Jen třetina lidí chápe význam paliativní péče, ukázal průzkum

Nahrávám video

Většina nevyléčitelně nemocných chce znát svou prognózu a stále více lidem se daří prožít poslední dny doma. Závěry nového průzkumu překvapily i mnohé odborníky. Jen třetina oslovených ale dokázala popsat význam paliativní péče, která pomáhá pacientům s těmi nejvážnějšími diagnózami. Téma pro Události zpracovala redaktorka Lea Surovcová.

Paliativní péče znamená celkovou péči o nemocné, kteří se dostali do takového stadia, které se již nedá léčit. „Staráme se o to, aby se měli dobře, aby ta nemoc co nejmíň zlobila, aby měli služby, když docházejí síly. Můžou mít prognózu v řádu dlouhých měsíců nebo krátkých let,“ popsala vedoucí lékařka oddělení paliativní péče Fakultní Thomayerovy nemocnice Zuzana Křemenová.

Tým, který se o nemocné stará, sestává ze zdravotníků, sociálních pracovníků nebo i kaplanů. V Thomayerově nemocnici se o nevyléčitelně nemocné pacienty stará konziliární tým, který má dohromady 16 členů.

Služby paliativní péče využila například Anežka Meluzínová. Před týdnem skončila v nemocnici a dozvěděla se, že má těžké stadium rakoviny. Léčbu odmítla.

„Musím to brát, jak to je,“ prohlásila. Pracovníci paliativní péče s ní zůstávají v kontaktu i po návratu z nemocnice. Nejvíce jí prý pomáhá, že s ní lékařka i blízcí o těžké situaci mluví a odpovídají na otázky, jak dlouhý život ji ještě čeká a zda nebude v bolestech.

Nová data potvrzují, že se lidé obávají téma otevírat. Respondenti v průzkumu agentury STEM/MARK uvedli, že jim polovina blízkých zemřela v nemocnici, dalších 37 procent doma a pět procent v hospici.

Vyhledat paliativní péči se doporučuje co nejdříve. „Pokud si myslíme, že patří k závěru života, tak budeme odkládat ty důležité rozhovory. Potkáváme krásné příběhy, kdy se lidé chtějí usmířit s rodinou. A když nemají čas, tak to nestihnou, a to je škoda,“ popsal psycholog a zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka.

Více než polovina lidí si přeje rozhodovat o vlastní zdravotní péči. Nová zjištění by měla pomoci i jejímu dalšímu rozvoji.

Autorka reportáže – reportérka domácí redakce ČT Lea Surovcová – se zabývá tématy souvisejícími s lidmi v těžkých životních situacích dlouhodobě. Se svým dokumentem Těžko v duši, který rozebírá vzestup psychických potíží dětí a mládeže, nyní usiluje o Novinářskou cenu 2023 v kategorii Cena veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 49 mminutami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 8 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 10 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.