České zdravotnictví má problémů mnoho, shodli se v páteční 90' ČT24 emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Pavel Pafko, neurochirurg a zástupce předsedy spolku Mladí lékaři Albert Štěrba (Piráti) a prezident České lékařské komory Milan Kubek. S analýzami a možnými řešeními nyní přišlo ministerstvo zdravotnictví na šesti stovkách stránek dlouhodobé strategie. Věnuje se deseti oblastem. Experti v debatě zdůraznili potíže se zastoupením lékařů v regionech, ale i napříč obory.
Zdravotnictví není perpetuum mobile, zdůraznil Kubek. Kromě financí jsou podle expertů problémem i chybějící lékaři v regionech
45 minut
90′ ČT24: Budoucnost českého zdravotnictví
Podle Pafka je problémů v českém zdravotnictví mnoho – jedním z nich je i určité nadužívání péče. „V České republice je průměrně na jednoho obyvatele jedenáct návštěv lékaře během roku, v západní Evropě, kam se díváme, je to mezi sedmi až osmi návštěvami za rok,“ upozornil.
Pafko zmínil, že v Česku podle OECD připadá asi 3,5 lékaře na tisíc obyvatel – lékařů je tedy podle něj dost, druhá otázka je ale jejich distribuce. „Jsou lokality, kde je lékařů hodně, jsou lokality, kde je lékařů málo, to tak je, ale absolutně je v České republice více než 45 tisíc lékařů a více než osmdesát tisíc zdravotních sester,“ vyčíslil.
Také podle Štěrby není počet zdravotníků tím nejpalčivějším problémem. Co se týče odborníků v regionech, upozornil, že pokud zdravotníkovi chybí v oblasti dobré zázemí, jako je například kultura či kvalitní školy pro děti, nepřiláká ho ani sebelepší finanční odměna. „My se na to musíme podívat i v kontextu jakéhosi rozvoje regionů. A když napříč Českou republikou zajistíme, aby rozdíly v kvalitě života nebyly tak velké, tak si myslím, že potom to pomůže v konečném důsledku i zdravotnictví,“ věří.
Kubek v otázce rozložení lékařů vítá snahy krajů a měst přitáhnout mediky, aby se vrátili do rodného města. „Ať už jsou to motivace finanční nebo jakékoliv jiné, rozhodně je snazší přimět někoho, aby se vrátil tam, kde vyrostl, než přesvědčovat někoho z velkého města, aby odešel na venkov – pokud tam nenašel partnera či partnerku,“ řekl.
Čeští zdravotníci pracující ve vyspělých zahraničních zemích se podle něj nevrátí, pokud se nezmění jejich rodinná situace. Cestou je tak podle něj vychovávat mladé lékaře, ovšem ne „na export“ – tedy aby například Slováci, kteří studují v Česku, v tuzemsku po dokončení vzdělávání zůstali. Podle něj je také potřeba za férových podmínek integrovat lékaře z Ukrajiny.
Štěrba vidí potíž také v nevyváženosti mezi obory. „V některých oborech, ať je to primární péče, hlavně pediatrická, případně psychiatři, máme ten velký nedostatek,“ upozornil.
„Lidé přistupují ke svému zdraví jako k zimníku“
Pafko vnímá jako další problém způsob života Čechů. „Tady lidé přistupují ke svému zdraví podobně jako k zimníku – když se umaže, tak si ho dám vyčistit. Nevidí své zdraví jako základ svého života. Podívejte se třeba na spotřebu alkoholu,“ upozornil. Tento přístup je podle něj poznamenán komunismem. „Žijeme sloganem: ‚Zdravotní péče je zadarmo a lid má právo na zdraví.‘ To jsou slogany socialismu, které stále přetrvávají. Nic není zadarmo a máme právo na zdraví, ale musíme si také o něj dbát,“ zdůraznil.
I Štěrba zdůraznil potřebu primární prevence, o které strategický dokument také mluví. „To znamená snažit se vůbec předcházet tomu, aby ty závažné nemoci u nás vznikaly. A tam je obrovský prostor – ať už edukací veřejnosti. To znamená, aby i lékaři pacientům vysvětlovali, co pro své zdraví mohou udělat, nebo to už začínalo třeba na školách. Protože řešit problémy, až když nastanou, je zaprvé složité, zadruhé velice nákladné,“ poznamenal.
Kubek zdůraznil, že zdravotnictví není perpetuum mobile. Za peníze, které do něj jdou, podle něj není možné kvalitní, dostupnou a bezpečnou péči poskytovat v takovém rozsahu a kvalitě, jak by lékaři chtěli a dokáží.
Kritika ministra
Otázku udržitelnosti ekonomiky ve zdravotnictví zmiňují i odborníci ve strategickém dokumentu. Podle Štěrby analýza pojmenovává ty největší problémy – zmínil prevenci, digitalizaci ve zdravotnictví, která by měla zvýšit potřebnou efektivitu, specializační vzdělávání lékařů i jeho lepší propustnost například mezi obory.
Kubek zdůraznil, že Lékařská komora podle něj na všechny tyto problémy upozorňuje minimálně od roku 2010. „Problém není v tom, že bychom o těchto problémech nevěděli. Problém je v tom, že ti, kdo mají kompetenci, kdo mají tu moc, tedy politici, ty problémy odmítají řešit,“ řekl. Poznamenal také, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dokument s lékařskou komorou nekonzultoval.
Kubek také kritizoval, že Válek s takovýmto dokumentem měl už přijít do funkce ministra, nikoliv na začátku poslední třetiny funkčního období vlády, „kdy je prakticky jasné, že tato vláda už nic zásadního pro zdravotnictví udělat nemůže“.
Kubek nevěří, že by na nějaké kroky za současného vedení ministerstva došlo. „Protože dva a půl roku neudělali nic, takže teď za rok a půl nota bene před volbami nebudou určitě přijímat žádná nepopulární opatření, která by se občanů dotkla,“ míní.
