zákoníku práce, podle té by se mohla klinická činnost lékařů a výuka oddělit. Změny bude sněmovna řešit ve čtvrtek. V příštím roce mají všechny zdravotnické fakulty dostat půl miliardy navíc.

V Česku jsou podle ministerstva zdravotnictví desítky tisíc dětí, které nejsou očkované proti spalničkám. Například z ročníku 2020 jich eviduje více než 14 tisíc, které do dvou let věku vakcínu nedostaly. Země tak nedosahuje potřebné proočkovanosti přes 95 procent, v roce 2020 byla jen 87 procent, uvedli zástupci resortu a lékaři. Letos se nemocí nakazilo 28 lidí, téměř polovina těchto případů souvisí s nákazou jednoho neočkovaného dítěte v zahraničí. Loni úřady evidovaly jednoho nemocného, v roce 2019 jejich počet přesáhl pět set. Další nárůst odborníci očekávají na podzim.

V Česku je přes osmdesát ukrajinských lékařů, kterým stát od začátku plnohodnotné ruské agrese uznal jejich tamní vzdělání. Další desítky aprobační zkoušky právě skládají. Často nastupují do nemocnic, které odborný personál shánějí jen těžko. Třeba v Českém Krumlově je každý desátý doktor právě z Ukrajiny.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.

Už skoro půl roku se Karlovarský kraj snaží zajistit veterinární pohotovosti. Zájemců o provozování služby je však málo, v regionu ji tak zatím drží jenom jedna lékařka. V dalších krajích je situace různá – zatímco například v jihočeské Třeboni mají chovatelé k dispozici speciální nonstop linku, z Karlovarského kraje musejí lidé někdy jezdit až do Plzně.

V českobudějovické nemocnici zkouší efektivnější systém plánování operací. Lékařům jsou nově k dispozici sekretářky, které místo nich píší propouštěcí zprávy, objednávají vyšetření a starají se o administrativu operací. Na plánované výkony totiž desetina pozvaných z nejrůznějších důvodů vůbec nedorazí. Nové pracovnice tak mohou na operaci poslat někoho jiného, klidně i v dřívějším termínu.

Aš, Nejdek a Kraslice chtějí společně přesvědčit centrální orgány a instituce, aby jim pomohly řešit naléhavé problémy v regionu u německých hranic. Uzavřely proto Pakt ohrožených měst. Města doufají ve snazší a efektivnější komunikaci. Koncept svazku obcí ve čtvrtek představili starostové zakládajících měst, kteří se začátkem června chystají na schůzku s pěti poslanci zvolenými za Karlovarský kraj. Rovněž budou přednášet své požadavky a návrhy řešení v senátním podvýboru pro regiony v transformaci.

Lékaři zvažují další protesty. Kritizují ministerstvo zdravotnictví, že neplní prosincovou dohodu, která jim sice zajistila růst výdělků až o patnáct tisíc korun, ale chybí jim změny v zákoníku práce, které by je zbavily množství často nelegálních přesčasů. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích ujistil, že slíbené zákony už jsou na cestě. Viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda ale kritizuje komunikaci mezi ministerstvem, komorou a odbory.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Český lékař Alexandr Herman dostal tento týden v Jeruzalémě in memoriam cenu pro židovské zachránce životů, která je obdobou titulu „Spravedlivý mezi národy“. Herman v dubnu 1945 v koncentračním táboře Taucha poblíž Lipska riskoval vlastní život, aby ochránil 140 nemocných spoluvězňů. Cenu za něj převzal jeho vnuk Martin Diviš.

Desítkám rodin v Aši hrozí, že pro své děti nebudou mít pediatra. Dětská lékařka tam k poslednímu květnu končí. Náhradu hledá radnice i pojišťovna. Zatím marně. V podobné situaci jsou i v nedalekých Lubech, kde neordinuje dokonce vůbec žádný lékař. Někteří rodiče už dokonce hledají pomoc za hranicemi kraje. Podle odhadů nemá na Karlovarsku pediatra asi třináct procent dětí.

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

České zdravotnictví má problémů mnoho, shodli se v páteční 90' ČT24 emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Pafko, neurochirurg a zástupce předsedy spolku Mladí lékaři Albert Štěrba (Piráti) a prezident České lékařské komory Milan Kubek. S analýzami a možnými řešeními nyní přišlo ministerstvo zdravotnictví na šesti stovkách stránek dlouhodobé strategie. Věnuje se deseti oblastem. Experti v debatě zdůraznili potíže se zastoupením lékařů v regionech, ale i napříč obory.

Jednu z nejvzácnějších numismatických sbírek za posledních několik desetiletí až do neděle draží aukční síň Macho a Chlapovič v Praze. Svůj sběratelský příběh tím uzavírá český stomatolog žijící v Rakousku Václav Bruna. Mince mu pomohly v krušných dobách. V 80. letech emigroval s manželkou do Rakouska – a některé prodali, aby měli na živobytí. Předtím byl ve vězení, a to například za šíření Charty 77 a zakázaných tiskovin.

Odborníci se v pořadu Fokus Václava Moravce zabývali situací v českém zdravotnictví a tím, zda je možné současnou úroveň udržet, případně jak dlouho. Řešili také, zda je léčba pro všechny nebo jen pro vyvolené. Pozvání přijali mimo jiné neurochirurg Vladimír Beneš, záchranářka Monika Hilšerová, onkolog Martin Palička, revmatolog Tom Philipp či bývalí ministři zdravotnictví Leoš Heger a Roman Prymula.

Do Česka dorazila druhá mimořádná dodávka vakcín proti černému kašli. Společnost Sanofi přivezla z Kanady dvacet tisíc dávek očkovací látky, která je primárně určená pro očkování dospělých. V tomto týdnu by měla dorazit mimořádná dodávka vakcín také z Francie, konkrétně 78 tisíc kusů. Kvůli vysokému počtu případů černého kašle se letos nechalo přeočkovat už víc než 45 tisíc lidí, loni jich bylo za celý rok zhruba 24 tisíc.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.