Senioři

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako poslední na Pražský hrad dorazil krátce před polednem kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který jednání označil za konstruktivní. S hlavou státu prý debatovali například o vyloučených lokalitách, důchodech či superdávce. Juchelka také sdělil, že Pavel žádné výhrady vůči jeho osobě neměl.

Více než pětina pacientů podle České internistické společnosti (ČIS) leží na nemocničních lůžkách, zejména na interních odděleních, zbytečně. Ačkoli by měli být doma nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), zůstávají v nemocnici i po vyléčení akutních potíží. Podle ministerstva zdravotnictví je nutná těsnější spolupráce zdravotnických zařízení a sociálních služeb v rámci jednotlivých regionů. Resort nyní realizuje projekt, který tyto kapacity mapuje.

Vznikající vláda chce opětovně zvýšit slevy na jízdném pro studenty a seniory na 75 procent. Od nového roku to ale nestihne. Co dál, tak řeší i kraje, které se rozhodly vyšší slevu hradit ze svého na místních linkách. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka by mělo osm krajů proplácet část jízdenek v této výši až do zavedení celostátní slevy, která bude stejně vysoká. Důležitý bude také postoj nového ministra dopravy, kterého má nominovat SPD.

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.

Jedenáct lidí zemřelo a dalších 35 utrpělo zranění při požáru, který vypukl v úterý v domově pro seniory v bosenském městě Tuzla. S odvoláním na starostu o tom informoval místní server klix.ba. Příčina požáru zatím není známa.

Péče o nemocného nejen jako zátěž, ale také jako příležitost k budování rodinných vztahů. Takový pohled nabízí první česká interaktivní výstava „Institut blízkosti“ v pražské The Chemistry Gallery, která se zabývá i důstojným stářím. Určená je profesionálům i lidem, kteří chtějí anebo už začínají doma pečovat o blízkého.

Policie varuje před další vlnou podvodů, při kterých pachatelé zneužívají skutečná jména policistů. Falešné e-maily nebo telefonáty cílí hlavně na seniory. Například žena z jihu Moravy o úspory nepřišla jen díky tomu, že včas zasáhla její dcera.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Mimořádně šťastný konec měla červnová dopravní nehoda v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. Předcházel jí zdravotní kolaps se zástavou srdce u sedmdesátiletého řidiče Jaroslava Střílka. Život mu rychlou reakcí zachránil kolemjdoucí Zdeněk Nedorost. Jako zdravotník věděl, že musí co nejrychleji začít s resuscitací a prodýcháváním. Oba se nyní přímo na místě poprvé osobně setkali. Zachránce pak ocenil starosta města a kolegové ho navrhli na státní vyznamenání.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Cestovní kanceláře hlásí větší zájem o podzimní a zimní dovolené v zahraničí. Zatím prodaly o zhruba osm procent zájezdů víc než loni. Navazují tak na úspěšnou letní sezonu, Češi mají podle zástupců cestovních kanceláří chuť utrácet, volí také luxusnější resorty a doplňkové aktivity. V září na dovolenou vyjíždějí hlavně bezdětné páry nebo starší lidé v důchodovém věku.

Prázdniny končí, zájem o zahraniční dovolené ale podle cestovních kanceláří výrazněji neklesá. Rodiče s dětmi ve školním věku teď vystřídají třeba senioři. Jak uvádějí prodejci zájezdů, za pět let přibylo klientů ve věku nad 65 let o třetinu. Podíl na tom má i stárnutí populace. Více do zahraničí cestují také lidé s handicapem.

Na Vysočině testují projekt telemedicíny v domovech pro seniory. V kraji je nedostatek praktických lékařů, kteří do zařízení docházejí zpravidla jen jednou týdně. Díky diagnostickým přístrojům, které obsluhuje zdravotní sestra, a mobilní aplikaci lze stanovit diagnózu na dálku. Telemedicínu už využívají také domovy pro seniory ve Zlínském či Olomouckém kraji. On-line pohotovost funguje například v Jihočeském nebo Plzeňském kraji.

Některé univerzity hlásí poslední volná místa v kurzech pro seniory. Největší zájem mají senioři na univerzitách třetího věku (U3V) o vzdělání v oblasti umělé inteligence, zdraví, sportu nebo umění. Některé kurzy na nadcházející zimní semestr ale byly plné hned po spuštění přihlašování. Jak České televizi potvrdily oslovené univerzity, zájem seniorů o studium stále roste.

Moravskoslezský kraj letos hlásí nejvyšší počet případů svrabu v České republice, téměř tisíc. Onemocnění se objevilo v několika domovech pro seniory i v mateřské škole. Hygienici varují, že svrab se snadno šíří úzkým kontaktem mezi lidmi, ale i prostřednictvím lůžkovin v ubytovacích zařízeních. Podle lékařů si lidé nákazu často přivážejí i ze zahraniční dovolené.

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.

Analýza odhadla, že změna klimatu způsobená člověkem zintenzivnila nedávnou vlnu horka v Evropě a zvýšila počet očekávaných úmrtí v důsledku veder ve dvanácti evropských městech přibližně o patnáct set.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Pracovníci kanceláře ombudsmana při loňské návštěvě v Domově u sv. Marušky v Bzenci na Hodonínsku, který zajišťuje domácí péči nesoběstačným a nemohoucím lidem, zjistili řadu pochybení. Například to, že odborné úkony, jako je podávání léků, dělal nekvalifikovaný personál. Klienti mohou být ohroženi špatným zacházením, upozornil zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Člen výboru spolku U sv. Marušky Lukáš Polánek nařčení vyvrací.

Špatné zacházení, podrývání důstojnosti, týrání, ale třeba i takzvané lékové násilí zažívá až čtyřicet procent lidí nad šedesát let. Naprostá většina o potížích s nikým nemluví. Stále nová data získávají odborníci z Centra pro výzkum stárnutí při Katedře sociologie Masarykovy univerzity. Podle nich patnáct procent obětí zůstává závislých na pomoci těch, kteří jim ubližují. Sociologové říkají, že pro ohroženou skupinu seniorů chybí záchytná síť. To potvrzují samy oběti i jejich blízcí.

Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtině obyvatel Ukrajiny je přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.

Domovy pro seniory zavádějí paliativní péči, díky které klientům plní poslední přání – dožít ve známém prostředí. Pět let praxi testovaly desítky pobytových sociálních služeb. Kurzy prošlo přes dva tisíce zaměstnanců a vzniklo téměř šest set plánů péče v závěru života. V pobytových sociálních službách žije v jednu chvíli šedesát tisíc starších lidí. Zhruba čtyřicet procent z nich umírá mimo známé prostředí, což se díky pilotnímu programu daří měnit. V zapojených zařízeních podle vlastního přání zemřelo až sedmdesát procent seniorů.

I přes navyšování počtu lůžek v domovech pro seniory jich v Královéhradeckém kraji není dostatek. Výrazně tam proto narůstá péče přímo u seniorů doma. Počty terénních pracovníků rostou o desítky procent.

Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.