Lékař strana 5 z 5

Na léčbu Martina, který trpí vzácnou nemocí AADC syndrom, se vybralo přes sto milionů korun. Chlapec tak může dostat lék Upstaza, který by mu mohl zachránit život. Tento přípravek patřící mezi takzvané genové terapie byl schválený teprve před rokem.

Krajský soud v Praze uznal Nemocnici Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku vinnou z podvodného vykazování péče. Souhlasil s patnáctimilionovým trestem, na kterém se nemocnice dohodla se státním zastupitelstvím. Způsobenou škodu přes 19 milionů korun zařízení již zdravotním pojišťovnám uhradilo. Soud schválil dohodu o vině a trestu mezi státním zastupitelstvím a nemocnicí, obě strany se vzdaly práva na odvolání.

Klienti, kteří chtějí změnit zdravotní pojišťovnu, mají čas už jen do příští soboty. I proto se teď pojišťovny prezentují na řadě veřejných akcí a inzerují ve velkém. Změnit mohou lidé pojišťovnu maximálně jednou za rok. Letos možnosti využily tisíce klientů.

Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou podle České lékařské komory v prosinci chybět lidé až na víc než čtyřiadvacet tisíc nemocničních služeb. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chystá řešení, které chce předložit na jednání s mladými lékaři v říjnu, nejdříve s ním seznámí ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL). V čem by mělo Válkovo řešení spočívat, šéf České lékařské komory Milan Kubek neví, řekl v Interview ČT24.

Provozovatelem nemocnice ve Valašském Meziříčí bude nadále skupina AGEL. Zastupitelé města v pondělí schválili, že ji bude provozovat dalších 35 let, pro bylo všech 24 přítomných zastupitelů. Majitelem nemocničního areálu je město, AGEL má nemocnici s třemi stovkami lůžek pronajatou od roku 2004, smlouva platila do konce letošního roku. AGEL byl jediným zájemcem na provozování nemocnice od ledna příštího roku.

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákoníku práce, která zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna.

Jedním z důvodů, proč lékaři v Česku pracují tak dlouho, je dle předsedy spolku Mladí lékaři množství práce, kterou dělají, ačkoliv by ji mohl vykonávat někdo jiný. Lékař Tomáš Hauer považuje za nutnou i změnu v přístupu k čerpání zdravotní péče, aby se dostala především k těm, kdo ji opravdu potřebuji. O problémech zdravotnictví v Česku a o přesčasové práci diskutovali lékaři v Událostech, komentářích.

Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.

Dlouhé čekací doby některé lékaře ponoukly k nabízení přednostních termínů těm, kteří za ně zaplatí. Nejčastěji k tomu přistupují specialisti, jako jsou ortopedi, oční, plicní lékaři nebo neurologové. Řada z nich zůstává v ordinacích i po běžných ordinačních hodinách. Podle České lékařské komory je to v pořádku, ministerstvo je ale proti a plánuje zpřísnit zákon o zdravotních službách.

V novém pavilonu pelhřimovské nemocnice Péče o rodinu začala fungovat nová ambulance praktického lékaře pro děti a dorost. Je určená prioritně pro rodiny, které stálého pediatra pro své děti nemají nebo ho dosud marně shánějí. Podle Svazu pediatrických lékařů nemá svého ošetřujícího lékaře každé dvanácté dítě nebo mladistvý v Česku. Novou pelhřimovskou ordinaci zřídil kraj Vysočina; kapacitu má mít až pro 1200 nových pacientů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nepředpokládá, že by se ještě měnila novela zákoníku práce týkající se mimo jiné přesčasové práce lékařů. V pondělí před jednáním se zástupci lékařů, kteří změnu odmítají, a ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) řekl, že zákon obsahuje i další změny, které je potřeba schválit. Sněmovna se k tomu má znovu vrátit v úterý. Problematiku přesčasů může znovu otevřít další novela zákoníku práce, sdělil Jurečka.

Přes sto tisíc českých dětí a mladistvých pije nadměrné množství alkoholu a čtyřicet tisíc dospívajících kouří, upozorňují odborníci. Pomoci by měly on-line vzdělávací kurzy pro pediatry, gynekology a zdravotní sestry působící v těchto oborech. Kurzy pomohou lékařům rozpoznat a zachytit závislosti u dětí a mladistvých při běžné preventivní prohlídce, novinářům to řekli zástupci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. On-line kurzy by měly začít v září a říjnu letošního roku.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Stovky dětí se v Česku každý rok narodí nikoli v porodnici, ale doma. Je to jen odhad, přesné číslo nikdo nezná, protože domácí porody neupravují zákony, a naopak existují vyhlášky, které ztěžují porodním asistentkám přítomnost u porodů v domácím prostředí. Změnu by uvítali i někteří lékaři, podle nichž by bylo snazší předcházet domácím porodům u žen, u nichž by byly rizikové. Někteří další lékaři ale považují domácí porody obecně za nebezpečnější a před jejich usnadňováním varují. Shoda na případném zákonném ukotvení domácích porodů není ani mezi politiky, a tak zůstávají v právním vakuu. O domácích porodech natáčely pro Reportéry ČT Barbora Loudová a Silvie Kleková.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzývá politiky, aby sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o tisíc hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda v pondělí řekl, že do výzvy se zapojily čtyři tisíce z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je připravený se s nespokojenými lékaři sejít.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) má ve svém areálu novou protialkoholní záchytnou stanici s vyšší kapacitou, než jakou disponovala původní stanice. Vznikla v nevyužívaném objektu, který v minulosti sloužil jako ubytovna sester či skladiště. Stávající stanice už byla nevyhovující a neodpovídala legislativním požadavkům, řekl ředitel nemocnice Petr Uhlig. Přestavba objektu stála 29,2 milionu korun. Provoz záchytky s deseti lůžky zahájí MNO ve středu.

Psychiatrická nemocnice v Dobřanech na Plzeňsku stále nemá dost lékařů. Nejde jen o psychiatry a psychology, nedostává se jí ani internistů, neurologů nebo doktorů dalších specializací. Řešení do budoucna se dobřanská léčebna snaží zajistit ve spolupráci s plzeňskou Lékařskou fakultou. Medikům nabízí stipendium i náborový příspěvek.

Stále více lidí se obrací na lékaře a odborná centra s tím, že mají problém získat příspěvek na péči nebo jim byl snížený invalidní důchod, a to přesto, že se jejich stav nelepší. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje změnu v systému schvalování příspěvků.

V Melitopolu funguje silné odbojové hnutí, které se zaměřuje na likvidaci ruské vojenské techniky a skladiště s vojenským materiálem, řekl tamní ukrajinský starosta Ivan Fedorov. Rusové podle něj vytvořili z města velkou vojenskou základnu a zároveň obyvatelé, kteří neutekli na západ, čelí tlaku, aby přijali ruské občanství a ruské pasy. Bez nich nemají přístup ani k lékařské péči.

Projít aprobační zkouškou představuje čím dál delší proces. Doklad je nezbytný k tomu, aby lékaři s diplomem z ciziny mohli v Česku ordinovat. Důvodem průtahů je velký zájem o odborné praxe – hlavně ze strany ukrajinských doktorů. Akreditovaných pracovišť je v tuzemsku přes padesát. Na některých se čeká i rok a půl.

Vážné problémy s migrénou má v Česku zhruba 300 tisíc lidí a pokud se započtou i mírnější příznaky, vyhoupne se číslo k milionu. Pacienty často provází nižší výkon či úplná pracovní neschopnost. Účinná léčba existuje, zatím ji ale podstupuje jen zlomek nemocných.

Odvolací Krajský soud v Plzni v úterý zkrátil podmíněný trest Pavlu Hlávkovi, který je obžalován za slova o zabíjení pacientů s covidem ve Fakultní nemocnici Plzeň. Pětašedesátiletému muži letos Okresní soud v Plzni vyměřil trest 2,5 roku se stejně dlouhou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy a za pomluvu. Uložil mu také povinnost omluvit se nemocnici a přednostovi první interní kliniky Martinu Matějovičovi. Odvolací soud mu trest zkrátil na dva roky, zkušební lhůtu a povinnost omluvy ponechal.

Specialisté na popáleniny z brněnské fakultní nemocnice týden působili ve Lvově na Ukrajině. Operovali desítky hodin. Podobná zranění má ve válce na svědomí hlavně výbuch munice. České lékaře vysílá do zahraničí program Medevac, který spadá pod resort vnitra.

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.